Přírodní památka Dominova skalka se nachází trochu stranou turistického značení v blízkosti Nové Vsi zhruba 4 km jihozápadně od Bečova nad Teplou. Přírodní památka Dominova skalka byla vyhlášena v roce 1998. Pojmenována byla podle českého botanika Karla Domina, který zkoumal zdejší floru Slavkovského lesa. Odlesněný hadcový výchoz s prestencem hadcových borů je vegetačně kopií rozhlehlejší NPP Křížky. Kromě zbytků vřesovišť s vřesovcem pleťovým, zimostrázkem alpským a prhou arnikou jsou nejvýznamnějším biotopem skalky se sleziníkem hadcovým, sleziníkem nepravým, vratičkou měsíční a kriticky ohroženým svízelem sudetským.

Na severovýchodním okraji obce se dodnes nachází nový údlický židovský hřbitov. Založen byl v roce 1864, krátce předtím než byl uzavřen starý hřbitov. Za druhé světové války byl zdevastován a stejný osud ho čekal i po válce. Na dnešní ploše (2.634 m2) ohrazené místy porušenou zdí se nachází jen pár jednoduchých stél a památník židovským obětem. Hřbitov je volně přístupný. Asi 300 m jihozápadně od hřbitova se nacházel starý židovský hřbitov založený v 16. století. Sloužil do roku 1870, za druhé světové války ho čekal obdobný osud jako nový hřbitov. Většina náhrobků byla dokonce použita na dláždění. Po hřbitově zůstaly jen skromné zbytky ohradní zdi. Bývalá márnice byla přestavěna na stodolu. Údlický nový židovský hřbitov je volně přístupný.

Obec se stejnojmennou tvrzí se nachází na poloviční cestě mezi okrajem Prahy a Brandýsem nad Labem. Tvrz, která nese čp. 1, stojí na severovýchodním okraji obce a bývá příležitostně přístupná. Historie tvrze První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1364, kdy byla v majetku litomyšlského biskupa. Později se jejím majitelem stal olomoucký biskup Petr, který ji roku 1382 koupil od svého příbuzného Jindřicha. Petrovi odpůrci tvrz vzápětí násilně obsadili a až po zásahu krále Václava IV. byla navrácena Petrovu nástupci biskupovi Mikulášovi, který zde roku 1397 zemřel. Tvrz poté spravovali purkrabí a od počátku 15. století se v jejím držení střídali zástavní držitelé z řad drobné šlechty, především Tluksové z Vrábí a Vrábští z Vrábí. Tvrz častým střídáním majitelů trpěla, roku 1444 se dokonce zřítila část zdiva, biskupové se však marně snažili tvrz ze zástavy vykoupit. Sídelní funkce tvrze byla ukončena roku 1584, kdy ji Hynek Vrábský z Vrábí prodal císaři Rudolfovi II., který ji následně připojil k brandýskému panství. Po vyhoření v roce 1630 byla tvrz opravena a v první polovině 18. století byla radikálně přestavěna na sýpku. Podoba tvrze Nejvýraznějším pozůstatkem tvrze z doby gotické je mohutná obvodová hradební zeď se zaoblenými nárožími, která v půdorysu tvoří pětiúhelník. Středověkou tvrz navíc tvořila východní a severní obytná křídla. Na místě bývalého východního křídla dnes stojí třípodlažní barokní sýpka, severní se taktéž nedochovalo. Západní křídlo vzniklo patrně až v 16. století. Obec Dřevčice Budete-li v Dřevčicích, určitě neopomeňte navštívit její dominantu - kostel sv. Bartoloměje. Vedle kostela stojí fara z počátku 19. století, za vidění pak rozhodně stojí zvonice se třemi zvony. Další tip na výlet v okolí může představovat Vinořský zámek nebo zřícenina hradu Jenštejn. Ubytování naleznete v okolí Prahy.

Impozantní zříceniny hradu Roupova zájemce nalezne ve stejnojmenné obci, která leží přibližně 6 km jihozápadně od Přeštic. Areál hradu, nacházející se ve východní části obce, je v soukromých rukách, a proto je přístupný pouze příležitostně. Majitel bydlí v domě hned u hradu a po domluvě vstup zpravidla umožní. Historie hradu První panské sídlo bylo v Roupově založeno již ve 13. století. V letech 1380–1393 je nechal Něpr z Roupova radikálně přestavět na vcelku pohodlný hrad, pravděpodobně měl přitom k dispozici dvorskou huť. V době husitských nepokojů majitel Roupova Jan přestoupil ke kališníkům a tím zachránil hrad od odbývání. Jeho syn Jan II. z Roupova byl věrným straníkem Jiřího z Poděbrad i Vladislava II. Jagelonského a iniciátorem další výrazné přestavby hradu. V letech 1595–1598 byl pak Roupov nákladně renesančně přestavěn, čímž se majitel Jan IV. z Roupova velmi zadlužil a byl nucen hrad prodat. V roce 1607 se novým vlastníkem stal Jan z Klenové, věrný stoupenec habsburských panovníků. V období třicetileté války byl Roupov oporou císařské moci a především městečko pod hradem utrpělo velké škody od švédských vojáků. Hrad byl ještě roku 1704, kdy jej zakoupili majitelé sousedního panství Červené Poříčí, obýván. Nedlouho poté počal pustnout a jeho konci napomohlo i bourání a odvoz stavebního materiálu v roce 1817, kdy bylo po požáru obnovováno nedaleké městečko Merklín. Podoba hradu Původní podoba hradu je nám doposud neznámá. Po Něprově přestavbě hradní nádvoří obklopily ze tří stran paláce, z nichž jeden byl pravděpodobně věžovitého charakteru. Komunikaci mezi budovami zajišťovala pavlač. Předhradí bylo v další přestavbě výrazně změněno, tudíž jeho původní podobu neznáme. Tehdy byla především posílena obranyschopnost hradu vystavěním polygonální bašty a okrouhlé, pravděpodobně bateriové věže na skále před hradem. Polygonální baštu později pohltila obytná budova před hradem. Hradní jádro bylo rozšířeno přistavěním nového křídla zvenčí, jehož součástí byla i dodnes velmi zachovalá kuchyně s osmibokým komínem. Dnes jsou zde k vidění výrazné zříceniny všech prvků hradu. Tipy na výlet Jedním z výletních tipů je barokní zámek Příchovice, barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Zajímavý je také vodní gotický hrad Švihov. Ubytovat se můžete v Klatovech. M.K.