Hrad Potštejn stojí ve stejnojmenné obci. Ta získala své jméno právě díky hradu, který se jmenoval podle svého zakladatele Půty z rodu Drslaviců - Půtův kámen - Puttenstein, zkomoleně Potštejn. Historie hradu Historie hradu Potštejn je doložena již ve 13. stol., kdy si jej nechal postavit Půta z Potštejna kolem roku 1287. Jedním z nejznámějších majitelů hradu byl loupeživý rytíř Mikuláš. Král Karel IV. obléhal hrad, nechal jej nakonec rozbořit a Mikuláš zahynul pod troskami podkopané věže. Vzhledem k nesmírnému strategickému významu Potštejna v systému tehdejší zemské obrany nechal Karel IV. hrad obnovit. V dalších letech se Potštejn připomíná jako královské zboží v držení různých zástavních pánů. Roku 1398 postoupil hrad Václav IV. moravskému markraběti Prokopovi. Později byl hrad v držení královny Žofie, manželky Václava IV., po její smrti připadl králi Zikmundovi. Majitelem Potštejna byla také Jiří z Poděbrad. Později se na doporučení krále Vladislava II. stal majitelem Vilém z Pernštejna. Hrad za pánů z Perštejna Za pánů z Pernštejna plnil hrad nejen funkci obranného a správního střediska, ale stal se zejména reprezentačním sídlem renesančních velmožů. Pernštejnové velmi vylepšili opevnění hradu stavbou několika hradebních okruhů. Dnes je v těchto místech vstup do barokní kaple sv. Schodů a poslední kaplička křížové cesty. Součástí tohoto okruhu je dnes i 4. brána, dodnes nejlépe zachovaný objekt. Posledním majitelem, který zde sídlil, byl Adam Šťastný. Hrad pak nevyhovoval ani jako pevnost, natož jako obytné sídlo. V roce 1746 koupil Potštejn Jan Ludvík Harbuval de Chamaré, který v městečku pod hradem zřídil plátenickou manufakturu s bělidly, která dodávala výrobky až do zámoří. Jeho syn Jan Antonín proslul tím, že v areálu tehdy již opuštěného a pobořeného hradu začal v roce 1762 hledat poklad. Ale žádný poklad nenašel a jeho výkopové práce jen uspíšily zkázu hradu. Dnes vlastní zříceninu obec Potštejn. Dispozice hradu Potštejn má půdorys podkovy, skládající se z vnitřních obytných budov, vlastního hradu a tří podkovovitých hradeb. Dochovaly se mohutné zříceniny paláce, hospodářských budov, věží, hradeb i bran. Návštěvníci si mohou prohlédnout historickou expozici v nejlépe zachované čtvrté vstupní bráně. V kapli je možné uspořádat církevní svatební obřad. Pátrání po hradním pokladu popsal Alois Jirásek ve svém románu Poklad a byl o tom natočen i film. Tipy na výlet Zavítat můžete třeba na hrad Litice nad Orlicí, pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Kastel u Vrbice. Ve Vamberku jistě stojí za prohlídku Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. Ubytování najdete v přímo v Potštejně.

Václavské náměstí - centrum Prahy. Václavské náměstí je nejvýznamnějším pražským náměstím a je považováno za její centrum. Je 750 m dlouhé a 60 m široké. Historie Václavského náměstí. Náměstí vzniklo již při založení Nového Města (1348) jako jeho centrum. Již v minulosti bylo využíváno pro obchodování s koňmi a dalšími komoditami. Dnešními dominantami náměstí, které je považováno i za symbol české státnosti, jsou především budova Národního muzea a sousoší sv. Václava a dalších patronů České země. Sv. Ludmily, sv. Anežky, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. V roce 1918 zde byla vyhlášená samostatnost Československa. Původní název Koňský trh byl nahrazen současným názvem v roce 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského. Na počest schůze ve Svatováclavských lázních a na počest sv. Václava, patrona České země. Původně, od roku 1680, zde stávala jezdecká socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla. Současná socha sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka sem byla umístěna v roce 1913. Bendlova socha byla přemístěna na Vyšehrad do Štulcových sadů. Václavské náměstí je jedním z nejnavštěvovanějších míst Prahy. Je obklopeno řadou historických domů. Ve střední části ho protíná tramvajová trať. Dopravní spojení je zajištěno i metrem.

Hodnotný barokní kostel sv. Bartoloměje byl postaven v letech 1750-65 patrně za účasti K.I.Dienzenhofera na místě původní svatyně. Ta byla postavena někdy v polovině 14. století, za hustiských válek byla zdevastována a později hrozila zřícením, proto byla v roce 1746 zbořena. V dnešním kostele zaujma nejen bohatě zdobený hlavní oltář a dva krásné postranní oltáře, ale také freskové malby na stropní klenbě, zobrazující život sv. Bartoloměje. Loď kostela obklopují přízemní ambity. Ve hřbitovní zdi se také nalézá umělá jeskyně se soškou Panny Marie.

Muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel, z nichž 85 je vystaveno ve čtyřech krytých halách, 25 v nekrytých expozičních prostorech, 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných je provozováno. Řada letounů patří ke světovým unikátům. Expozice muzea se vztahuje bezprostředně k historii československého a českého letectví, zvláště vojenského. Pro srovnání jsou zde vystaveny také vybrané typy světově významných letadel a kromě toho i množství leteckých motorů, součásti draků letounů, výzbroj, výstroj, stejnokroje, prapory, vyznamenání a další památky, které se vztahují k historii československého a českého letectví. Možnost komentovaných prohlídek předem objednaným skupinám v počtu minimálně 10 osob. Nutná rezervace na tel.: 973 204 951 nebo na museum@army.cz Stálé expozice Vystaveno 110 letadel, z nichž 10 je letuschopných. Kromě letounů, vlečných terčů a raketových řízených střel jsou ve sbírkách letecké motory, výzbroj a výstroj a další exponáty vztahující se k historii čs.letectví, parašutismu, kosmonautiky a meteorologie.