Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Římskokatolický kostel sv. Václava, mučedníka, se nachází na vyvýšeném místě v severní části obce Jezbořice. Původní, pravděpodobně dřevěný, kostelík zde byl vystavěn již koncem 11. století, kdy máme také nejstarší zmínku o obci, podle níž roku 1050 získalo nevelkou obec Olomoucké biskupství. Základy současného kostela byly podle pramenů položeny v druhé polovině 14. století. Do dnešního rozsahu byl kostel rozšířen až koncem 15. století, kdy byla od západu přistavěna plochostropá loď přístupná na západní straně pozdně gotickým profilovaným sedlovým portálem. Loď byla zaklenuta později, až ve druhé polovině 16. století. V té době byl před západní průčelí přistavěn otevřený přístavek se schodištěm na kruchtu.  Po požáru roku 1791, při kterém se mimo jiné zřítila část klenby, prodělal kostel zásadní opravy a úpravy v pozdně barokním stylu. Při dalších úpravách na počátku 19. století byl odstraněn zbytek klenby lodi a kostel dostal rákosový strop. Stavba kostela je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem na východní straně, na který navazuje osově umístěná obdélná sakristie. Na jižní straně lodi je gotický lomený profilovaný portál krytý malou otevřenou předsíní. V severní stěně presbytáře se nachází zdobený gotický sanktuář, na protilehlé straně dvojdílné sedile. Vnější stěny kostela jsou podepřeny mohutnými opěráky. Mobiliář je z velké části z 18. a 19. století. Architektura hlavního oltáře s figurálními řezbami pochází z poloviny 18. století, oltářní obraz sv. Václava podávajícího Kristu korunu od K. Záhorského pochází až z r. 1897. Cennou částí interiéru je cínová renesanční křtitelnice s erbem rytíře Lipanského z Lipan z r. 1600.  V interiéru se také nachází 10 renesančních náhrobních kamenů z konce 16. a začátku 17. století. Pozemek v okolí kostela sloužil původně jako hřbitov. V jeho západní části se nachází dřevěná zvonice z počátku 17. století. Administrativě spadá kostel pod farnost Heřmanův Městec. Kostel je přístupný pouze příležitostně v době konání koncertů a bohoslužeb.   L.
Raně gotický kostel sv. Jakuba v Tečovicích má svoje počátky v 60. letech 13. století. Stavba kostela je tvořena čtvercovým presbyteriem, lodí a sakristií. Kryje ji šindelová střecha s malou vížkou zakončenou cibulovitou bání. Významným prvkem je gotický portál pocházející patrně od stavební huti cisterciáckého kláštera na Velehradě. V interiéru jsou vidět nástěnné malby ze 14. století.
Doporučujeme
Vodní nádrž Vír
Vodní nádrž Vír byla postavena na řece Svratce a skládá se ze dvou částí. Větší část se nachází nad obcí Vír proti proudu řeky, druhá část (menší) je pak zhruba dva kilometry od první částí.Jako u většiny nádrží byla postavena jako ochrana proti povodním na řece Svratce, dále pak jako vodárenský odběr pro Vírský vodovod a vodovody Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou. Také k zajištění minimálního průtoku a nadlepšení průtoku pro energetické využití v elektrárně Vír I.Jako první byla uvedena do provozu menší nádrž Vír II a to v roce 1954. O tři roky později byla dokončena větší Vír I. Větší nádrž Vír I. má celkový objem 56.193 mil. m3 a zatopenou plochu 223,6 ha. Betonová gravitační hráz má v koruně délku 390 m, šířku 9 m a výšku nad dnem 66,2 m. Voda do této nádrže přitéká z plochy povodí o 410,5 km2. Součástí nádrže jsou dvě Francisovy turbíny o celkém výkonu 7,15 MW.Druhá menší nádrž Vír II. má celkový objem 290.000 m3 a zatopenou plochu 12,5 ha. Hráz je železobetonová desková (AMBURSEN), v koruně dlouhá 165 m, široká 1,4 m a vysoká 11 m nade dnem. Součástí je elektrárna s jednou Kaplanovou turbínou o výkonu 0,73 MW.
Židovský hřbitov se nachází zhruba v poli asi 300 m od silnice spojující obec Zderaz a Oráčov. Založen byl údajně v 15. století, doložen je však až od 17. století. Na ploše asi 1686 m2 se do dnešní doby dochovalo na 300 náhrobků od 18. století do 30. let 20. století. Část obvodové zdi je povalena. Starší náhrobky jsou vztyčené, novodobější většinou povalené. U vchodu na hřbitov se nachází poškozená márnice či vozovna. Ke hřbitovu dnes nevede žádná cesta. Vzhledem k tomu, že se nachází v poli, nejlepší přístup je k němu v době kdy je pole sklizeno a není mokrá půda. Hřbitov je volně přístupný.