Divadlo U Valšů je profesionální divadelní scéna, kde se můžete pobavit při inteligentních komediích, setkat se známými osobnostmi a jejich vyprávěním při pravidelných beneficích nebo se pobavit při koncertech a recitálech oblíbených umělců.V našich hrách můžete vidět Květu Fialovou, Lubomíra Lipského, Jana Čenského, Naďu Konvalinkovou, Míšu Dolinovou, Ivu Hüttnerovou a další.Divadlo provozuje občanské sdružení Život 90, které se zabývá poskytováním širokého spektra služeb seniorům. To je také důvodem, proč držíme ceny vstupenek do divadla na velmi přijatelné úrovni, kterou si mohou dovolit i senioři. Pro členy o. s. Život 90 jsou navíc další výrazné slevy na vstupenky.

Nedaleko náměstí ve městě Plumlov stojí zdejší barokní zámek. Městečko Plumlov leží 8 km západně od okresního města Prostějov na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, kraj Olomoucký. Historie zámku Gotický hrad Plumlov vznikl ve 2. polovině 13. století. Koncem 14. století jej koupili páni z Kravař a po roce 1466 přešel hrad na Heralta z Kunštátu, později na rod Pernštejnů. Začátkem 16. století byl však přestavěn v renesanční zámek. Z důvodu stavby nové rezidence v Prostějově majitelé zanedbávali Plumlov a jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Až další majitel, Karel z Lichtenštejna, zahájil rekonstrukci sídla. Vybudoval arkády na nádvoří a obnovil hradby. V roce 1619 vyplenilo sídlo stavovské vojsko a za třicetileté války jej dobyli Švédové. Později byl zámek jen provizorně opraven a nakonec v letech 1801 - 1805 zbořen. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalce uprostřed nádvoří dnešního nového zámku. Stavba nového zámku Tento nový zámek začal stavět v letech 1680 - 1685 Jan Adam z Lichtenštejna v sousedství původního zámku. Plán byl příliš velkorysý a po vybudování jednoho křídla ztratili majitelé o zámek zájem. Z reprezentačního sídla se stalo správní středisko panství, z bývalého opevnění vznikly hospodářské budovy. V letech 1867 -  1869 byla opravena sešlá fasáda, i tak zámek postupně chátral. V roce 1931 byl Plumlov v rámci pozemkové reformy převeden do vlastnictví Státního pozemkového úřadu, dnes je jeho majitelem město Plumlov, které zde provádí různé opravy. Podoba zámku Zámek má ve své končené podobě z počátku 18. století neobvyklý vzhled, neboť jeho rozměry byly voleny k projektované čtyřkřídlé stavbě. Převládá zde výška budovy, kterou opticky ještě zvyšuje malá hloubka objektu. Budova má celkem šest nadzemních podlaží s dvěma patry a třemi mezipatry. Stavbu nového zámku projektoval sám Karel Eusebius Lichtenštejn pro svého syna Jana Adama podle vzorů italské renesance. Zámek měl mít podobu mohutného čtyřkřídlého třípatrového objektu se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Projekt však nebyl ve svém celku nikdy realizován. Vyrostlo pouze jedno křídlo s jednou řadou pokojů. Fasádu zámku zdobí po celé výšce volné předsazené sloupy. Každá vrstva je podle klasických renesančních pravidel jiná. V přízemí toskánský řád, uprostřed iónský a v nejvyšším patře kompozitní hlavice. Z vnitřního vybavení zámku se nám dodnes nic nedochovalo, pouze v některých sálech můžeme vidět zbytky reprezentační štukové a malířské výzdoby.  Zámecká expozice  Expozice plumlovského zámku zahrnuje výstavu: Vítězná křídla letectví za 2. světové války. Návštěvník si zde prohlédne církevní ornáty, kostelní zvony, obrazy, sádrové masky, řezbářské plastiky, historii zámku a hradu, kočáry, miniatury kostelních zvonů, fotografie Jana Pospíšila a betlém města Prostějova. Interiér zámku slouží také k pořádání koncertů a divadelních představení. Tipy na výlet V okolí najdete lázně Skalka, pozdně renesanční zámek Hrubčice, novorenesanční zámek Tovačov, zříceninu hradu Otaslavice nebo Muzeum židovské komunity v Tovačově. V Prostějově můžete navštívit Muzeum Prostějovska. Rozhlédnout se po kraji můžete z rozhledny Čechy pod Kosířem. Poblíž najdete také klasicistní zámek Čechy pod Kosířem. Ubytovat se můžete v Prostějově.

