Kandelábr na Hradčanském náměstí s figurální výzdobou je zhotoven z litiny a je technickou památkou. Autoři: E.Veselý a A.Linsbauer, 1876.

Rozhledna na Dobrošov (622 m) je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou na tomto vrchu, který se tyčí u Náchoda. Ta první stála již v roce 1899 a o její stavbu se zasloužili náchodští vlastenci, kteří se sdružili v místní odbočce Klubu českých turistů. Byla to přízemní zděná stavba, nad níž se zvedal osmiboká, 6 metrů vysoká věž. Stavba si získala brzy vysokou oblibu, hlavně mezi vyznavači zimních sportů a přestávala kapacitně vyhovovat. Proto KČT oslovil známého architekta Dušana Jurkoviče s přáním, aby navrhl projekt úplně nové horské chaty i s vyhlídkovou věží. Projekt byl sice již roku 1912 vypracován, ale jeho realizace byla kvůli První světové válce odložena až do roku 1921. Položení základního kamene bylo spojeno s oslavami sedmdesátých narozenin spisovatele Aloise Jiráska, kterých se účastnilo tisíce lidí a díky nimž byly vybrány finanční prostředky na stavbu. Většina z nich přinesla na Dobrošov v batohu cihlu. Stavba byla slavnostně otevřena o dva roky později chata dostal jméno Jiráskova. Věž byla vysoká 15 metrů a na její vrchol vedlo 98 schodů. Z plošiny je nádherný kruhový výhled, který pokrývá takřka celé východní Čechy. Po druhé světové válce byla chata s rozhlednou Náchodským turistům odebrána a několikrát změnila majitele. Po strastiplných majetkových sporech byla roku 1995 KČT vrácena a roce 2002 zrekonstruována.

Barokní zámek Líčkov, rokokově upravený, leží v obci Liběšíce, 8 km JV od Žatce, okres Louny, kraj Ústecký. Historie zámku  První věrohodná zpráva o Líčkově pochází ze 14. století. V této době se jednalo o tvrz, která byla po roce 1453 přestavěna na středověký hrad Václavem Vlčkem, proslulým válečníkem. Původní hrad, z něhož je dodnes zachována válcová věž, byl majetkem pánů z Koldic a z Ilburka. Líčkov se stal střediskem Žateckého kraje v 16. století za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Přestavba hradu na zámek započala kolem roku 1628. Roku 1765 kupuje panství a zámek Josef Vonibald z Edenu, který se pustil do výrazné přestavby sídla v pozdně barokním až rokokovém slohu. Zámek vlastnili později žatecký řezník Th. André i Zesnerové ze Špicberku. V 19. století byl líčkovský zámek přestavěn na cukrovar, lihovar, a využíván také jako cikorkárna a skladiště. Po 1. světové válce, v roku 1925, se jeho majitelem stal akademický malíř O. Brázda, jehož ženě byl zámek navrácen v restituci. Současnou majitelkou je paní Marie Brázdová, která obnovuje a zachraňuje dílo Oskara Brázdy a zámek Líčkov. Podoba zámku Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova okolo malého nádvoří, z fasády k hlavní bráně vystupuje válcová věž s cimbuřím. Zaujme pěkná rokoková hlavní brána z roku 1765, za ní vlevo se pak nachází zpustlá, kdysi výstavná zeď zahradní terasy. Okolo hlavní budovy najdeme přízemní hospodářské budovy, vpravo před hlavním vstupem za ohradní zdí může návštěvník relaxovat v zámecké zahradě.   V interiéru zámku si návštěvník prohlédne místnosti se zachovalou výzdobou stropů, schodiště s nástěnnými malbami s rokokovým dekorem, restaurovanými O. Brázdou i galerii tohoto akademického malíře. Na zámku se nachází také kaple sv. Anny se zařízením z 2. pol. 18.století, s panskou tribunou a místností s nástěnnými malbami ze života světic. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete také rokokový zámek Stekník. V Žatci si můžete prohlédnout Chmelařské muzeum nebo Regionální muzeum v Křížově vile. U Žatce najdete také gotickou tvrz Milčeves. Ubytovat se můžete v Žatci.

Jeden z nejpěknějších viklanů u nás se nachází 1,5 km severně od obce Javorná ze které vede k němu značená turistická značka. Pěkně vyvinutý žulový blok viklanu zvaný Dominik je 3,5 m dlouhý, 1,5 m široký a 2 m vysoký. I když byl kdysi částečně poškozen je omezeně kývavě pohyblivý na nepatrně odkryté skále. Podle historických pramenů byl viklan dříve méně stabilní a vychyloval se již při silnějších poryvech větru. Na horní ploše viklanu je skalní mísa, vytvořená pravděpodobně lidskou rukou. To by mohlo ukazovat na kultovní využití kamene v prehistorii. Viklan tvoří středně zrnitá až hrubozrnná žula. Jeho vývoj je spojován s procesy selektivního zvětrávání a odnosu horniny. Významným faktorem při vzniku je i kvádrová nebo kulovitá odlučnost.