Na jižním úbočí Plešivce při turisticky značené cestě můžeme najít viklan, křemencový balvan o výšce zhruba 2 metry a dlouhém 3 metry. Ještě v 19. století se vikla. Dnes se to již nepodaří, údajně se tak stalo po úderu blesku, který jej srazil z ložiska. Podle legendy se houpáním prý dal přivolat déšť, otevřít země, čarodějnice na něm houpaly své děti a také se jím dala ověřit věrnost žen. Ta která jím nepohla byla prý nevěrná.

Nějakých šest kilometrů severně od Tanvaldu se nachází jedna ze dvou nádrží vystavěných v letech 1911-1915. Po katastrofálních povodních zde měly být vybudovány dvě soustavy vodních nádrží, nakonec byla odsouhlasena jen jedna soustava dvou nádrží. Jedna na Bílé Desné a druhá na Černé Desné. Nádrž na Bílé Desné se krátce po dokončení 18.9.1916 protrhla a způsobila velké škody (viz samostané heslo). Z tohoto důvodu byla přehrada Souš na Černé Desné v letech 1924-1927 rekonstruována. Od 60. let 20. století je využívána i pro vodárenské účely. Hráz nádrže je přímá z hlinitých písků s drobným šterkem. Návodní těsnění tvoří hlinitá vrstva o síle 3-5 m, opatřená na návodním lícem ještě těsnícím pláštěm silným 2 metry. Výška přehrady činí 21 m a délka 364 m. Celkový objem vody v nádrži je 6,3 mil. m3 vody. Součástí nádrže je malá vodní elektrárna o výkonu 22 kW. Kolem nádrže nevede turisticky značená cesta, jen komunikace Desná – Hejnice, která je určena pouze pro osobní automobily. Nádrž i hráz není přístupná.

Počátky vzniku malého kostelíka Narození Panny Marie na východním okraji města Hranice na Moravě nejsou příliš jasné. Zřejmě byl založen na přelomu 13. a 14. století, první zmínka o něm je však až z roku 1492. Dnešní rozsáhlejší stavba vznikla přestavbou v roce 1595. Roku 1781 byla přistavěna sakristie. Vlivem nedaleké težby byl kostelík ohrožen a poškozen tak, že musel být při generální rekonstrukci v letech 1987-1988 stažen ocelovými lany. Kostel je jednolodní stavba s polygonálním chórem a sakristií. V interiéru se nachází socha Matky Boží Hranické z druhé poloviny 15. století zhotovená z lipového dřeva vysoká 114 cm. Před vchodem se nachází kamenný sloupek na almužnu z roku 1689.V areálu se dále nachází kaple sv. Antonína z Padovy, zmíněná poprvé rokem 1658, ale to již stála. V roce 1786 byla odsvěcena a sloužila jako skladiště střelného prachu. Hrozila ji demolice, ale roku 1824 byla zásluhou hranických měšťanů opravena a navrácena původnímu účelu. Za kaplí byla poustavena v níž žili poustevníci. V interiéru je umístěn obraz poustevníka Jurika namalovaný na impregnovaném americkém dřevě. V ohradní zdi obklopující areál kostela s hřbitovem a kaplí je umsítěno 14 zastavení křížové cesty s dřevořezbami z roku 1884.

Budování městského opevnění Jindřichova Hradce jenž navazovalo na komplex opevnění hradu, započalo v první polovině 14. století a zdokonalovalo až do počátku 16. století. Hradby doplňovaly hranolové věže a okrouhlé bašty. Přístup obstarávaly tři brány. Většina hradeb pak při rozšiřování města postupně zanikla. Kromě opevnění hradu se dochoval zbytek hradeb s okrouhlou baštou v Husových sadech u Masarykova náměstí a zbytky opevnění v blízkosti jediné dochované brány Nežárecká.