Divadlo Palace funguje od 4. dubna 2006, kdy byla uvedena premiéra černodivadelního představení Frankenstein. Divadlo sídlí v bývalých prostorách kina Jalta a Divadla Jiřího Grossmanna, po níž přvzalo divadelní nikoliv však repertoárovou štafetu.

Opava je statutární město v Moravskoslezském kraji ve Slezsku. Leží na řece Opavě v úrodném údolí, ohraničeném na jihozápadě výběžky Nízkého Jeseníku, východně od města se rozkládá Poopavská nížina. Dnes je toto historické město průmyslovým, kulturním a zemědělským centrem českého Slezska, v minulosti, konkrétně v letech 1742 až 1928 byla dokonce hlavním městem Českého Slezska. Opavě se také říká Bílá perla Slezska. Místo u brodu přes řeku Opavu bylo osídleno v již dávných pravěkých dobách, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Středověké osídlení souvisí se středověkou kupeckou osadou, která vznikla na křižovatce obchodních cest u brodu řeky, podle které byla osada i pojmenována. Tato cesta byla součástí “Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. První písemná zpráva je z roku 1195, městské zřízení dokládá listina z roku 1224. Jádro osídlení vznikalo postupně kolem tržních center, kterými byly Horní náměstí, ulice Mezi Trhy a Dolní náměstí. Ve městě byla od konce 13. století mincovna. Počátkem 14. století vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Knížectví bylo uděleno v léno levobočkovi Přemysla Otakara II. Mikuláši I. Opavské Přemyslovce na opavském vévodském trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorin, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské vévodství bylo podřízeno přímo českým králům. V průběhu 16.století se z Opavy stalo protestantské město, proto její obyvatelé nelibě nesli udělení opavského vévodství Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem. Po prohraném stavovském povstání začala rekatolizace kraje. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. I po ukončení třicetileté války zůstala Opava centrem vévodství, ale s postupnou centralizací význam města klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva. Po rozdělení Slezska mezi Prusko a habsburskou monarchii za vlády Marie Terezie byla Opava správním zemským centrem rakouského Slezska, po zániku monarchie československého Slezska. Tento stav trval až do zrušení zemské správy v roce 1928. Stoupající význam Opavy v 19.století podtrhl i rok 1820 kdy se zde konal druhý kongres vítězných mocností po porážce Napoleona. Sešli se zde zástupci tzv. Svaté aliance - rakouský císař František I., ruský car Alexandr I., pruský král Bedřich Vilém III. a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem, to se začalo pomalu měnit až v průběhu 19.století, kdy vzniklo několik převážně textilních podniků a cukrovarů. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. Dalším problémem města bylo jeho národnostní složení, kdy více než polovina obyvatel byli Němci. Zlomem byla druhá polovina 19. století kdy se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve městě vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdeník. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení 1. světové války, kdy se Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. 12. 1918. Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Osvobození na konci války si vyžádalo krutou daň v podobě zničení téměř třetiny města a velké ztráty na životech. Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv. V Opavě má dnes sídlo Slezské zemské muzeum, založené jako Gymnazijní muzeum v roce 1814 a je nejstarším muzeem na území ČR. Dále zde sídlí Matice slezská, Slezské divadlo, Zemský archiv a Slezská univerzita založená roku 1991. Historii města dokládá bohaté množství stavebních památek, v nichž se mísí stavební slohy. K nejstarším patří gotický Minoritský klášter a kostel sv. Ducha, postavený před rokem 1269. K nejcennějším gotickým památkám patří konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 14. století. Termínem konkatedrála se označuje hlavní kostel diecéze. Dokladem renesančního umění jsou především domy na Dolním náměstí, Masarykově třídě, Ostrožné ulici (např. dům U bílého koníčka, dům Boží koutek) a rovněž městská věž, tzv. Hláska, současné sídlo Magistrátu města Opavy. V barokním stylu vyniká především Sobkův a Blücherův palác na Masarykově třídě, kostel sv. Vojtěcha s jezuitskou kolejí nebo Mariánský sloup. Opava se také pyšní ukázkami novodobé architektury, ať už se jedná o monumentální stavbu obchodního domu Breda nebo o budovu bývalé Obchodní a živnostenské komory či o komplex Městského koupaliště. K technickým zajímavostem města patří secesní barometr v Dvořákových sadech a linie čs. opevnění – unikátních vojenských pevností vybudovaných před II. svět. válkou, z nichž je dnes přístupná především pevnost v Opavě – Milostovicích. Opava je plná zeleně, díky parkům a sadům, které vznikly na místě zbořených hradeb v 19.století.

