Janáček Leoš 1854 – 1928 Český hudební skladatel. Deska s bustou. Bronz. Umístěna v roce 1984 na Karlově náměstí. Dům č. 3. Autor: J.Hubička.

Dnes vyhořelý barokní zámek Zahrádky stojí na skalní hraně nad údolím Robečského potoka ve stejnojmenné vsi na Liberecku. Historie zámku Ves Zahrádky se připomíná poprvé v roce 1376 jako majetek Mnichovce ze Zahrádek, kterého rod zde pravděpodobně koncem 14. století postavili tvrz. Ve druhé polovině 16. století nechali vystavět v Zahrádkách nový mohutný zámek páni z Vartemberka. Podle archeologických nálezů gotických konstrukcí v prostoru severního křídla je zřejmé, že byl vystavěn na místě staršího sídla. Jan Jiří z Vartemberka se aktivně zúčastnil českého stavovského povstání, za což mu bylo panství zkonfiskováno. Zámek poté koupil Albrecht z Valdštejna a připojil je ke svému frýdlantskému vévodství. Albrecht nechal sídlo upravit barokně a zřídil u něj park. Po Valdštejnově smrti se Zahrádky dostávají do rukou rodu Kouniců, v nichž zůstaly až do vymření rodu roku 1897. V sedmdesátých letech 18. století a v době okolo roku 1820 došlo k úpravám zámku i zámecké zahrady. Pozdně barokní přestavba koncem 18. století se odrazila na fasádě a střechách zámku. Vstupní křídlo objektu má klasicistní úpravu. Ve 20. letech 19. století proběhly úpravy empírové. V této době vznikla v širším okolí zámku řada romantických staveb. Po smrti posledního Kounice, Albrechta Vincence, vlastnily do roku 1936 zámek příslušnice rodiny, pak jej nakrátko do roku 1945 drželi Lichtenštejnové. Ve druhé polovině 20. století sloužil objekt jako domov mládeže Ministerstva zahraničního obchodu a středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů. Na přelomu 20. a 21. století byl svým současným majitelem - Univerzitou Karlovou důkladně rekonstruován, bohužel však dne 30. ledna jej zničil požár. Od té doby leží v troskách. Podoba zámku Zámek Zahrádky je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s okrouhlými nárožními věžemi. Jižní a severní průčelí zámku zdobí trojosé rizality s trojúhelníkovými štíty. Ještě donedávna kryly objekt mansardové střechy z konce 18. století, nad rizalitem s hlavním vchodem ze střechy vystupovala subtilní věžička. Okolo zámku se rozprostírá rozsáhlý anglický park. Až do počátku 21. století si vnitřní prostory zámku uchovávaly štukovou výzdobu z 18. století. Nejzajímavějším z interiérů býval velký sál s rodinnou galerií Kinských v jižním křídle. Na zámku bývala i pozoruhodná zbrojnice a v jednom z rondelů také hvězdárna. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete raně barokní zámek Stvolínky, hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Lipí v České Lípě nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v České Lípě.

Novošlechtický rod Daubků (Doubků) přišel na liteňský zámek v roce 1850 z Východních Čech. Hrobka byla postavena v roce 1888 podle architekta A.Wiehla, její výzdobu provedl J.V.Myslbek. Je zde pochována Jarmila Novotná po boku svého manžela Jiřího Doubka. Jarmila Novotná byla vynikající operní pěvkyně (nástupkyně Emy Destinové), které tleskala i Metropolitní opera. V roce 1948 byla nucena se svým manželem odejít do exilu a po revoluci se sem vracela. Zemřela v roce 1994.

Zachovalé budovy dominikánského kláštera, později piaristické školy v Českých Budějovicích, je možno nalézt na Piaristickém náměstí. V současnosti jsou prostory využívány Základní uměleckou školou a tudíž jsou přístupné pouze příležitostně. Dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie byl Přemyslem Otakarem II. založen roku 1265 současně s městem a jak bylo zvykem, stal se součástí městských hradeb. Klášterní kostel byl dokončen na počátku 14. století, konventní budovy až v jeho průběhu. V roce 1381 postihl klášter požár a i v průběhu 15. a 16. století se mu požáry nevyhnuly (1463, 1521, 1560). Počet řeholníků pak ovlivňovaly morové rány, např. v letech 1525-1548 tu žil převor sám a po jeho smrti konvent na čas zanikl. Klášterní budovy poté využívalo město. V roce 1560 byla započata oprava klášterního kostela, která byla roku 1574 zakončena jeho vysvěcením. Dominikáni se do konventu vrátili až roku 1587. V polovině 17. století přišla další přestavba kostela, tentokrát byl upraven barokně. V roce 1723 vyhořely konventní budovy a byly poté radikálně přestavěny. V roce 1785 byl klášter zrušen a budovy získali piaristé, kteří zde zřídili kolej. V roce 1885 piaristy nahradili redemptoristé, kteří zde s malou přestávkou zůstali až do roku 1950. Redemptoristé se také zasloužili o novogotickou úpravu kláštera. Posléze zde sídlila Lidová škola umění, Finanční úřad a Akademie Komenského. Kostel je bazilikálním trojlodím s nevystupující příčnou lodí, táhlým pětibokým presbytářem se sakristií na jihu. Po severní straně příčné lodi je barokní předsíň, po severní straně pak barokní kaple. Západní průčelí kostela bylo součástí městských hradeb. K jižní straně kostela přiléhá klášter s ambitem. Z druhé strany kostela přiléhá takzvaná Bílá věž a architektonicky pozoruhodná bývalá zbrojnice a solnice. M.K.