Zámek Hrádek u Nechanic je neogotický objekt ležící na mírné vyvýšenině nedaleko vsi Hrádek a je skryt v lesoparku, který u zámku přechází v park (dnes golfové hřiště). Zámek je nejmladší novogotickou stavbou tohoto typu na území České republiky a svojí architekturou je ojedinělou a výjimečnou památkou ve střední Evropě. Historie zámku Hrádek u Nechanic byl postaven v letech 1839–1854 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu jako hlavní, reprezentativní sídlo rodu. Projekt zámecké budovy ve stylu romantické neogotiky, tzv. Tudorské gotiky, byl vypracován podle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od G. B. Lamba z poloviny 17. století. Projekt upravil a přepracoval významný rakouský architekt Karel Fischer. Ten také navrhoval veškeré zámecké interiéry, na kterých se podíleli i kameník Josef Kranner a sochař Josef Max. Kromě vybavení, zhotovovaného místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení místností. Souběžně se stavbou zámku byla část okolního lesa upravena jako anglický park a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice. Významné osobnosti na zámku Z majitelů zámku je nejvýznamnější Jan Nepomuk hrabě z Harrachu, staročeský politik, přítel Jana Ladislava Riegra a dlouholetý prezident Společnosti muzea Království českého. V minulosti navštívila nechanický zámek řada význačných osobností, v roce 1866, v době střetu pruských a rakouských vojsk u Hradce Králové (Sadová), zde pobýval korunní princ Albert Saský nebo také v 19. století se zde po lovu zastavil arcivévoda František Ferdinand d´Este. Z osobností kulturního života zde žili například Alois Jirásek, Vojta Náprstek, Jan Erazim Vocel, Josef Štolba, malíři Rudolf v. Alt a Antonín Lewy i architekt Koula. Šlechtický rod Harrachů vlastnil Hrádek u Nechanic až do roku 1945, kdy byl zámek znárodněn a od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti. Roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou. Zámecké interiéry Do zámku se vstupuje z čestného nádvoří do vstupní haly, vyzdobené sbírkou zbraní. Následuje Rytířský sál, který je centrálním prostorem zámku. Na stěnách jsou portréty významných předků, členů a příbuzných rodu Harrachů. Na tento sál navazuje největší a nejkrásnější zámecká místnost - Zlatý sál. Pojmenován od zlacených kožených tapet na stěnách, vyrobených v 17. století v Belgii. Dominantou místnosti je krb ze sliveneckého mramoru, zhotovený Krännerovou dílnou v Praze podle vzoru ze zámku Crewe Hall. Průchodem vpravo se přes Hernu vchází do knihovny. Obsahuje celkem 5500 knih, kde je více jak polovina v češtině a slovenštině. Raritou je zdejší unikátní soubor obrazů. Jedná se o anatomické anomálie namalované neznámým malířem v 18. století. V prvním patře jsou obývací apartmány, obrazárna a hostinské pokoje. Prohlídka je ukončena v zámecké kapli sv. Anny. Dispozice zámku Zámek tvoří dvojice patrových křídel, vybíhajících z ústřední, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce otevřené písmeno V. Půdorys je dále ozvláštněn řadou rizalitů. Silueta zámku je bohatě promodelována pomocí cimbuří a dalších quasifortifikačních prvků. V levé části zámku siluetu doplňuje věž. Jeho půvab oslovil také řadu filmařů, kteří si jej vybrali k natáčení svých filmů. Odehrává se zde např. známá pohádka Princ a Večernice. Vedle zámku v Hluboké nad Vltavou je Hrádek nejvýznamnější stavbou romantické architektury s prvky anglické gotiky. Tipy na výlet   Prohlédnout si můžete ve Všestarech pravěkou vesnici, barokní zámek Neděliště nebo vystoupit na rozhlednu Chlum. Památník Václava Hanky je možné navštívit v Hoříněvsi. V nedalekém Hradci Králové najdete Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky, Muzeum východních Čech, ale také synygogu, bývalý pivovar nebo se můžete projít přes secesní můstek a po Gočárově schodišti.  Ubytovat se můžete v Nechanicích.  

Barokní most se nachází jižně od náměstí a spojuje Školní ulici s Nádražní. Postaven byl zřejmě v letech 1723-1725 (jinde je uváděno 1700-1710) podle vzoru pražského Karlova mostu, kněžnou Metternichovou. Je dlouhý 45 m, má 8 oblouků a nachází se na něm 6 barokních soch. Za druhé světové války dost utrpěl, a to když přes něj na vzory malé šířce přejížděla těžká vojenská vozidla. V současné době je most v dobrém udržovaném stavu.

Památník národního písemnictví je zřízen za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy, konkrétně sbírku dokladů k vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích včetně dokladů vážících se k životu, dílu a odkazu významných osobností české literatury a knižní kultury od 18. století do současnosti a sbírku uměleckých děl výtvarného umění.

Kostel sv. Václava je spolu se Slezskoostravským hradem nejstarší stavební památkou v Ostravě. Původní románský kostel pochází již z první poloviny 13. století (první zmínka je z roku 1297). Ve druhé polovině 14. století byla ke kostelu přistavěna obdélná loď a věž, jenž plnila zároveň strážní funkci. V 16. Století byla plochostropá loď nově zaklenuta a přestavěna na trojlodní. V roce 1556 se po velkém požáru dočkal kostel velký úprav, při kterých byla například zvýšena věž. Roku 1603 přibyla kruchta a do zdí byly zasazeny náhrobní kameny významných šlechticů a měšťanů. V 17. Století pak byly přistavěny na obou stranách dvě barokní kaple. V letech 1803-1839 je kostel přestavěn klasicistně, prakticky do dnešní podoby. Gotická okna byla rozšířena a snížena, cimbuří na věži vystřídala mohutná báň se dvěma makovicemi a lucernou, vysoká gotická střecha pak nahrazena sedlovou. V letech 1998-2004 prošel kostel rekonstrukcí. Nejstarší částí kostela je presybtář s žebrovou křížovou klenbou.