Prčický židovský hřbitov se nachází asi 1,2 km severně od Prčice. Vede k němu zarostlá úvozová cesta začínající u zemědělského závodu na okraji u silnice vedoucí na Heřmaničky. Hřbitov byl založen v letech 1865-1867 a využíván byl zřejmě až do počátku 40. let 20. století. Na ploše 1.575 m2 se dochovalo zhruba 50 náhrobků od doby založení hřbitova. V letech 2000-2002 byla rekonstruována márnice u vstupu na hřbitov. Ten byl v době naší návštěvy (2010) povětšinou zarostlý a volně přístupný.

Zřícenina hradu Tolštejna se nachází 1,5 km od obce Jiřetín pod Jedlovou, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Kdybychom chtěli jít po stopách jeho názvu přišli bychom na to, že vznikl z původního německého Dohlensteinu, tedy Kavčího hradu. Historie hradu Proč se mu tak začalo říkat, o tom prameny mlčí. Sdílnější ovšem jsou když se chceme dozvědět něco o jeho počátcích. První písemné zmínky jsou z roku 1337. Ovšem hrad zde stál již dříve, zřejmě na konci 13. století, a za jeho stavbou stál místní mocný šlechtický rod Vartenberků. Postavit v těchto místech hrad nebyl vůbec špatný nápad. Když se na to podíváme optikou doby, tedy 13. stoletím, byla to dokonce nutnost. Vartenberkové potřebovali základnu a opěrný bod svých držav, které bohužel pro ně ležely v pohraniční oblasti, kde boje mezi Němci a Čechy byly takřka na denním pořádku. Pod hradem se také vinula důležitá obchodní stezka z Čech do Lužice. Majitelem Tolštejna byl roku 1337 právě Vaněk z Vartenberka jenž je nucen odrážet další výpad hornolužických měst. Nutno podotknout, že i česká strana nezůstávala pozadu a loupeživé výpady do Žitavska byly velmi časté. Vartenberkové drželi Tolštejn do 15. století, na jehož počátku se novým pánem stal Hynek Berka z Dubé, nejvyšší pražský purkrabí. Hrad se stal důležitým činitelem za husitských bouří. Tolštejn totiž sloužil jako zvědný hrad, podávající varování o husitském tažení do Lužice a Slezska. V pozdějším průběhu husitských válek však Vartenberkové a Berkové uzavřeli s husity smír, a tak hrad několikrát hostil jejich posádku. Tolštejn a jeho hradby si neoddychl ani v boji o moc mezi Jiřím z Poděbrad a vzpurnou šlechtou. V roce 1463 Jiří z Poděbrad hrad dobyl, pak jej ovšem získali zpět Vartemberkové, za nichž byl hrad obsazen Lužičany. Zklidnění přinesl až rok 1485. Tehdy se novými majiteli stali Šlejnicové. Hrad přestavěli a celý kraj čekal hospodářský rozmach. Renesance ukončila sídelní roli Tolštejna a o to více byly posíleny jeho pevnostní prvky. Poslední zápis do historie učinil Tolštejn za třicetileté války. Roku 1642 byl hrad obsazen rakouským vojskem. Švédský generál Wrangel následně Tolštejn dobyl a nechal zapálit. Hrad již nebyl obnoven a chátral. Místní si sem chodili pro stavební materiál a zkázu dokonali dobrodruzi hledající poklady. Tolštejn zachránil romantismus 19. století a s ním spojený zájem o turistiku. Roku 1865 zde obchodník Johann Josef Münzberg zřídil malé občerstvení a následně vystavěl hostinec. To přispělo k oblíbenosti hradu jako výletního místa. Podoba hradu Do hradu se vstupovalo branou na východní straně hradiště. Od ní se rozvíjelo hrazení zapojující do obrany objektu věže, bašty i boční stěny budov. Kruh hradeb svíral a bránil jádro hradu, Jádro tvořily palác, hospodářské budovy, obydlí hradní posádky, konírny, skladiště a spižírny. Z objektu vnitřního hradu se zachovalo málo. Více zůstaly zachované hradby a bašty. Na severní straně se dochovalo tzv. šlejnicová bašta s erbem, v severozápadním cípu okrouhlá věž nazývaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Tolštejn je oblíbeným výletním místem s vyhlídkou a restaurací dodnes. Ze zbytků jeho hradeb lze spatřit rozhledny Dymník a Jedlovou, vrchol Luž města Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží a Varnsdorf. Navštívit můžete také zříceniny hradu Milštejn, akvadukt v Dolní Chřibské, kapli sv. Kříže na Křížové hoře. Ubytovat se můžete v Jiřetíně pod Jedlovou.

Vodopád se nachází na Černém potoce v Jizerských horách. Vede k němu značená odbočka ze zelené turistické značky vedoucí z obce Bílý Potok na sedlo Holubníku.Černý potok vytváří řadu vodopádů, ten ke kterému vede odbočka měří zhruba 7 metrů.

Skalní útvar se nachází asi 3,5 km jihovýchodně od obce Herálec, na turisticky značené cestě vedoucí z Herálce do Sněžného. Devět skal je nejvyšším vrcholem centrálního hřbetu Žďárských vrchů tvořeného migmatitickými a biotitickými rulami. V jeho kulminační části byly procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách vypreparována skupina tří oddělených skalních hřebenů, podél puklin rozčleněných v řadu skalních bloků s 9 většími a 3 menšími vrcholy, s výškou stěn až 15 m. Na tento skalní komplex navazuje na východním ukloněném svahu pásmo 11 dalších skalních útvarů v délce více než 1 km. V okolí skal jsou po svazích mrazovým zvětráváním rozvlečené balvanité suťové pokryvy. Na vrcholu vede značená odbočka na vyhlídku situované na jedné z skal, která poskytuje téměř kruhový výhled do okolí.