

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Železniční tunel pod Bílou skálou Železniční tunel pod přírodní památkou Bílá skála byl vybudován v letech 1967 – 1974. Navazuje na železniční most mezi Holešovicemi a Libní a umožňuje spojení mezi Holešovickým nádražím a nádražím Praha Libeň. Je cca 340 m dlouhý a má stoupání 5 %.
Doporučujeme
Zámek Lázně Bělohrad Barokní zámek Lázně Bělohrad stojí přímo v centru stejnojmenného města a tvoří jeho nejcennější historickou stavbou. Zámek je dnes sice nepřístupný, slouží jako internát učiliště, ale můžeme si prohlédnout zámecký park i památník K. V. Raise, který byl přebudován ze zámecké oranžerie.
Na místě dnešního zámku kdysi stávala dřevěná tvrz Koštofrank. Jan Škopek z Bílých Otradovic ji později přestavěl ve tvrz kamennou, pro jejíž bílé zdi ji poddaní nazývali Bílým hradem – Bělohradem, z čehož pak vznikl i název města. Roku 1684 získal bělohradské panství Bertold Vilém z Valdštejna, který začal s výstavbou zámku. Stavba započala kolem roku 1720 a podílel se na ní snad i Giovanni Santini - Aichl. Po smrti Bertolda Viléma z Valdštejna roku 1724 zdědila jeho majetek dcera Marie Alžběta, prodaná za Jana Arnošta Schaffgotsche z Kynastu. Teprve za nich byla stavba zcela dokončena. Roku 1945 byl zámek zestátněn a využíván účelově. Nyní je zde umístěn internát zemědělského učiliště.
Přední nádvoří zámku tvoří symetrický ornamentální půdorys. Z obou bočních stran je uzavřeno hospodářskými budovami a příbytky služebnictva. Z nádvoří do vlastního zámku vedou dva podjezdy, mezi nimiž se nachází zámecká kaple, původně zasvěcená Janu Evangelistovi. Zakončena je věží, nesoucí znak bývalých majitelů Schaffgottschů. Mohutný orel u vchodu je znak sv. Jana Evangelisty a nad vchodem jsou slova z jeho evangelia "Verbum caro factum" - Slovo tělem učiněno. Za zámkem se rozkládá přístupný zámecký park.
Doporučujeme
Podolský přístav Podolský přístav slouží jako kotviště sportovních lodí. Od Vltavy je oddělen 300 m dlouhou hrází. Rozloha přístavu je cca 2,6 ha.
Doporučujeme
Kleť Dominantou Blanského lesa je hora Kleť, která sahá do výšky 1084 m.n.m. Leží 7 km severozápadně od Českého Krumlova, díky rozhledně, lanovce a lyžařským sjezdovkám s vleky je častým cílem turistů. Celý kopec je porostlý lesy a vyznačuje se několika zvláštnostmi. Především tím, že se zde projevuje velmi silná inverze. Když je v Českém Krumlově teplota hluboko pod bodem mrazu, na vrcholu Kleti je nad nulou. Nejvyšší naměřený rozdíl je 31 stupňů. V létě je zase efekt opačný, ale s menšími rozdíly. Druhou klimatickou zvláštností Kleti, která leží ve stínu Šumavy, je málo srážek.
Vrchol byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 35 m. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V 50.letech přibyl ještě ke stavbám na vrcholu 120 metrů vysoký televizní vysílač. Na Kleti je i hvězdárna s planetáriem. Neleží na úplném vrcholu, ale přesto je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Díky vynikajícím klimatickým podmínkám je observatoř na Kleti světoznámá díky výzkumu planetek a komet. Jedna z planetek na Kleti objevená, nese po ní jméno.
Vrchol Kleti je velmi dobře dostupný díky mnoha značeným cestám. Turistické cesty vedou z Českého Krumlova, Holubova, Křemže, Chvalšin, Zlaté Koruny a Brloha. Ovšem nejsnadnější a nejpohodlnější přístup nabízí sedačková lanovka z Krasetína, která na 1.860 m dlouhé trati překonává výškový rozdíl 385 metrů. Pro větší pohodlí turistů byla vybudována v roce 1961. Severní strana kopce je přírodní rezervací.