Krátká historie hradu Hrad postavil nejpíše Vilém z Illburka, který se jako majitel připomíná k roku 1434. Hrad pak měnil majitele a postupem času se jeho stavební stav velmi zhoršil. V 90. letech 15. století jej musel nový majitel Václav Satanéř opravit. V roce 1528 se dostal do držení rodu Šliků, za nichž nadobro zpustl. Dispozice hradu Hrad zaujmul příhodnou terénní situaci na vysokém čedičovém kopci. Hrad měl dvě brány, jedna se nacházela na vysunutém přihrádku, druhá pak byla ve formě portálu v hlavní hradbě. Vedle ní se nacházela rozměrná obytná věž obdélného půdorysu. Na nejvyšším místě hradního jádra se nacházely dvě volně stojící budovy. Do dnešní doby se z hradu nejvíce zachovaly zbytky obytné věže, malé a velké brány. Areál hradní zříceniny Himlštejn je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Hauenštejn nebo zříceninu loveckého zámečku Mořičov. Poblíž Ostrova najdete památnou břízu. Navštívit můžete i zříceninu hradu Šumburk nebo Perštejn. Ubytování najdete v Klášterci nad Ohří.

Zajímavý skalní útvar Jarcová kula (lidově zvaný také Jarčovská gula) se nachází nedaleko obce Jarcová při Valašském Meziříčí. Útvar tvoří asi 8 m vysoká pískovcová věžička, válcovitého tvaru. Podle pověsti vznikla, když ji zde upustil čert co chtěl obrátit tok potoka Senice v Lidečku. Z geomorfologického hlediska, ale útvar vznikl jako většina takových intenzivním mrazovým zvětráváním okolní části. To co odolalo dnes právě předabuje zmíněný skalní útvar. Místo je využíváno horolezci a vede sem turisticky značená cesta.

Kovová deska je připevněna na Staroměstské vodárenské věži. Připomíná stav vody ze dne 4.9.1980. Tato povodeň Praze způsobila značné materiální škody.

Prastará stavba z 12. století je původem románská. Z této doby se dochovala loď se dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 byla přistavěna gotická loď se sakristií. Na počátku 15. století kostel velmi chátral. Až do roku 1735 si kostel udržel svůj původní sloh. V té době byla opravena střecha, probourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta. Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi. V roce 1918 do této věže uhodil blesk a kostel vyhořel. Přitom spadl velký zvon až na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy tohoto požáru jsou patrny dodnes. Při opravě nebyla již střední věž obnovena. Oltář a kazatelna kostela pocházejí z kostela ze zatopených Dolních Kralovic. Na tribuně i stěnách lodi jsou zbytky románské nástěnné malby z legendy o neznámém světci. V sakristii se nachází jednoduchá osmiboká křtitelnice tesaná z kamene. V presbytáři pak křtitelnice cínová ze 16. století.