Zbytky skalního hradu Svojkov stojí u stejnojmenné osady na Českolipsku v Libereckém kraji. Historie hradu První zmínka o hradu v písemných pramenech se objevuje v přídomku Jaroslava ze Svojkova v roce 1355. Roku 1370 se dále připomíná Ješek ze Svojkova. Jeden z jeho potomků, Jan Kepka z Chlumu, byl jedním z průvodců Mistra Jana Husa na jeho poslední cestě na sněm do Kostnice v roce 1414. Svojkov poté v průběhu let vlastnily rozličné a méně významné rody. Jako poslední Elsnicové, kteří hrad v první pol. 16. století opustili a ponechali osudu. Roku 1590 byl chátrající hrad stržen a jeho dřevěné části spáleny. Mezi dalšími majiteli panství se roku 1632 uvádí i Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti bylo panství na sklonku třicetileté války prodáno rytíři Adamu Františkovi z Knoblochů. Ten si vystavěl pod hradním vrškem barokní zámek a zbytky hradu se od té doby začaly označovat jako Starý Svojkov. V polovině 18. století koupil Svojkovské panství hrabě Josef Maxmilián Kinský, který je definitivně připojil ke Sloupu. Roku 1780 byl hrad romanticky upraven a skalní jádro zpřístupnilo vyhlídkové dřevěné schodiště, kde později vznikl ještě výletní letohrádek. Celý objekt se tak stal součástí romantického zámeckého parku. Po roce 1945 byly dřevěné úpravy zničeny a v zámku byl zřízen domov důchodců. Při rekonstrukci roku 1958 ale zámek zcela vyhořel a byl zbourán. Park přestal být udržován, ale zřícenina je nadále od jihu volně přístupná. Podoba hradu Dnes se z hradu na pahorku v pozdějším zámeckém parku dochovala především výrazná pískovcová skála s vytesanými světničkami, schodištěm a průchodem. Na skále a sousední skalní věži stával původní dvoukřídlý hradní palác, z nějž se však dochovalo pouze zdivo přízemí bočního křídla s malým okénkem. Dovnitř se patrně vstupovalo bránou v těsném sousedství menší skály, do které je vytesaná malá místnost strážnice se třemi okénky. V hlavní, asi 17 metrů vysoké skále jsou ve třech patrech vytesané místnosti, přístupné původně jen z hradního jádra na jihozápadní straně skály. Portály na severovýchodní straně byly zřejmě vyraženy až při romantických úpravách zříceniny v 19. století. V patě skály je vytesaný sklep a další místnost je přímo nad ním v 1. patře.   Tipy na výlet Vydat se můžete do nedalekého romantického skalnatého údolí. Navštívit můžete také skalní hrad Sloup, zámek Sloup nebo lesní divadlo. Výlet si můžete udělat i na zříceninu hradu Pihel, zříceninu hradu Lipý nebo zámek Zákupy. Ubytování najdete v České Lípě.  

Turistické informační centrum města Třeště a Mikroregionu Třešťsko. Otevírací dobaceloročněPO - PÁ: 8.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod.červen - srpenPO - NE: 8.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod.

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě disponuje rozsáhlými historickými i přírodovědnými expozicemi. Prostory muzea jsou situovány do prostor bývalého augustiniánského kláštera. Galerie v jídelně, od roku 2002 nově otevřená součást historického areálu, návštěvníkům pravidelně představuje známé i méně známé tváře českých i zahraničních výtvarných umělců.Součástí muzea je také unikátní klášterní zahrada, původně koncipovaná ve stylu francouzské renesance, v níž se návštěvníci mohou těšit z květin, okrasných keřů a bylinné zahrádky. Má rozlohu 5956 m2, a je volně přístupná. Stálá expozice Příroda Českolipska - geologická minulost Českolipska, jeho fauna a flóra, včetně chráněných území. Dějiny Českolipska - společenská a hospodářská minulost okresu Česká Lípa od archeologických nálezů po 20. léta 19. století. Zvířata celého světa - původ, ekologie a etologie živočišných druhů všech zoogeografických oblastí. Nejvýznamnějším exponátem je spodní čelist velryby grónské a řada dalších exponátů velkých druhů plazů, ptáků a savců. Geologie a mineralogie - ukázky nerostů z nejrůznějších koutů naší země. Kovářství - významná díla kovářských mistrů našich předků. Svět hmyzu - rozsáhlé entomologické sbírky brouků, motýlů a dalších skupin hmyzu. Loreta - restaurovaný soubor figurálních plastik z Loretánské kaple augustiniánského kláštera. Pod Vlastivědné muzeum v České Lípě patří: Památník Karla Hynka Máchy v Doksech Vísecká rychta v Kravařích