Židovský hřbitov se nachází ve svahu Zámeckého vrchu při stejnojmenné ulici. Židovský hřbitov v Kyšperku nad Ohří patří k jednomu z nejstarších v Čechách. Podle legendy zde byly pochovány některé oběti chebského pogromu z roku 1350. Nejstarší zachovalé náhrobky pocházejí z roku 1605. Roku 1814 byl hřbitov rozšířen. Dnes je na ploše 3.360 m2 dochováno asi 170 náhrobků pocházející z let 1729-1949. Dne 21.10.1938 byl hřbitov silně poškozen členy NSDAP. V roce 1949 zde byl pochován kynšperský rodák, akademický malíř Fritz Lederer, který byl zároveň posledním pochovaným na tomto hřbitově. Vnitřní plocha hřbitova je rozdělena pozůstatkem mohutného hradního valu na dvě části. Starší dolní obsahuje středověké a barokní stély. Nová část je řešena v příkrém svahu ojedinělým způsobem. Jednotlivé hroby jsou umístěny v kaskádách tvořených cihlovými vyzdívkami. Na jihovýchodní straně této části je možné nalézt skupinu dětských hrobů. Židovský sídelní okrsek se nacházel na jižním svahu a úpatí hradního vrchu, část domů byla v dnešní Dlouhé a v Bezručově ulici. Roku 1841 to bylo 20 domů, z toho jen 5 bylo zděných, ostatní dřevěné. V letech 1830-35 došlo ke konfliktu v náboženské obci, která se rozdělila na dva tábory. Vrcholem toho byl vznik i dvou synagog. Ortodoxní skupina židů konala bohoslužby ve staré synagoze, která byla dřevěná, postavená roku 1784. Stála mezi dnešními ulicemi Dlouhá a Pod Domovem. Její zánik přišel v noci z 20. na 21.10.1938, kdy ji zapálili příslušníci NSDAP, ráno pak poškodili židovský hřbitov.

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1431 jako majetek Beneše z Vartemberka. Skalní hrádek byl zčásti vytesaný do pískovcové skály a zčásti dřevěný. Poslední zmínka pochází z roku 1453, kdy se uváděl jako manské sídlo, a patrně již brzy poté zanikl. Poustevna V roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustavna, která fungovala do roku 1773. Poustevnu obývali za její existence dva poustevníci. Druhý poustevník přišel po odchodu prvního v roce 1768. Jeho vlastní jméno bylo Johan Wenzel Steinfelder. Již od mládí se toulával a žebral. Dostal se až do Itálie, kde vstoupil do kongregace poustevníků sv. Ivana a po návratu do Čech začal působit zde na Stohánku. Za tučné almužny podával rozhřešení a rady. Přïjal i pomocníka, mladého chlapce Aloyse Kaysera. Uměl dobře vařit, krásně zpívat a byl velice milý ke všem příchozím. Později se však ukázalo, že údajný mladík je dívka Anna Alžběta Kayserová, která sem utekla, neboť ji kupec, u které sloužila, obtěžoval. Kerhartický farář ji odvezl do kláštera alžbětiněk v Praze. Poustevníkovi se péče zalíbila, a tak si již tentokrát úmyslně pořidil novou pomocnici. Roku 1773 byl obviněn z nemravného života, ze Stohánku vyhnán a poustevna zrušena. Dispozice hradu Hrad byl založen na strmém pískovcovém suku. Přístup na jeho horní plošinu umožňovala skalní spára, uzavíraná dveřmi na závoru. Středověké situaci snad náleží objekt zasekaný do skály, nesjpíše upravený na kapli poustevníků, a s ním související světnička. Ve stěně po pravé straně schodiště se nachází 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem. Při patě suku nejspíše stály hospodářské budovy. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází Lázně Kundratice, přírodní památky Čertova zeď, Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Podívat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nezapomeňte navštívit zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.