V místech kde za minulého režimu šlo pomyslet na existenci vyhlídkové stavby jen těžko, stojí rozhledna Milíře. Stojí totiž 5 km západně od obce Rozvadov, v blízkosti státní hranice s Německem. Zhruba 30 metrů vysoká věž se nachází na kopci Tomáška v nadmořské výšce 531 metrů a v roce 2001, ji zde vystavěl jeden z mobilních operátorů. Věž čtvercového půdorysu s vyhlídkovou plošinou, na kterou vede 126 schodů, nabízí výhledy na zříceninu Přimda, vojenskou věž na Velkém Zvonu a Německo. Rozhlednu provozuje obecní úřad Rozvadov a pro turisty je volně přístupná.

Farní kostel sv. Michaela archanděla se poprvé připomíná roku 1350. Tehdy to byl ještě dřevěný gotický kostel krytý šindelem. Do kostela se vcházelo z boku nynější věží, neboť kostel byl presbyteriem obrácen k jihu. Po stržení staré stavby byl v letech 1768-1773 k původní věži přistavěn nový barokní kostel. Náklady činily 8.707 zlatých, přičemž značnou část věnoval hrabě Filip Kinský. Kostelní věž původně vyšší, byla roku 1844 snížena, neboť panovaly obavy, že by nemusela vydržet nápor větru. Zvony zdejšího kostela byly v obou světových válkách rekvírovány pro válečný průmysl, na věži zbyl jen zvon z roku 1529. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Michaela archanděla od Jana Umlaufa z Kyšperka (dnes Letohrad), vysvěcený 11.6.1876. Další památkou je renesanční křtitelnice ze 16. století. Varhany byly instalovány 15.5.1801 varhanářem Karlem Horákem z Kutné Hory.

Zbytky hradu Krasíkov (zvaný také Švamberk) se nacházejí u obce Kokašice, přibližně 3,5 km západním směrem od Konstantinových Lázní. Historie hradu Založen byl koncem 13. století a ve 14. století již sloužil jako hlavní sídlo pánů ze Švamberka. Pohnuté osudy rodu jsou spjaty s nositeli rodového jména Bohuslav, nastupujících po sobě v několika generacích. Bohuslav III. byl členem zemského soudu a nejvyšším komorníkem, jeho syn Bohuslav IV. Bušek zastával úřad nejvyššího sudího a byl také nejvyšším vyšehradským purkrabím. Na začátku husitských válek stáli Švamberkové na katolické straně. V roce 1421 husité hrad Švamberk oblehli a dobyli. Bohuslav V. padl do zajetí a všemi opuštěn se přidal ke kališníkům. Po smrti Jana Žižky se dokonce stal nejvyšším vůdcem táboritských vojsk a roku 1425 v bitvě zahynul. V letech 1528-1533 byl hrad přestavěn do renesanční podoby. Roku 1544 byl prodán, ale později odkoupen zpět a vrácen tak do rodového majetku. Při vzbouření roku 1618, které bylo začátkem třicetileté války, zůstal Jan Bedřich ze Švamberka věrný katolíkům a císaři. Díky tomu zůstal hrad za třicetileté války ušetřen. Osudnou chybou se mu stala drobná nepozornost v roce 1644, údajně při smažení koblih. Vznikl požár, hrad vyhořel a již nebyl obnoven. Podoba hradu Z hradního jádra kromě zbytků paláce dnes dominuje hlavně kaple sv. Máří Magdalény, postavená roku 1650 na místě původní hradní kaple sv. Jiří. Přestavba a rozšíření přibližně do dnešní podoby pochází z roku 1710. Poslední rozsáhlou přestavbou prošla v letech 1880-1891 za Löwensteinů, kdy byla přistavěna pseudogotická věž. Do poloviny 20. století kaple sloužila svému účelu a konaly se sem hojně navštěvované pouti, na kterých se popíjelo pivo ze švamberského pivovaru. V šedesátých letech 20. století byla kaple zrušena, zpustošena vandaly a hrobky zde pochovaných Švamberků zneuctěny a vykradeny. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází barokní kaple na Ovčím vrchu u Kokašic. Kromě Konstantinových Lázní můžete navštívit nedalekou zříceninu hradu Gutštejn, barokní zámek Bezdružice nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.

Námětem je postava českého literáta Jakuba Arbese. Stojící postava je umístěna na žulovém kvádru. Zdobí stejnojmenné náměstí na Smíchově. Autoři: J.Černý aj.Koreček, 1962.