Prohlídky Muzea pražského vodárenství a úpravny vody Podolí V Muzeu pražského vodárenství se seznámíte  s historií a zásobováním obyvatel Prahy vodou, prvními soukromými a veřejnými vodovody v Praze, sbírkou vodoměrů, nahlédnete do haly filtrů – tzv. Englovy katedrály. V úpravně vody Podolí projdete jednotlivé kroky procesu úpravy pitné vody. Navštívíte čerpací stanici, česle, čiřiče a vodárenskou věž, odkud je krásný výhled na Prahu. Jak si můžete prohlídku objednat Pomocí rezervačního systému, který najdete na www.prahatechnicka.cz. Osobně v sídle Hospodářské komory, Fr. Kafky 7, Praha 1, vyzvednutí vstupenek po předchozí tel. dohodě - tel. 224 818 197. Kdy do úpravny vody Čtvrtek: 13.00 hod., 15.00  a 17.00 hod.(pro jednotlivce i skupiny (max. 20 osob) Sobota: druhou sobotu v měsíci, tj. rok 2013 - 12. ledna, 9. února, 9. března, 13. dubna, 11. května, 8. června, 13. července, 10. srpna, 7. září, 12. října, 9. listopadu, 7. prosince UPOZORNĚNÍ Vstup pro děti od 6 let, každé dítě od 6 let musí mít vlastní vstupenku. Prohlídka není bezbariérová, vyžaduje určitou tělesnou zdatnost (výstup na věž – 8 pater)

Novou 13 metrů vysokou rozhlednu s 5 metrů vysokou dřevěnou nástavbou postavil v tomto případě soukromý investor. Zprovozněna byla 17.11.2009. Na věž čtvercového půdorysu vede 70 schodů a rozhledna díky nezalesněnému okolí poskytuje velmi dobrý kruhový výhled. Jsou tak odtud dobře vidět Jizerské hory, Krkonoše, Žalý, Novopacko, Lomnicko s vrchem Tábor, Kozákov, Bezděz a Ralsko. Když je velmi dobrý výhled tak i Orlické hory a na opačné straně Milešovka. Dále je počítáno s jejím otevřením v letní sezonně každodenně, jinak pak o sobotách a nedělích, popřípadě po telefonické dohodě.

Park Bělka ne malá zelená plocha, která přiléhá na severozápadní straně ke stanicí metra Vyšehrad. Pěšiny v parku umožňují pěším přístup na Vyšehrad a do Nuselského údolí.

Z dříve nejsevernějšího hradu přemyslovského hvozdu se dodnes dochovaly již jen nepatrné zbytky zdí. Džbán, takto se tento hrad jmenoval, se rozkládal nad soutěskou zvanou Ve vratech nad Mutějovicemi.  Právě tudy procházela cesta spojující středočeskou oblast, kde tak Přemyslovci rádi lovili, se severočeským Lounskem. Lovecký letohrádek krále Václava I.? Přestože byl Džbán velký, výstavný a významný, nedochovaly se žádné písemné zmínky. I jeho stavitel je neznámý. Dle archeologů spatřil světlo světa v první polovině 13. století a jeho bezpečí chránily tři okrouhlé věž. Takovou stavbu mohl stěží postavit pouhý člen šlechtického rodu a tak existuje teorie, že hrad postavil snad sám král Václav I. jako lovecký letohrádek. Po vystavění hradu Křivoklát byl tento hrad opuštěn. Hrad však asi neměl dlouhého trvání, neboť dle průzkumů se jeho zánik řadí již do druhé poloviny 13. století. Jeho zánik byl nejspíše způsoben poruchami v opukovém podloží zapříčiněném vylámáním mimořádně mohutného okružního příkopu. Při výsadbě lesa na hradišti byla ale také odkryta silná vrstva popela a do červena vypálené kameny, což by zase nasvědčovalo, že byl hrad zničen požárem. Na přelomu 19. a 20. století byl hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky. Dispozice hradu Pro stavbu hradu byla vybrána rozsáhlá plochá ostrožna, na níž se nacházely pozůstatky halštatského pravěkého hradiště.  Hrad slučoval prvky hradu s obvodovou zástavbou a francouzského kastelu. Vnitřní nádvoří bylo pravděpodobně obestavěno budovami. Přístup do hradu byl pouze z východní strany, kde souvisí hradiště s planinou, a tady byly také hluboký příkop a val, které vedly kolem celého hradu. Značně silné zdi byly postaveny z opuky. Z hradu, z něhož se ještě v 19. století zachovaly zbytky všech tří okrouhlých věží, stojí dnes již jen nepatrné pozůstatky jediné z nich, části zdí a hluboký příkop s valem kolem části hradiště. Navíc je areál hradu zalesněn. Chystáte-li se navštívit hrad a hledáte ubytování, pak v jeho blízkosti v obci Mutějovice naleznete malý pivovar s ubytováním.