Dnes vyhořelý barokní zámek Zahrádky stojí na skalní hraně nad údolím Robečského potoka ve stejnojmenné vsi na Liberecku. Historie zámku Ves Zahrádky se připomíná poprvé v roce 1376 jako majetek Mnichovce ze Zahrádek, kterého rod zde pravděpodobně koncem 14. století postavili tvrz. Ve druhé polovině 16. století nechali vystavět v Zahrádkách nový mohutný zámek páni z Vartemberka. Podle archeologických nálezů gotických konstrukcí v prostoru severního křídla je zřejmé, že byl vystavěn na místě staršího sídla. Jan Jiří z Vartemberka se aktivně zúčastnil českého stavovského povstání, za což mu bylo panství zkonfiskováno. Zámek poté koupil Albrecht z Valdštejna a připojil je ke svému frýdlantskému vévodství. Albrecht nechal sídlo upravit barokně a zřídil u něj park. Po Valdštejnově smrti se Zahrádky dostávají do rukou rodu Kouniců, v nichž zůstaly až do vymření rodu roku 1897. V sedmdesátých letech 18. století a v době okolo roku 1820 došlo k úpravám zámku i zámecké zahrady. Pozdně barokní přestavba koncem 18. století se odrazila na fasádě a střechách zámku. Vstupní křídlo objektu má klasicistní úpravu. Ve 20. letech 19. století proběhly úpravy empírové. V této době vznikla v širším okolí zámku řada romantických staveb. Po smrti posledního Kounice, Albrechta Vincence, vlastnily do roku 1936 zámek příslušnice rodiny, pak jej nakrátko do roku 1945 drželi Lichtenštejnové. Ve druhé polovině 20. století sloužil objekt jako domov mládeže Ministerstva zahraničního obchodu a středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů. Na přelomu 20. a 21. století byl svým současným majitelem - Univerzitou Karlovou důkladně rekonstruován, bohužel však dne 30. ledna jej zničil požár. Od té doby leží v troskách. Podoba zámku Zámek Zahrádky je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s okrouhlými nárožními věžemi. Jižní a severní průčelí zámku zdobí trojosé rizality s trojúhelníkovými štíty. Ještě donedávna kryly objekt mansardové střechy z konce 18. století, nad rizalitem s hlavním vchodem ze střechy vystupovala subtilní věžička. Okolo zámku se rozprostírá rozsáhlý anglický park. Až do počátku 21. století si vnitřní prostory zámku uchovávaly štukovou výzdobu z 18. století. Nejzajímavějším z interiérů býval velký sál s rodinnou galerií Kinských v jižním křídle. Na zámku bývala i pozoruhodná zbrojnice a v jednom z rondelů také hvězdárna. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete raně barokní zámek Stvolínky, hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Lipí v České Lípě nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v České Lípě.

Tramvajová zastávka Albertov v ulici Na Slupi u kostela Zvěstování Panny Marie.Slouží pro přepravu směr Výtoň a Karlovo náměstí.Název zastávky je odvozen od nedaleké stejnojmenné ulice.Tramvajová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Zříceniny hradu Pravda se nachází na široké opukové ostrožně nad soutěskou tvořící severní vyústění přechodu masivu Džbánu u Domoušic. Krátká historie hradu V písemných pramenech se hread připomíná k roku 1523. Archeologické nálezy pak jeho vznik datují nejpozději do první poloviny 14. století. Jeho vznik je možno spojovat s pány z Kolovrat. Ani jeho původní jméno není známo. Hrad neměl příliš dlouhého trvání, již v průběhu 16. století přestal vyhovovat. K roku 1593 se uvádí jako pustý. Dispozice hradu Dispozice hradu z poloviny 15. století je dvojdílná. V čele předhradí se nachází mohutný val. Hradní jádro ve tvaru přibližně trojuhelníka obíhá mohutný okružní příkop a téměř po celém obvodu ještě parkán, přístupný brankou v čelní hradbě. Jedinou věžovitou stavbou byla vstupní brána, která zároveň i nepatrně vystupuje z obrysu hradu. Vlastní obytné stavby jsou přistavěny k obvodové hradbě. V západním nároží to byl patrně plochostropý, trojprostorový palác a na jihovýchodní straně ještě jedna výstavná budova. Z ostatních staveb zbyly pouze jen terénní náznaky. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet V okolí najdete augustiniánský klášter Dolní Ročov, zříceninu hradu Džbán, barokní zámek Tuchořice nebo barokní zámek Líčkov. Podívat se můžete také na přírodní památky jako jsou Kounovské kamenné řady, travertinová kupa v Tuchořicích nebo Čertův kámen. Ubytovat se můžete v Žatci.

Kousek jihovýchodně za obcí Starý Vestec se nachází Břístevecká hůra (240 m.n.m.) a na ní zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže Kaple byla vystavěna v roce 1714 z příspěvků farníků. Kaple centrálního typu ve tvaru kříže (11,92 x 10,4 m) měla delší osu orientovanou sever-jih. V roce 1818 při pálení čarodějnic vyhořela a dále již nebyla obnovena. Ještě na počátku 20. Století zde byly patrny zbytky klenby a barokní výmalby. Po obojím již není památky a kaple postupem času podléhá zkáze. Přímo pod vrchem vede dálnice Praha – Hradec Králové, takže zde není příliš klidu na rozjímání. Ke kapli vede turisticky značená cesta ze Starého Vestce (BUS).