Barokní most se nachází jižně od náměstí a spojuje Školní ulici s Nádražní. Postaven byl zřejmě v letech 1723-1725 (jinde je uváděno 1700-1710) podle vzoru pražského Karlova mostu, kněžnou Metternichovou. Je dlouhý 45 m, má 8 oblouků a nachází se na něm 6 barokních soch. Za druhé světové války dost utrpěl, a to když přes něj na vzory malé šířce přejížděla těžká vojenská vozidla. V současné době je most v dobrém udržovaném stavu.

Muzeum má charakter univerzitní sbírky a je rozděleno do dvou oddělení, na část muzeální (přístupnou veřejnosti) a depozitář (určený pro studijní a vědecké účely). V muzeu jsou umístěny přibližně čtyři tisíce exponátu, z nichž řada je unikátních, např. Hrdličkova sbírka odlitků obličejových masek a hlav severoamerických indiánu. Šebestova sbírka odlitků Pygmejů, frenologická sbírka a sbírka trepanovaných lebek. Nachází se zde i jedinečná sbírka věnovaná umělým deformacím u bolivijských indiánů či sbírka posmrtných masek předních českých osobností z oblasti vědy, kultury a politiky. Významná je též část věnovaná evoluci člověka, osteologická sbírka srovnávací anatomie, sbírka kostních patologií a oddíl věnovaný etnické antropologii. Za zmínku stojí také Foitova sbírka přibližující život a kulturu afrických kmenů a ukázky mumifikace přirozené i umělé (několik tisíc let staré mumie pocházející z Egypta).

Mohutné vyhlídkové skalisko se nachází na čedičovém vrchu Bukové hora (683 m.n.m.) jen kousek do vysílače. Trochu obtížnější terén usnadňují vytesané schody. Kdysi se zde i nacházel altán, který však zmizel beze stopy. Vyhlídková skalka umožňuje výhled především západním směrem do údolí Labe a další místa. Kousek od vyhlídky v labyrintu skal můžeme najít tzv. Ledové jámy, osm metrů hluboká trhlina, kde se až do brzkého léta udržuje led či sníh.

