Rozhledna Johanka stojí na úpatí vrchu Johanka (310 m.n.m.) u severního okraje obce Hýsly. Rozhledna dřevěné konstrukce vysoké 11 m byla vybudována v roce 2006. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 8 m vede 39 schodů. Stavba přišla na půl milionu korun. I když rozhledna není příliš vysoká je z ní dobrý výhled na Buchlovské vrchy s hradem Buchlov, Chřiby, Ždánický les, Pálavu a při ideálním počasí i slovenské a rakouské hory. U rozhledny je příjemné posezení a unikátní malé muzeum ticha. K volně přístupné rozhledně vede cesta od vjezdu do zemědělského družstva. Tady je možno také krátkodobě zaparkovat.

Na vrcholu Březníku (1006 m.n.m.) se nachází Vintířova skála – žulová skála s tesanými schody. Podle tradice měl pod vrcholem poustevnu benediktinský mnich Vintíř, misionář a diplomat, který zemřel v přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Šebíře dne 9.10.1045. Vintířova skála dnes pro okolní vzrostlé stromy poskytuje jen částečný výhled a převážně jižním směrem. Pod skálou se nachází kaplička.

Zoologická zahrada v Lešné ve Zlíně patří mezi nejkrásnější místa celé Moravy. Součástí areálu je i zámek Lešná a zámecký park. Právě do prostředí historického zámeckého parku, ve kterém roste více než 1 140 druhů dřevin a okrasných bylin jsou expozice ZOO velmi citlivě zasazeny. Romantické prostředí areálu umocňuje samotný zámek Lešná. ZOO Zlín netvoří klasické klece, ale přírodní biopark, ve kterém žijí společně savci a ptáci. Zámek a ZOO na jednom místě Myšlenka chovat některá exotická zvířata v Lešné vznikla kolem roku 1930 při lukovském panství hrabat Seilernů. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovaly různé druhy jelenů, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu a ve sklenících bylo umístěno větší množství drobných ptáků. V květnu 1945 Seilernové Lešnou opustili. Překrásný lešenský areál se však podařilo zachovat. V roce 1948 byla Lešná oficiálně otevřena pro veřejnost. Během následujících 40 let se zoologická zahrada sice podstatně rozrostla, teprve však devadesátá léta znamenala začátek rychlého rozvoje zahrady. Procházka po čtyřech kontinentech Dnešní zoo má téměř 48 ha expozičních ploch a chová kolem 200 druhů zvířat. Unikátem je, že areál je členěn do zoogeografických oblastí, takže jeho návštěvníci poznají typické a nejznámější zástupce zvířat čtyř světadílů - Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Výběhy co nejvěrněji napodobují původní domovinu chovaných zvířat. Afrika - z afrických zvířat uvidíte slony, žirafy Rothschildovy, nosorožce tuponosé, lvy, africké antilopy, pštrosy a v pavilonu primátů gorily nížinné. Asii - představí přírodní výběhy tygrů sibiřských a medvědů ušatých, rybník gibonů a průchozí asijská voliéra. Jižní Amerika - zde je k vidění Amazonie s opičkami a s průchozí voliérou pro velké papoušky ara, dále pak mravenečníci, lamy alpaky a vikuně, tapíři, kapybary, lachtani hřivnatí a tučňáci Humboldtovi. Amerika - novinkou amerického kontinentu je tropická hala Yucatan. Austrálii zastupují klokani rudokrcí a běžci emu, také kasuáry a papoušky kakadu. V suterénu lešenského zámku jsou terária s hady. Prostředí areálu zoo doplňují četná jezírka, rybníčky, vodotrysky a vodopády v expozicích zvířat. Na děti čeká velký zábavný koutek, ochočení papoušci, jízda vláčkem, svezení na ponících nebo velbloudovi. V letní sezoně je možné navíc využít nabídky komentovaného krmení zvířat, které probíhá podle časového harmonogramu. V areálu jsou také 4 restaurace. Stejně jako v ostatních zoologických zahradách se v Lešné konají četné akce. 

Kaple sv. Barbory postavená ve stylu moravského manýrismu stojí asi 3 km severozápadně od Buchlovic. Původní kaple zde zřejmě stála už ve 13. století, prní písemná zmínka o ní je z roku 1412. Během let chátrala a v posledních letech své existence už také nepostačovala kapacitně. V roce 1672 byla postavená nová prostornější kaple v pozdním moravském manýrismu v období mezi renesancí a barokem. Stavba vznikla nákladem tehdejšího majitele panství Hanuše Zikmunda Petřvaldského. Jako autor je uváděn císařský architekt Giovanni Pietro Tencalla, ale také Jan Křtitel Ern. V roce 1896 musela projít náročnou opravou poté co ji 25.6.1896 poškodil úder blesku. Shořely všechny střechy a padající zvon prorazil stropní klenbu nad hlavním oltářem. V roce 1910 byla rozšířena Josefem Schaniakem. Ve zdejší přilehlé poustevně žil ještě počátkem 40. let 20. století poslední poustevník Rudolf Šorm. V interiéru se nachází hlavní oltář z přelomu 17. a 18. století, který sem byl přenesen ze zrušeného velehradského kláštera. Postraní oltáře jsou barokní sv. Zikmunda a sv. Ludmily. Dále pak zlacená barokní kazatelna, obrazy s portréty členů rodiny Berchtoldů a náhrobky. Nejstarší náhrobek je z roku 1580, patří Anně Švíkové z Lukonos. Nejcennějším náhrobe patří Zikmundu II. a Josefíně Berchtoldovým, zdobí jej terakotový reliéf Madony s Ježíškem. Pod kaplí jsou uloženy ostatky majitelů panství Petřvaldů, Berchtoldů a také mniši řádu sv. Františka, kteří se o zdejší kapli starali. Ve spodní části kaple se dochovaly gotické kamenické části z původní kaple. V sousedství kaple měl začátkem 18. století vzniknout klášter trinitářů. Za tímto účelem sem dokonce přicestoval jejich zřízenec. Bohužel zde zakrátko onemocněl a zemřel. Zřejmě možná to bylo příčinou proč nakonec nebyl klášter postaven. Dochovaly se pouze základy objevené při archeologickém průzkumu a zbytky klenutého sklepa v jihozápadní části svahu.V současné době se sem konají poutě dvakrát ročně na svátek Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie.