Kostel Všech svatých v Praze Slivenci je raně gotická jednolodní svatyně s trojboce uzavřeným kněžištěm s hranolovou věží při jihozápadním nároží. Je to mimořádně zajímavá středověká architektura v téměř původním stavu. V hrotitých gotických oknech jsou kopie původních vitrají z druhé poloviny 14. století a z doby kolem roku 1400. Kopie byly zhotoveny v roce 1889, originály najdeme ve sbírkách pražského Uměleckoprůmyslového muzea. V roce 1693 byl kostel rozšířen o předsíň a v letech 1889-90 rekonstruován; tehdy vznikl nový strop v hlavní lodi. Gotická je snad i ohradní zeď, do níž byla v 18. století vestavěna čtyřboká kostnice. Nedávno byl v kostele objeven snad i původní krov střechy.

Obytný soubor v Porubské ulici je jedním z nejznámnějších bloků v Ostravě – Porubě, postavený jako většina ostatních domů v první polovině 50. let 20. století. Svůj název dostal podle věžiček v atice bočního štítu. Dům má také bohatou sgrafitovou výzdobu, mimo jiné výjevy znázorňující dětské hry a čtvero ročních dob. V domovním štítu pak sluneční hodiny se znameními zvěrokruhu.

Historie hradu Hrad byl dlouho považován za nejstarší hrad rodu erbu zubří hlavy, později Perštejnů. Ve skutečnosti se o hradě píše až v roce 1344. Podle archeologických nálezů ho na přelomu 13. a 14. století založili páni z Pernštejna jako sídlo samostatné rodové větvě. V roce 1358 získal hrad markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV. Syn Jana Jindřich Jošt brzy po jeho smrti panství uděloval lénem, či spíše z nedostatku peněz zastavoval. V roce 1397 ho po Janovi z Křižanova získali páni z Kunštátu, jejichž prohustiská orientace vedla markraběte a rakouského vévodu Albrechta k tomu, aby jej získal zpět. O znovunabytí usilovali i původní majitelé, což se roku 1446 podařilo Janovi z Pernštejna. Hrad jeho potomci nadále využívali, ale vypjatým rodovým ambicím, odlehlý a vysoko položený hrad (patří k hradům s nejvyšší nadmořskou výškou na Moravě) nevyhovoval a někdy mezi roky 1522 a 1547 byl opuštěn. Dispozice hradu Neobyčejně rozsáhlá dispozice hradu se rozrůstala postupně během dvou století. Nakonec dosáhla největší délky 290 m, šířky 55-80 m. Velké severní předhradí má tvar obdélníku 65 x 140 m. V jihovýchodním cípu předhradí se vypíná zvýšená plošina terasovaná zdí kladenou nasucho. Z ní vedl přes příkop dřevěný most na zděné úzké předmostí. Od tohoto předmostí pak vedlo na obě strany opevnění, které tvořilo dolní okruh kolem hradního jádra. Vlastní hradní jádro mělo rozměr 50 x 18 m a zaujalo protáhlý skalní hřbet. Mezi předmostím a hradem se nachází další příkop o šířce 15 m a hloubce 6 m, který byl vylámán do skály. Čelo hradu zaujímala štítová věž,v jejímž přízemí byl průjezd a v patře zaklenutý prostor s východním arkýřem, zřejmě kaple. Na nádvoří vpravo se pak nacházel palác o rozměrech 13 x 11 m s valenými lomenými klenbami v suterénu. V přízemí byly rovněž stejným způsobem klenuté síně a v patře jediný sál. Tento palác byl do hradu vložen později, zřejmě za Jana Jindřicha. Původní palác o rozměrech 8,5 x 13 m se nacházel až na jižním konci hradního jádra. Do dnešní doby se ze Zubštejna nejvíce zachoval pozdější palác a štítová průjezdní věž. Ze staršího paláce se zachovala jen substrukce spodní části. Dále jsou ještě patrny zbytky opevnění hradního jádra. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete do nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, gotický hrad Pernštejn, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu hradu Louka, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.

Skanzen Doubrava představuje typickou ukázku chebské lidové architektury, tzv. Chebských statků. Obec Doubrava, která správně spadá pod obec Lipová najdeme na 15 km jihovýchodně od Chebu. Chebské statky patří mezi nejkrásnější hrázděné stavby nejen v České republice, ale v celé Evropě. Vznikaly od poloviny 17. stoleté v Dolním Bavorsku a postupně se rozšířily na Chebsko. Právě ve vsi Doubrava se zachoval nejucelenější soubor těchto staveb. Největším lákadlem je zde statek čp. 9, zvaný Rustlerův. Je to čtyřstranný uzavřený roubený dům s hrázděným polopatrem z roku 1751. Dnes je upravený na soukromé muzeum. Expozice zemědělského nářadí, náčiní a nábytku vrátí návštěvníky o 250 let zpátky. Je zde i chlév a kolna, která je z roku 1780 a má zajímavě řešené sloupy a krovy. Celý komplex doplňuje zděná stodola z roku 1865. Součástí je i prodejní výstava obrazů, keramiky a dřevořezeb. V okolí se nachází další hrázděné domy a také mnoho starých a památných stromů. Otevřeno je v květenu, červnu, září a říjnu o víkendech mezi 12.00 - 18.00 a v červenci a srpnu denně kromě úterý.