Zachovalý barokní zámeček stojí v městečku Manětín, které je pro množství barokních památek a soch nazýváno barokní perla západních Čech. Manětín se nachází asi 35 km na sever od Plzně. Sídlo Lažanských z Bukové Na místě dnešní zámku stál ve středověku pravděpodobně gotický hrad, který v 16. století nechali tehdejší majitelé panství pánové z Hrobčic přestavět na renesanční zámek. Hrad už v té době byl zříceninou a pro stavbu zámku byly využity jen přízemní klenuté místnosti. Dnešní barokní podobu získal manětínský zámek v roce 1712 za Lažanských z Bukové. Manětín předtím postihl velký požár a přestavba zámku byla vlastně nutností. Podle návrhu G.B.Santiniho vznikla patrová obdélná budova. Lažanští z Bukové vlastnili manětínský zámek v letech 1621-1945, kdy jim byl zkonfiskován. Barokní nádhera Zámek se táhne po celé délce náměstí a má půdorys obráceného U, k jehož ramenům se připojují vzadu sklepní budovy gotického hradu. Z druhé strany zámku je terasa s barokními sochami a kašnami. U zámku se nachází zámecký park, který navazuje na obnovenou francouzskou barokní zahradu. Budova je spojena krytou chodbou s děkanským kostelem svatého Jana Křtitele. V objektu je klasická zámecká expozice s barokním mobiliářem a unikátní sbírkou obrazů zámeckého služebnictva z 1. poloviny 18. století, dochovanou knihovnou a freskovou výzdobou od F. J. Luxe v hlavním sále. Do patra vede zachované schodiště s alegoriemi Čtyř živlů a místnosti zdobí nástropní malby. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete novogotický zámek Nečtiny. Najdete tu také zříceninu hradu Preitenštejn, zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou, zámek Rabštejn nad Střelou nebo klášter servitů tamtéž. Zřícenina hradu Nevděk stojí za navštívení ve Žluticích. Ubytování najdete v Plzni.

Dračí vrch s výškou 676 m.n.m. se tyčí nad obcí Fojtka nedaleko Liberce. Na vrchu se nachází skalní vyhlídka ze které je velmi dobrý (kruhový) výhled do okolí. Skalka byla v roce 1902 zpřístupněna libereckým horským spolkem. Do skalky bylo vytesáno na 70 schodů a osazeno zábradlí. Výstup je možný dodnes.K dračímu vrchu se váže pověst, podle které se ve skalách usadil mohutný drak, který vždy na svátek čarodějnic musel mít lidskou oběť. Každý rok svobodné dívky z okolí sem posílaly lístky se svými jmény. Lístky byly dány do obětní mísy (prohlubně) na vrcholu skály. Drak je pak rozfoukal a jen jeden lístek zůstal jakoby tajemnou mocí přikovaný ke kameni. Jednou toto losování padlo na děvče z blízké hájenky, která marně čekala na návrat svého ženicha z daleké cesty. Když už stoupala k Dračímu vrchu, její milý se vrátil, těsně před skalkou ji předběhl a jediným šípem draka zabil. 

Budování městského opevnění Jindřichova Hradce jenž navazovalo na komplex opevnění hradu, započalo v první polovině 14. století a zdokonalovalo až do počátku 16. století. Hradby doplňovaly hranolové věže a okrouhlé bašty. Přístup obstarávaly tři brány. Většina hradeb pak při rozšiřování města postupně zanikla. Kromě opevnění hradu se dochoval zbytek hradeb s okrouhlou baštou v Husových sadech u Masarykova náměstí a zbytky opevnění v blízkosti jediné dochované brány Nežárecká.

Rozhledna na vrchu Libín patří k nejstarším u nás. Libín je 1096 metrů vysoká hora 4 km jižně od Prachatic. Je nejvyšším vrcholem Šumavského podhůří a nabízela vždy nádherný kruhový výhled. Bílý maják Byla postavena v roce 1883 Šumavským klubem turistů. Byli v něm hlavně Němci bydlící v Prachaticích a okolí. Byla stavěna podle návrhu vídeňského architekta Vyskočila a jelikož v témže roce slavili zásnuby habsburský korunní princ Rudolf s princeznou Štefanií, dostala rozhledna název Rudolfova věž. V roce 1894 byla pro větší pohodlí turistů postavena hájovna, v níž se mohli občerstvit. V roce 1935 dostal rozhlednu do správy Klub československých turistů, v plánu byla rekonstrukce věže, při které by byl vrchol zastřešen a vyrostla by na něm prosklená terasa. Díky válečným událostem z toho sešlo. Proto je její dnešní podoba autentická. Na konci 20.století dostala nový bílý nátěr a když se do ní opře sluneční svit, stává se nepřehlédnutelnou dominantou okolí. Je vysoká 27 metrů a na její vyhlídku, která je ve stejné výšce vede 138 schodů. Kruhový výhled zahrnuje kromě Šumavy a blízkých Prachatic také Novohradské hory, Českobudějovickou pánev, horu Kleť, Písecko, Strakonicko a Brdskou vrchovinu. V případě velmi dobré viditelnosti vystupují na jihu alpské vrcholky. Rozhledna na Libínu je přístupná po celý rok v otvírací době přilehlého občerstvení.   Výhled sever: Prachatice, Písecko s Jarníkem a Velkým Kamýkem, Středočeská pahorkatina východ: Kleť a Blanský les jih: Šumava a Lipno, Alpy západ: Boubín Popis cesty Ideální cesta k rozhledně vede od parkoviště v obci Labínské Sedlo a odtud půjdete pěšky po modré značce asi 2 kilometry. Převýšení je kolem 250 metrů k rozhledně.