Maxmiliánův vodovod byl zřízen biskupem Maxmiliánem Josefem Sommerau – Beckhem, aby do města přivedl vodu z prameniště na svahu vrchu Barbořina. Klasicistní budova s kašnou byla postavena v roce 1838. Vodovod byl často poruchový díky železité vodě. V roce 1901 byla postavena jímací studna naproti Maxmiliánově dvoru stojící na severním okraji města. Posléze pak byly vybudovány další vrtané studně. Ve 30. letech 20. století stále vodovod využíval studně v zámecké zahradě, pomocí elektromotorů byla voda čerpána do vodojemu na vrchu Barbořina a odtud gravitačním vodovodem do města. V té době zásobol vodou na 1.800 domů. Vodovod byl ve městě vybudován již v letech 1665-1667 biskupem Karlem II. z Lichtenštejna. Zásobován byl vodou z Moravy.

Vrch Vysoký Kamýk v Píseckých horách byl za Rakouska-Uherska vybrán jako jeden ze základních bodů trigonometrické sítě a roku 1864 vyměřen. Od roku 1931 tu stávala, ale jen poměrně krátce dřevěná vyhlídková věž. Geodetický bod označuje žulový hranol vysoký 65 cm. V roce 1941 bylo zdejší místo obohaceno o 16 m vysokou zděnou věž (jedna z devíti podobných v ČR), která za války sloužila wehrmachtu a po válce jako turistická vyhlídka. Postupem času věž přerostly okolní stromy, věž tak pozbyla svého smyslu a dostala se do havarijního stavu. Záchranu ji přinesl rok 2011 kdy k ní byla zakomponována příhradová konstrukce nesoucí vysílače radiotelefonní sítě. Současně na nové konstrukci byla zbudována vyhlídková plošina. Ocelová konstrukce obestavěla původní kamennou věž, která byla současně rekonstruována a celá nová konstrukce tak měří 46 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 32,82 m, na kterou vede 166 schodů. Jedno ocelové točité schodiště je instalováno uvnitř původní kamenné věže, ze které byl zřejmě původní interiér při rekonstrukci odstraněn a je tak její vnitřek povětšinou prázdný. Uvnitř bylo také nově vybudováno zázemí pro operátora vysílače. Další ocelové točité schodiště již vede od střechy věže, zhruba uprostřed příhradové konstrukce. Na ni bylo spotřebováno cca 70 tun oceli a spojeno více jak 2.200 VP šrouby a třmeny. Investice na stavbu dosáhly cca necelých 23 mil. korun. Otevření pro veřejnost bylo oficiální v květnu 2012. Při dobrém počasí je výhled na Písecké hory, Písecko, Temelín, Vltavotýnsko, Českobudějovicko a některé šumavské vrcholky. Provoz rozhledny je sezónní (zhruba duben-říjen) a to o víkendech povětšinou jen pár hodin (kvůli zachování klidu v rezervaci). Na vrchol vede turistické značení, pro parkování je nejlepší pozice při silnici č. 138 (Všeteč – Albrechtice nad Vltavou) v místech kde se setkává několik asfaltových lesních cest. Odsud je to pak kousek po jedné z nich na turistické značení vedoucí již na vrchol k rozhledně. Otevírací dobu najdete na uvedených webových stránkách v sekci turistické informace.

Monumentální barokní dřevěný kostel Panny Marie Sněžné se nachází v obci Velké Karlovice. Kostel byl založen roku 1754 Františkem hrabětem ze Žerotína. První mše se zde konala již 15.8.1754. Bez větších změn slouží původní stavba dodnes. Půdorysně je objekt ve tvaru kříže, jelikož je stavba sroubena ze dřeva, jsou ramena zakončena diagonálně. Stavba tak má 24 úhlů. Na středem kostele se nachází věžička se dvěma zvony (sv. Jiří a Blahoslavená Panna Marie, Pomocnice křesťanů). Interiér byl původně bez nátěru, podlaha byla z dřevěných prken. Před rokem 1900 byl vymalován bílou olejovou barvou a ještě později roku 1928 upraven do dnešní podoby. Dřevěnou podlahu nahradily později velké kameny a od roku 1948 je zde dnešní dlažba.

Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.