Zřícenina hradu Tolštejna se nachází 1,5 km od obce Jiřetín pod Jedlovou, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Kdybychom chtěli jít po stopách jeho názvu přišli bychom na to, že vznikl z původního německého Dohlensteinu, tedy Kavčího hradu. Historie hradu Proč se mu tak začalo říkat, o tom prameny mlčí. Sdílnější ovšem jsou když se chceme dozvědět něco o jeho počátcích. První písemné zmínky jsou z roku 1337. Ovšem hrad zde stál již dříve, zřejmě na konci 13. století, a za jeho stavbou stál místní mocný šlechtický rod Vartenberků. Postavit v těchto místech hrad nebyl vůbec špatný nápad. Když se na to podíváme optikou doby, tedy 13. stoletím, byla to dokonce nutnost. Vartenberkové potřebovali základnu a opěrný bod svých držav, které bohužel pro ně ležely v pohraniční oblasti, kde boje mezi Němci a Čechy byly takřka na denním pořádku. Pod hradem se také vinula důležitá obchodní stezka z Čech do Lužice. Majitelem Tolštejna byl roku 1337 právě Vaněk z Vartenberka jenž je nucen odrážet další výpad hornolužických měst. Nutno podotknout, že i česká strana nezůstávala pozadu a loupeživé výpady do Žitavska byly velmi časté. Vartenberkové drželi Tolštejn do 15. století, na jehož počátku se novým pánem stal Hynek Berka z Dubé, nejvyšší pražský purkrabí. Hrad se stal důležitým činitelem za husitských bouří. Tolštejn totiž sloužil jako zvědný hrad, podávající varování o husitském tažení do Lužice a Slezska. V pozdějším průběhu husitských válek však Vartenberkové a Berkové uzavřeli s husity smír, a tak hrad několikrát hostil jejich posádku. Tolštejn a jeho hradby si neoddychl ani v boji o moc mezi Jiřím z Poděbrad a vzpurnou šlechtou. V roce 1463 Jiří z Poděbrad hrad dobyl, pak jej ovšem získali zpět Vartemberkové, za nichž byl hrad obsazen Lužičany. Zklidnění přinesl až rok 1485. Tehdy se novými majiteli stali Šlejnicové. Hrad přestavěli a celý kraj čekal hospodářský rozmach. Renesance ukončila sídelní roli Tolštejna a o to více byly posíleny jeho pevnostní prvky. Poslední zápis do historie učinil Tolštejn za třicetileté války. Roku 1642 byl hrad obsazen rakouským vojskem. Švédský generál Wrangel následně Tolštejn dobyl a nechal zapálit. Hrad již nebyl obnoven a chátral. Místní si sem chodili pro stavební materiál a zkázu dokonali dobrodruzi hledající poklady. Tolštejn zachránil romantismus 19. století a s ním spojený zájem o turistiku. Roku 1865 zde obchodník Johann Josef Münzberg zřídil malé občerstvení a následně vystavěl hostinec. To přispělo k oblíbenosti hradu jako výletního místa. Podoba hradu Do hradu se vstupovalo branou na východní straně hradiště. Od ní se rozvíjelo hrazení zapojující do obrany objektu věže, bašty i boční stěny budov. Kruh hradeb svíral a bránil jádro hradu, Jádro tvořily palác, hospodářské budovy, obydlí hradní posádky, konírny, skladiště a spižírny. Z objektu vnitřního hradu se zachovalo málo. Více zůstaly zachované hradby a bašty. Na severní straně se dochovalo tzv. šlejnicová bašta s erbem, v severozápadním cípu okrouhlá věž nazývaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Tolštejn je oblíbeným výletním místem s vyhlídkou a restaurací dodnes. Ze zbytků jeho hradeb lze spatřit rozhledny Dymník a Jedlovou, vrchol Luž města Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží a Varnsdorf. Navštívit můžete také zříceniny hradu Milštejn, akvadukt v Dolní Chřibské, kapli sv. Kříže na Křížové hoře. Ubytovat se můžete v Jiřetíně pod Jedlovou.