Krásná a monumentální stavba, v níž je instalována detašovaná expozice Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, věnovaná severočeské lidové architektuře, je největším obytným roubeným stavením v našich zemích. Bývala rychtou obce Vísky, malé vesničky, oddělené jen Bobřím potokem od Kravař, s nimiž Víska postupně splývala a k nimž byla v polovině 19. století i administrativně připojena. Po celou dobu, pro niž máme zachovány písemné prameny, tj. od počátku 16. století, patřila zdejší usedlost rodině Kernů, zámožným sedlákům, zastávajícím téměř dědičně ve Vísce rychtářský úřad. Kernové vlastnili rozsáhlá obilná pole, chovali koně, dobytek, ovce, jejich chmelnice patřily k největším v okolí. Tyto skutečnosti významně ovlivnily i vzhled a rozsah domu, který si dal v dnešní podobě postavit rychtář Václav Kern v roce 1797. Pro svou mimořádnou kulturní hodnotu byla Vísecká rychta zařazena mezi památky I. kategorie a po mnohaleté rekonstrukci zchátralého objektu zpřístupněna veřejnosti expozicí severočeské lidové architektury, jejímž představitelem sama rychta bezesporu je. Objekt byl naposledy trvale obýván v poválečných letech, později ho ke svým účelům využívalo JZD. Po rozsáhlé rekonstrukci zde byla v r. 1986 zpřístupněna expozice zaměřená na vývoj lidové architektury a bydlení v severních Čechách.V současné době je značná část expozice věnovaná ukázkám malovaného nábytku z období od konce 18. do poloviny 19. stol. Představena je nejen běžná produkce nábytkářských dílen, ale i unikátní soubor výpravného selského nábytku movitějších vesnických vrstev. Nejstarší vystavená skříň pochází z r. 1761.   Stálé expozice 1. Interiéry základních částí lidového stavení z dob rychtáře Václava Kerna v období od počátku 16. století- hlavní světnice, černá kuchyně, světnička, spížová komora, v chlévu má návštěvník možnost seznámit se s historií domu, obce a rekonstrukcí památkového objektu.2. Expozice „ Severočeská lidová architektura“- charakter a vývoj severočeského lidového domu.3. Expozice „Lidové umění a nábytek“- návštěvník má možnost se seznámit s ukázkami malovaného nábytku, užitkových předmětů, plastik a obrázků z bohatých etnografických sbírek muzea.   Zajímavost Největší roubené obytné stavení v Čechách   Pravidelné akce Masopust na rychtě- sobota před Popeleční středou (pohyblivé datum) 2. února 2008- cílem této akce je přiblížit význam období masopustu a k němu se vážícím zvykům a obyčejům. Snahou VMG je připomínat významy těchto svátků a k nim se vážícím zvykům a obyčejům. - vidění je ukázka tradičních řemesel, prodejní stánky a nechybí ani masopustní občerstvení- Kulturní program zajišťuje Folklórní soubor písní a tanců Horačky Velikonoce na rychtě- sobota před Květnou nedělí (pohyblivé datum) 15. března 2008- cílem akce je přiblížit význam Velikonočních svátků a k nim se vážících obyčejů- k vidění je ukázka tradičních řemesel, prodejní stánky a občerstvení- kulturní program Kravařská Paličkyáda- 3. sobota září 20. září 2008- cílem akce je ukázat návštěvníkům jedno z tradičních lidových řemesel – paličkované krajky; postupně se přidávají i další techniky jako např. krajky šitá, frivolitkování apod.- na objekt se sjedou krajkářky z blízkého i vzdálenějšího okolí, vyměňují si poznatky a zvídavým návštěvníkům předvádějí své umění- návštěvníci mají možnost si předváděné praktiky i sami vyzkoušet- na akci rádi uvítáme i prodejce s potřebami pro ruční práce.    

Podávání informací, propagační materiály, kopírování, tisk, veřejný internet, fax, kroužková vazba, propagační materiályprodej: map, suvenýrů, regionální literatury, pohlednic.