Mezi Otrkovicemi a Rohatcem lze dnes využívat turistickou vodní cestu po tzv. Baťově kanále. V souvislosti s regulací řeky Moravy ve dvacátých letech 20. století napadla průmyslníka Tomáše Baťu myšlenka využít vodní cesty pro dopravu suroviny ze svého dolu na lignit u Ratíškovic k továrnám v Otrokovích potažmo i ve Zlíně. Po jeho smrti pak od roku 1932 tuto myšlenku realizoval jeho syn Jan Antonín Baťa. Za tímto účelem byl v letech 1936-1938 vybudován plavební kanál se splavností dlouhou 53 km. Ve dvou úsecích (Spytihněv – Uherské Hradiště a Veselí nad Moravou – Rohatec) jde o samostatný plavební kanál široký zhruba 12 m s hloubkou v průměru 1,5 m. V ostatních úsecích využíval kanál regulovou řeku Moravu. Velkou část výstavby financoval Baťa a značná část šla z příspěvku určeného pro nezaměstnané. V době hospodářské krize zde pracovalo na 1.500 dělníků. Za ideálního stavu trvala vodní cesta zhruba 10 hodin, ale spíše o něco déle. Plavily se zde čluny o nosnosti 150 tun. Od roku 1939 také výletní loď. U sudoměřic byl k nakládání člunů ze železnice vybudován tzv. výklopník, který dodnes existuje. Kromě toho se využíval k závlaze okolních polních pozemků. Současně byl kanál i myšlenkou na propojení Dunaje, Odry a Labe. K tomu však zatím nedošlo. Za druhé světové války byla stavba těžce poškozena, po ní pak byl sice rekonstruován, ale brzy se přestal využívat na závlahu a od roku 1960 skončila i pro neekonomičnost nákladní doprava. Do roku 1993 se za iniciativy dotčených obcí začal znovu realizovat projekt vyuižít Baťova kanálu v oblasti turistiky. Zároveň se uvažuje o prodloužení splavnosti na jihu k Hodonínu a na severu ke Kroměříži a zvýšit tak délku splavnosti na 76 km. Dnes lze využívat Baťův kanál o délce 53 km od Otrokovic k Rohatci. K plavbě na člunu do výkonu 20 kW a rychlosti do 20 km/h není zapotřeba kromě krátkého školení, žádné řidičské oprávnění. Na trase se nachází 13 zdymadel, z toho 11 jich je plně automatizovaných, ovládaných pomocí dálkového ovládání. Nákladní doprava zde již dnes nefunguje. Sezona začíná obvykle v dubnu, přičemž oficiální odemykání vodní cesty se odehrává 1.5. Ukončení tzv. zamykání pak 28.10., ale pokud je příhodné počasí tak půjčovny fungují ještě déle. Provoz kanálu je omezen pouze zdymadly, které mají svoji provozní dobu, jinak pohyb mezi nimi není nijak omezen. Na několika místech se nachází přístaviště: Otrokovice, Napajedla, Spytihněv, Babice, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov, Sudoměřice. Na některých z nich jsou půjčovny ve kterých lze zapůjčit loď. Informační centrum kanálu se nachází ve Veselí nad Moravou. Kolem velké části vede rovněž cyklostezka. Více informací najdete, hlavně o aktuálním provozu a stavu na uvedených webových stránkách.

Fulštejn je zřícenina rozsáhlého raně gotického hradu v Osoblažském výběžku v okrese Bruntál, v Moravskoslezském kraji. Historie hradu Hrad založil v polovině 13. století Herbort z Vulmu ve Vestfálsku, leník olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Ten zvolil pro jeho výstavbu strategicky výhodné místo na zalesněném vršku nad řekou Osoblaha. Stavitel hradu Herbort byl mimo jiné jedním z účastníků tažení Přemysla Otakara II. proti pohanským Prusům a v roce 1278 se zúčastnil osudné bitvy na Moravském poli. Na přelomu 13. a 14. století byl hrad rozšířen o dvě předhradí. Od roku 1437 byl v majetku Supů z Fulštejna a roku 1476 jej dobyl a vážně poškodil Matyáš Korvín. Byl však opraven a nově byl postaven goticko-renesanční palác. Od roku 1566 patřil hrad Sedlickým z Choltic. Konec jeho slávy přinesla třicetiletá válka, kdy byl zničen Švédy. Stal se neobyvatelným a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí na soukromém pozemku, je však volně přístupný. Dispozice hradu Jádrem hradu byla zřejmě čtvercová budova. Dlouho se mělo za to, že se jedná o palác. Nicméně dispozice a umístění okenních otvorů v této nejzachovalejší stavbě hradu více než přesvědčivě dokazují, že se jedná o hradní kapli. Jeden starý německý turistický časopis celkem logicky uvádí, že lidé měli z rozebrání sakrální stavby přirozenou obavu a tato skutečnost přispěla k jejímu zachování. Dále se zachovaly zbytky zdí hradeb, nevelké zbytky okrouhlé věže, jejíž velikost ukazuje na to, že zřejmě měla obytný charakter, bašt a obvodové zdivo goticko-renesančního paláce. Dobře je zachován systém vnějšího opevnění s mohutnými valy a soustavou příkopů. Tipy na výlet Navštívit můžete Muzeum v Bohušově, zámek Slezské Rudoltice, zámek Dívčí Hrad, renesanční zámek Linhartovy, Liptaňský bludný balvan nebo se rozhlédnout z rozhledny Strážnice u Liptaně. Ubytování najdete v Osoblaze.

Věž Lorety je jednou z nejznámějších pražských věží díky zvonkohře, kterou zde v roce 1694 zhotovil hodinář P. Neumann. Je osazena hodinami. Zdobí ji kartuše a další prvky.

Stálá expozice soukromých sbírek,z nichž mnoho vystavovaných exponátů pochází z dílen českých mistrů, je k nejen k vidění v Muzeu hracích strojů. V muzeu může být předveden jakýkoliv hrací stroj a tak i uslyšet, jak bylo těžké vykouzlit z těchto strojů zvučnou melodii.