Zříceniny hradu Kamýk se nachází na čedičovém suku nad stejnojmenou vsí. Historie hradu Kamýk vystavěl z pověření krále Jana Lucemburského pan Jindřich erbu jednorožce, jemuž král nový hrad roku 1319 udělil v léno. Užil zde tedy stejný mechanismus jako například u Střekova, aby si - i když sám hrady prakticky nestavěl - zajistil nové opory panovnické moci. Za Viléma Kamýckého ze Lstiboře byl roku 1547 starý stísněný hrad přestavěn, ale již na přelomu 16. a 17. století si páni ze Lstiboře postavili pod starým hradem novou tvrz. Chátrání Kamýku nepochybně uspíšilo dobytí Sasy za třicetileté války v roce 1632. V polovině 17. století byl již zříceninou. Podoba hradu Hlavní obranou i obytnou stavbou prvé fáze hradu byla velká pětiboká obytná věž na nejvyšším vrcholu skály. Skálu s věží obklopovalo předhradí, jehož hradba je doposud částečně dochována. K ní byly při renesanční přestavbě přistavěny obytné budovy, pro něž byla prolomena velká částečně zachovaná obdélná okna. Tipy na výlet Navštívit můžete třeba barokní zámek Ploskovice nebo Zubrnickou muzeální železnici. Rozhlednu Varhošť najdete u Litoměřic. Přímo v Litoměřicích najdete Oblastní muzeum v Litoměřicích, jehož součástí je i tzv. Máchova světnička. Ubytování doporučujeme v Ústí nad Labem nebo v Litoměřicích.

Autobusová zastávka Venušina v ulici V Kuťatech slouží pro dopravu ve směru Uhříněves, Kolovraty, Hostivař, Petrovice, Háje.Pojmenování zastávky je odvozeno od přilehlé ulice Venušina.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Židovský hřbitov v Byšicích se nachází v ulici Hřbitovní jen pár desítek metrů od centrálního náměstí. Byl založen roku 1607 a rozšiřován v letech 1725 a 1791. Na ploše 1.609 m2 je dnes dochováno okolo 300 náhrobků, nejstarší z nich je z roku 1723. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí se vstupní kovanou bránou. Není volně přístupný, přes obecní úřad je možno předem domluvit prohlídku.

Římskokatolický poutní kostel Panny Marie stojící na vrchu Chlumek je výraznou dominantou obce Luže. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů je jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve východních Čechách. Byl vystavěný na čedičovém návrší „Chlumek“ nad obcí Luže v letech 1690-1695. Poutní místo založila hraběnka Marie Maxmiliána Eva Terezie Hieserlová, která od svého umírajícího bratra Františka Eusebia získala milostný obraz Panny Marie Pomocné, tzv. Pasovské, který uložila v kapli hradu Košumberk. Obraz ovšem budil značný zájem prostého lidu a tak nechala hraběnka na nedalekém vyvýšeném místě zvaném Chlumek postavit v letech 1667–1669 poutní kapli s ambitem. O nové poutní místo se starali jezuité z královéhradecké koleje, kteří si postavili jihovýchodně od kaple svoji rezidenci. Brzy přicházeli poutníci v tak hojném počtu, že se hraběnka rozhodla vystavět rozlehlejší poutní areál. Nový chrám byl navržen italským architektem Bernardem Minelli z Hořic. Po smrti fundátorky, hraběnky Marie Maxmiliány, se výstavby ujal Pavel Ignác Bayer, který původní plány pozměnil. Výstavby se jako polír účastnil i později známý architekt G. B. Alliprandi. Na vnitřní výzdobě se podíleli řezbář J.F.Pacák a malíř J.J.Heintsche. Kostel je jednolodní stavba s bočními kaplemi a emporami, s bazilikálním osvětlením lodi, užším presbytářem a dvouvěžovým průčelím. Prostor presbytáře vyplňuje pozoruhodná zděná Mariánská kaple, která je zaklenutá kupolí s lucernou. Zde se uchovává uctívaný milostný obraz Panny Marie Pomocné. O tomto obrazu uváděla sama zakladatelka, že jde o kopii originálu L. Cranacha z Innsbrucku, kterou údajně namaloval týž malíř, který pořídil i kopii uctívaného obrazu v Pasově. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb a o poutích. Prohlídku kostela je také možno domluvit předem se správcem Lužské farnosti.