Barokní kašna s nikou a sochou Herkula byla zhotovena podle návrhu architekta F. Carattiho. Socha je dílem J. J. Bendla z roku 1670.

Vrch Radobýl 399 m.n.m. se nachází 3 km jihozápadně od Litoměřic. Na vrchol vede značená cesta z Litoměřic a ze Žalhostic. Na vrcholu Radobýlu se nachází velký dřevěný kříž. Připomíná událost kdy odtud básník K.H.Mácha na podzim roku 1836 pospíchal k požáru, aby jej pomáhal uhasit. Bohužel se mu tato pomoc stala osudnou. Jižní strana vrchu je narušena těžbou čediče, která zároveň odkryla přírodní úkaz tzv. čedičové sloupce. Kromě toho se zde na vrchu nachází vzácné chráněné druhy rostlin (divizna brunátná, bělozářka liliová a další). Vrchol poskytuje výborný kruhový výhled do okolí.

Poutní místo Svatý Kopeček je součástí města Olomouce. Je vzdálen asi 8 km od středu Olomouce. Dnešní poutní areál na Svatém Kopečku s rezidencí a ambitem vyrostl na tradičním poutním místě věřících. Asi od roku 1632 zde stávala malá kaple, kterou podle pověsti založil olomoucký měšťan a obchodník s vínem Jan Andrýsek. Kapli si na něm ve snu vyžádala Panna Marie. Na jejím místě vyrostl v letech 1669 – 1679 podle návrhu G. P. Tencally mohutný chrám Navštívení Panny Marie. V letech 1714 – 1721 byla podle projektu D. Martinelliho vybudována dnešní rezidence a celý komplex byl doplněn o ambit a kapli P. Marie. Mateřským klášterem byl nedaleký premonstrátský klášter v Hradisku. Stejně jako tam mají i zde, hlavní interiéry náročnou a velmi bohatou malířskou a sochařskou výzdobu. Unikátem chrámu Navštívení Panny Marie je jeho orientace. Hlavní osa nesměřuje od východu k západu, ale chrám je pootočen průčelím k mateřskému klášteru Hradisko. Kněz, který žehnal od oltáře věřícím, díky tomu prý při otevřených dveřích žehnal i klášteru. Dnes je věhlas poutního místa obnoven a každoročně se zde konají nezapomenutelné poutě, bohoslužby i chrámové koncerty. V roce 1995 papež Jan Pavel II. povýšil chrám na baziliku minor, která tvoří spolu s bočními křídly a čtyřřadou lipovou alejí zdaleka viditelný kříž v krajině. Na Svatém Kopečku můžete také navštívit areál olomoucké ZOO.

Na Studeném vrchu stojí od roku 1940 kamenná 17,5 m vysoká osmiboká věž, která sloužila k zemskému měření ve druhé vlně. Koncem 90. let 20. století se pro svoji nepotřebnost dostala do špatného technického stavu. O její zájem projevily na počátku tohoto století dva spolky. V roce 2003 bylo započato jednání o jejím převodu od státu do majetku obce Velký Chlumec. V roce 2004 se stalo sdružení správcem věže a začaly nutné opravy. Dne 11.12.2004 byla rozhledna poprvé otevřena veřejnosti, alespoň na jeden den. Od roku 2005 pak otevřena veřejnosti v každém období prázdnin. Na vrch věže odkud je výhled vede 81 dřevěných schodů. Odtud je výhled i když ho ztěžují okolní stromy. Pozemky v okolí patří rodu Colloredo-Mansfeldům a vede se jednání o pokácení okolních stromů, které jsou stejně napadeny kůrovcem. I tak je za dobrého počasí možno vidět České Středohoří, Šumavské vrcholky, Krušné hory a dokonce za velmi dobrých podmínek i Ještěd či Sněžka. Rozhledna na Studeném vrchu je v současnosti přístupná o víkendech a svátcích v době od cca dubna do konce října. O Studeném vrchu se vypráví, že kdysi na jeho vrcholku uhlíř v milířích vyráběl dřevěné uhlí. Jeho syn prý v lesích často pytlačil. To rozzlobilo ducha Fabiána, což byl zakletý rytíř, který žil v brdských lesích a lidem přinášel jen dobro. Fabián pak uhlíři začal zhasínat milíře a on se pak ze synem odtud musel odstěhovat. Asi dva kilometry od Studeného vrchu směrem na jihozápad se vypíná o něco nižší kopec Velká Baba. Nedaleko jeho vrcholku se nachází skalisko zvané Fabiánovo lože, kde prý Fabián dříve sídlil.