„Strom nové doby“  je jednou ze soch, které jsou součástí výstavy „Ad Clementinum“. Své díla takto prezentují v rámci svých klauzurních prací studenti sochařského atelieru Jiřího Beránka z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Stroj je ze železa, prý aby odolal škodlivým civilizačním vlivům a stojí přímo před vchodem do Národní knihovny ČR. Autorem je Lukáš Rais.

Základem v dnes zbytkách dochovaného městského opevnění historického centra města bylo dřevěné opevnění tvořící palisádu s valem. Ve druhé polovině 14. století vzniklo kamenné opevnění, jenž bylo přebudováno na konci 15. století po skončení česko-uherských válek. Další zdokonalení proběhlo v 17. století za třicetileté války. Vzniklo tak opevnění tvořené hlavní hradbou se sedmi věžemi, příkopem a vnější hradbou s bastiony. Přístup byl zajištěn pomocí tří bran. Do dnešní doby se zachovaly jen krátké úseky hradeb. Jeden v ulici Jana Lucemburského (při Slováckém muzeu), další v ulici Dlouhá s bývalou věží, dnes přestavěnou na bydlení a dalším úsekem v parku naproti nádraží se zbytky jedné brány (Zadní později nazvané Matyášova).

Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.

Andělská Hora je zřícenina gotického hradu jihovýchodně od Karlových Varů. Leží na vrcholu čedičového vrchu nad stejnojmenným městečkem. Historie hradu Hrad, původně zvaný Engelsburg vznikl až na přelomu 14. a 15. století na bečovském panství pánů z Rýzmburka. Důvodem k jeho výstavbě zřejmě byla snaha ochránit rozsáhlé panství Rýzmburků. Když jeho stavitel Boreš z Rýzmburka zemřel, majitelé hradu se začali rychle střídat. V letech 1406-14 patřil Oldřichovi Zajíci z Házmburka. Od roku 1430 byl majetkem Jakoubka z Vřesovic, roku 1437 přešel na Šliky, v 60. letech patřil Zbyňku Zajícovi z Házmburka a od roku 1466 pánům z Plavna. Zejména páni z Plavna provedli rozsáhlé stavební úpravy. Právě z jejich pozdně gotické přestavby pochází většina dodnes patrných zbytků zdiva. Po roce 1565 se majitelé opět střídali a v 17. století přestal být sídelním hradem. Roku 1621 byl zkonfiskován a prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic. Roku 1635 byl dobyt Švédy a poté již rychle chátral a definitivně byl opuštěn po požáru roku 1718. Dispozice hradu Nynější zřícenina je dominantou okolí, ze které je výborný kruhový rozhled zejména na blízké Doupovské hory. Dispozice Andělské Hory byla dvojdílná. Jádro stavby tvořil vnitřní nebo taky horní hrad s palácem lichoběžníkového tvaru. Do areálu hradu se vcházelo branou z dokonale opevněného podhradí s hradbou, bastionem a branou. Z hradu se zachovalo už jen torzo, které je volně přístupné. Tipy na výlet Historie zříceniny hradu Andělská Hora je úzce spojena s blízkým zámkem Stružná. Najdete tu také kostel Nejsvětější Trojice. U nedalekého Bochova narazíte na zříceninu hradu Hartenštejn. U Karlových Varů najdete zámek Dalovice. Podívat se také můžete na viklan u Javorné. Ubytování najdete v Karlových Varech.