Židovský hřbitov se nachází téměř v centru obce Přistoupim v sousedství sportovního hřiště. Založen částečně ve svahu byl údajně roku 1713. Postupně byl rozšiřován až do dnešní plochy, která činí 3.999 m2 a dochovalo se zde na 600 náhrobků z doby od založení hřbitova až do počátku druhé světové války. Hřbitov byl nedávno opraven a je v dobrém stavu, je také uzamčen a nahlédnout je tak možno přes zeď (není příliš vysoká). Jen pár metrů od hřbitova směrem do centra obce se nachází bývalá synagoga, postavená v roce 1842 s novorománskými prvky. Bohoslužby se v ní konaly až do počátku druhé světové války. V roce 1949 byla prodána obci a adaptována pro potřeby obecního úřadu. Ten zde sídlí dodnes (2010).

Pozdně klasicistní zámek je hlavní dominantou města Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. S dějinami města bylo vždy spjato místní panské sídlo, nejdříve gotický hrad, později zámek. Původní hrad byl postaven ve 13. století. Prvními známými držiteli hradu byli příslušníci rodu Benešoviců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Dobeš z Bechyně. Důvěrník královny Elišky a rádce Karla IV. Od gotiky po klasicismus Když Benešovci roku 1389 vymřeli majitelé panství se rychle střídali. Až v roce 1549 se na delší dobu stal pánem hradu Zdeněk Malovec. Jeho syn Jan v letech 1580-1583 přestavěl hrad na renesanční zámek s arkádovým nádvořím a se zahradou. Další stavební úpravy probíhaly i za dalších majitelů. Věž nad branou byla dostavěna v r. 1744 za Marie Terezie z Hartigu. Tehdy byl zámek upraven v barokním slohu. Dnešní klasicistní podobu zámek získal v letech 1806 – 1811, kdy jej pražský měšťan F. Rilke, dědeček básníka R. M. Rilkeho, nechal pozdně klasicistně přestavět. Od roku 1945 zde byla umístěna dětská ozdravovna. Roku 1998 jej převzalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a zahájilo jeho rekonstrukci trvající až do roku 2004 kdy byl zámek otevřen veřejnosti. Podoba zámku Zámek v dnešní podobě je čtyřkřídlá stavba s pravidelnou dispozicí, jejíž tři patrová a jedno – jižní dvoupatrové křídlo uzavírají obdélníkové nádvoří. Na nádvoří se dochovaly přízemní renesanční arkády. V nároží nad vstupní bránou se tyčí třípatrová barokní věž před kterou býval padací most. Na klasicistním průčelí navazuje francouzská zahrada. Zámek obklopuje rozsáhlý volně přístupný anglický park. Na severní straně nad rybníkem, který zajišťoval zámku ochranu, se zachovala mohutná pozdně gotická bašta z původního hradu. Umělecké kovářství a hračky Díky spojení s uměleckoprůmyslovým muzeem je možné shlédnout expozici uměleckého kovářství a v každém sále je také umístěn interaktivní program, který každému umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka. Další část expozice tvoří hračky ze sbírek muzea a je zde stálá expozice Minulost a budoucnost o historii zámku a města Kamenice nad Lipou. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou. Tipy na výlet V Kamenici dále najdete lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény nebo kostel Všech Svatých. Navštívit můžete zámek Žirovnice, Městské muzeum Žirovnice nebo zámek Proseč - Obořiště.  Ubytovat se můžete přímo v Kamenici nad Lipou.

Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.

Radnice v Semilech.