Vrch Petřín, vysoký 327 m, tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy. Pověsti praví, že právě z tohoto vrchu kněžna Libuše předpověděla městu Praze slávu dotýkající se hvězd. V průběhu staletí měl Petřín několik jmen: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (v něm. Lorenzberg ). Kronikář Kosmas jej při výkladu o založení Prahy popisuje jako místo velmi skalnaté, jemuž právě pro to množství skal říkají Petřín (zřejmě od latinského slova Petra což znamená skála). Skály na Petříně byly a jsou a kámen, nebo lépe opuka, se tu lámal od nepaměti. Praha má z petřínské opuky mnoho staveb například i právě Hladová zeď, které se táhne petřínským vrchem. První historickou zmínkou o lomech podává tzv. Mnich sázavský. Vypráví se, že ve 12. století dal kameny z nich opat Silvestr ozdobit dlažbu sázavského kláštera. Hlavní důvod proč dal Karel IV, vybudovat Hladovou zeď, byl nesporně obranný. Když však v Praze v roce 1361 vypukl pro stoupající nezaměstnanost hlad a mnoho lidí dostalo na stavbě opevnění práci, získala zeď přívlastek Hladová. Gotická hladová zeď je 1.178 metrů dlouhá, průměrně 7,75 metrů vysoká a 170 cm široká. V dávné historii se zde konaly také popravy. Petřín také v minulosti sloužil Praze jako zdroj kamene. Posupně se Petřín stal jedním z nejznámějších a také nejnavštěvovanějších míst v Praze. Nachází se zde řada historických staveb, soch, památných míst, zahrad atd. Nejznámější stavbou je bezesporu Petřínská rozhledna, která byla postavena v roce 1891. Je vysoká 63,5 m a je pětkrát zmenšenou replikou Eifelovy věže v Paříži. Na její vrchol vede 299 schodů. Zajímavé je, že vrchol Petřínské rozhledny je ve stejné nadmořské výšce jako vrchol Eifelovy věže v Paříži. Na Petřín lze pohodlně vyjet lanovkou, která je rovněž historickým unikátem pocházejícím rovněž z roku 1891. Petřin je také znám jako místo lásky, místo zamilovaných.Za zmínku stojí ještě několik slov k restauraci. Nebozízek. Vznik jména má dvě verze, jednu logičtější, druhou spíše úsměvnou. Ta první říká že jméno dostalo podle cest, které jako spirály nebozezu obtáčely vrch Petřína. Druhá přímo restaurační říká, že jednou Otec vlasti přišel s malým synkem Václavem do hospody na Petříně, prohlédl si jídelní lístek a zeptal se malého Vašíka: Dáš si kaši nebo řízek? „Nebozízek“ odpověděl malý princ, který ještě neuměl dobře vyslovovat české „ř“. Na památku této události prý císař kázal, aby se restaurace na Petříně jmenovala Nebozízek. Vědci se kloní k verzi číslo jedna, jaká se líbí vám, je na vás.Petřín je také místem, odkud je jedinečný výhled na Prahu. Nejen z Petřínské rozhledny, ale i z jeho zahrad a mnoha pěšinek vedoucích po jeho vrstevnicích. Vidět je Pražský hrad, tedy Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město, Smíchov a celá řada dalších městských části a jejich dominant.Co na Petříně najdeme? Mnoho památek, zahrad a zajímavostí. Za všechny lze jmenovat:Barokní opevnění Hradčan, Bludiště Petřín, obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě, budova Nebozízku, socha Čtrnáctiletá, plastika Dekorativní váza, dětské hřiště nad letohrádkem Kinských, dětské hřiště pod Seminářskou zahradou, dětské hřiště pod zahradou Kinského, dům Nebozízek, dům Švýcárna, fontána s plastikami chlapců, Hladová zeď, chráněný strom u Štefánikovy hvězdárny, chráněný strom v Kinského zahradě, jezírko s lachtanem,Jezírko v Seminářské zahradě na Petříně, kamenný stůl, kaple Božího hrobu na Petříně z roku 1737, kaple Kalvarie na Petříně, kaple v Seminářské zahradě na Petříně, kašna nad kostlem sv. Michala, kašna u letohrádku Kinských, kašna u Nebozízku, kašna u Petřínské rozhledny, kašna v zahradě Kinského, kostel sv. Michala, kostel sv. Vavřince, kříž ve Strahovské zahradě, křížová cesta na Petříně, socha Kvapilová Hana, socha Lachtan, socha Laub Ferdinand, pamětní deska Laudová Marie, letohrádek ve Strahovské zahradě, socha Mácha Karel Hynek, most Petřínské lanovky ve stanici Nebozízek, most přes vyhlídkovou pěšinu na Petříně, pomník Náprstek Vojta, Národopisné oddělení Národního muzea, socha Neruda Jan, Petřínská lanovka, Petřínská rozhledna, Petřínská vyhlídková trasa, Petřínské sady, Petřínské schody, Petřínské skály, pítko v Seminářské zahradě, pítko v zahradě Kinského, socha Polibek, pomník Obětem komunismu, Premonstrátský klášter na Strahově, socha Rusalka, Růžový sad, sad Nebozízek, schody do zahrady Kinského, schody u Hladové zdi, sluneční hodiny nad Kinského zahradou, sluneční hodiny u Štefánikovy hvězdárny, Strahovská ulice, Hellichova ulice, Strahovské nádvoří, studánka ve Strahovské zahradě, socha Sv. Vavřinec. socha Sv. Vojtěch, socha Štefánik Milan Rastislav, Štefánikova hvězdárna,  socha Touha, Tunel pod Petřínem, socha Vodník, socha Vrchlický Jaroslav, vyhlídka z Petřínské rozhledny, vyhlídka z terasy na Petříně, zahrada Kinského, zahrada Květnice, zahrada Seminářská, zahrada u Petřínské rozhledny, zastávka Petřínské lanovky Nebozízek, zastávka Petřínské lanovky Petřín, zastávka Petřínské lanovky Újezd .Na Petřín je velice dobré dopravní spojení. Návštěvníci samozřejmě nejvíce využívají Petřínskou lanovku, jejíž stanice je u tramvajové zastávky Újezd. S její pomocí lze zdolat Petřín bez nejmenší námahy. Další cesta na Petřín vede přes Kinského zahradu z náměstí Kinských. Další pak ulicí Vlašská, do níž se dostaneme z Malostranského náměstí přes Tržiště. Na Petřín lze vstoupit i od Strahovského dvora. Jednak přes zahrady a jednak Strahovskou ulicí. Konečně je Petřín dostupná od Strahova.