Vodní nádrž Janov se nachází asi 3,5 km severozápadně od Litvínova. Nádrž byl vybudována v letech 1911-1914 radou města Mostu. Jejím účelem byla ochrana před povodněmi pod hrází a hlavně jako akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou. Hráz je tížná, zděná z lomového kamene, dlouhá 225 m a vysoká max. 45,45 m nad terénem. Ovladatelný objem nádrže je 1,599 mil. m3 (celkový objem pak 1,670 mil. m3 při zatopené ploše 10,08 ha). Hráz přehrady není volně přístupná, kolem nádrže je pak stanoveno ochranné pásmo kam je přístup zakázán. Pouze u části nádrže vede turistická značená cesta. Přeharada je zařazena mezi kulturní památky ČR.

Dobře zachovaná zřícenina gotického hradu Kašperka se tyčí na skalnatém ostrohu na horním toku řeky Otavy ve Svatoborské vrchovině 3 km severně od Kašperských Hor. Svojí polohou 887 m nad mořem je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Z hradu se tak nabízí krásný výhled na nedaleké šumavské panoráma. Ochránce Zlaté stezky Hrad založil roku 1356 Karel IV. (podle něho byl i pojmenován - Karlsberg). Důvody k založení tohoto strážního hradu byly hned tři. Prvořadou nutností byla potřeba zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem Druhým důvodem byla panovníkova snaha o ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor. V neposlední řadě Karel IV. považoval za nutné zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorském a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích větví vedla přes Kašperské Hory. Kašperk se rychle stal významnou oporou královské moci v jižních Čechách. Ačkoliv byl Kašperk královským hradem, často sloužil jako zástava, a proto na něm vládli zástavní držitelé; ke známým patří druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Ve druhé polovině 15. století přešel hrad Kašperk do držení významného rodu Šternberků ze Šternberka. S blížícím se koncem 16. století hrad postupně ztrácel svůj původní význam, na jeho pravidelnou údržbu se již prostředků nedostávalo, hrad chátral. Královská komora začala rozprodávat kašperské panství. Nakonec v roce 1616 odkoupilo již zpustlý hrad Kašperk nedaleké Město Kašperské Hory, které je vlastníkem i provozovatelem hradu Kašperk i dnes. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 naštěstí nebyl kašperskohorskými, kteří zříceninu používali jako zdroj stavebního materiálu, proveden. Ve 20. století prošel rozsáhlou rekonstrukcí započatou již před druhou světovou válkou. Hrad Kašperk je vzorovou ukázkou hradní architektury z období krále Karla IV. Obytný palác je vklíněný mezi dvě hranolové věže. Do dnešních dnů se dochovalo opevnění, část předhradí, palác s věžemi a západní brána se zbytkem původní cihlové helmice. Na hradě je též stálá expozice dějin a stavebního vývoje hradu, sochařství a malířství doby Karla IV. a Václava IV., těžba zlata v oblasti Kašperských Hor a archeologické nálezy z Kašperku z okolí.

  Minaret v Lednici, jedna z perel Lednicko-Valtického areálu, je díky tomu, že byl postaven roku 1802, naší nejstarší rozhlednou vůbec. Naše nejstarší rozhledna Tato unikátní a exotická stavba vznikla v době, když se Alois I. Josef z Liechtensteinu rozhodl rozšířit a zvelebit park u lednického zámku a obohatit ho o řadu romantických staveb. Většinu staveb realizoval jeho dvorní architekt Josef Hardtmuth, a jednou z nich se stal i minaret, který byl stavěn v letech 1797 – 1802. O důvodu proč byl postaven koluje řada dohadů. Říká se, že kníže chtěl původně postavit kostel, ale lednická obec jeho stavbu nepovolila, proto se ze vzdoru rozhodl vystavět symbol islámu – minaret. Vznikla tak monumentální stavba, vysoká 60 metrů na jejíž vyhlídkový ochoz je nutné vystoupat úctyhodných 302 schodů. Vlastní minaret vyrůstá z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené dvanácti arkádami a nad římsou je dvanáct věžiček. V patře je osm místností, bohatě vyzdobenými maurskými malbami. Má tři vyhlídkové plošiny a vrchol věže je ukončen silně pozlaceným půlměsícem. Díky výborné údržbě můžeme jeho krásu obdivovat až do dnešní doby. Údajně se jedná o nejvyšší stavbu svého druhu v neislámské zemi.      

Studna v ulici Ke Smíchovu je umístěna  před základní školou, u autobusové zastávky Slivenec.