Hrad Dalečín byl postaven na skalnatém cípu obtékán ze tří stran řekou Svratkou. Nachází se 8 km severně od Bystřice nad Pernštejnem. A přestože je v těsném sousedství novodobé zástavby, dochovalo se dodnes mohutné torzo jeho zdiva.    Historie hradu  Přesné datum založení hradu není známo, podle stavebních prvků se předpokládá jeho vznik kolem r. 1340, v období tzv. lucemburské gotiky. Kolem něj začala zřejmě vznikat osada Dalečín, původně jako hornická, jak napovídá zasvěcení kostela sv. Jakubu Většímu, patronu horníků. S počátky hradu i vsi je spojen panský rod z Tasova. Kvůli sporům o majetek byl hrad i s Dalečínem prodán Jimramovi z Pernštejna. Léta existence hradu pod vládou Pernštejnů byla zřejmě pokojná, neboť písemných zpráv z tohoto období je poskrovnu. Začátkem 16. stol. však nastal obrat, protože se hrad Dalečín stal sídlem loupežníků, kteří ohrožovali celé okolí, a proto byl r. 1519 vyvrácen vojskem vedeným moravským zemským hejtmanem Artlebem Vranovským z Boskovic. V rodě Pernštejnů zůstalo dalečínské panství do r. 1588, kdy je Jan z Pernštejna postoupil spolu s jimramovským zbožím Pavlu Katharýnovi z Katharu. Dispozice hradu Poloha hradu byla značně nevýhodná. Prakticky mimo svah nad řekou. Jaká byla jeho původní podoba, nevíme. Jisté je, že šlo o válcovou stavbu s vnějším průměrem 30 m, k níž z JZ přiléhala hranolová věž. Hrad měl tři patra, jak o tom svědčí tři řady oken a také otvory po trámech v místech, kde bývaly stropy.  Zachovala se z něho jen vysoká obvodová zeď, jež má ve dvou řadách nad sebou malá střílnová okénka, směřující na strmý skalnatý břeh řeky. Přední část hradní stavby stála na mírně svažité straně ostrohu a musela být chráněna příkopem a hradbou. Celé přízemí a sklepy hradu jsou zasypány. Tipy na výlet   V Bystřici nad Pernštejnem si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zříceninu hradu Zubštejn, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, samotný zámek Jimramov,  zříceninu hradu Pyšolec, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.  

Rozhledna nesoucí jméno herce Vladimíra Menšíka byla postavena na severním okraji obce Hlína asi 4 km severovýchodně od Ivančic. Výstavba rozhledna započala již v květnu (27.5.) roku 2001 položením základního kamene. Pozemek pro výstavbu zakoupila samotná obce Hlína. S výstavbou to však nebylo lehké. Původní náklady se odhadovaly na 1 mil. korun, nakonec vzrostly na 2 miliony. Až 16.5.2005 byl vybudován betonový nosný základ a v srpnu téhož roku usazena pomocí jeřábů částečně sestavená konstrukce. Následovalo opláštění, zábradlí a celkové doladění interiéru. Slavnostně byla rozhledna otevřena až 29.4.2007. Dřevěná rozhledna je 22 m vysoká, na krytou a zasklenou vyhlídkovou plošinu vede 96 schodů. Přístupná je od dubna do října ve své otevírací době.

Kostel sv. Jiljí stojí nedaleko centra v Poděbradově ulici. První zmínka o kostelu pochází z roku 1303, tehdy ještě románském a zasvěceném Panně Marii Vítězné. V letech 1522-1523 prošel gotickou přestavbou v podstatě do dnešní podoby. Jednoduchý kostel má loď i presbytář s venkovními opěrnými pilíři, v sousedství presbytáře je pak menší věž sloužící jako zvonice. Uvnitř je pak presbytář sklenut žebrovou klenbou o dvou polích. Kromě hlavního oltáře sv. Jiljí jsou tu i další dva: sv. Jana Nepomuckého a mariánský. Dále pak novogotická kazatelna a křížová cesta.

Křížovnické náměstí leží na východním úpatí Karlova mostu. Název náměstí je odvozen od řádu křížovníků s červenou hvězdou, který od roku 1252 sídlil nedaleko dnešního Karlova mostu. Až do roku 1342 křížovníci pečovali o původní, Juditin most a vybírali zde mýtné. Jmenovalo se také Mostní náměstí, či mostní plácek. Současný název je oficiálně užíván od roku 1870. Hlavní dominantu náměstí tvoří Staroměstská mostecká věž a pomník Karla IV. od drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Pomník byl vytvořen u příležitosti 500. výročí založení Karlovy university. Severní část náměstí lemuje kostel sv. Františka z Assisi, východní pak kostel sv. Salvátora. V minulosti zde býval viniční úřad. Dnes ho připomíná viniční sloup se sochou sv. Václava umístěný v severovýchodní části náměstí. U sloupu je údajně nejstarší kamenná dlažba v Praze. Křížovnické náměstí je díky své poloze jedním z nejrušnějších míst Prahy.