Vrch Vysoký Kamýk v Píseckých horách byl za Rakouska-Uherska vybrán jako jeden ze základních bodů trigonometrické sítě a roku 1864 vyměřen. Od roku 1931 tu stávala, ale jen poměrně krátce dřevěná vyhlídková věž. Geodetický bod označuje žulový hranol vysoký 65 cm. V roce 1941 bylo zdejší místo obohaceno o 16 m vysokou zděnou věž (jedna z devíti podobných v ČR), která za války sloužila wehrmachtu a po válce jako turistická vyhlídka. Postupem času věž přerostly okolní stromy, věž tak pozbyla svého smyslu a dostala se do havarijního stavu. Záchranu ji přinesl rok 2011 kdy k ní byla zakomponována příhradová konstrukce nesoucí vysílače radiotelefonní sítě. Současně na nové konstrukci byla zbudována vyhlídková plošina. Ocelová konstrukce obestavěla původní kamennou věž, která byla současně rekonstruována a celá nová konstrukce tak měří 46 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 32,82 m, na kterou vede 166 schodů. Jedno ocelové točité schodiště je instalováno uvnitř původní kamenné věže, ze které byl zřejmě původní interiér při rekonstrukci odstraněn a je tak její vnitřek povětšinou prázdný. Uvnitř bylo také nově vybudováno zázemí pro operátora vysílače. Další ocelové točité schodiště již vede od střechy věže, zhruba uprostřed příhradové konstrukce. Na ni bylo spotřebováno cca 70 tun oceli a spojeno více jak 2.200 VP šrouby a třmeny. Investice na stavbu dosáhly cca necelých 23 mil. korun. Otevření pro veřejnost bylo oficiální v květnu 2012. Při dobrém počasí je výhled na Písecké hory, Písecko, Temelín, Vltavotýnsko, Českobudějovicko a některé šumavské vrcholky. Provoz rozhledny je sezónní (zhruba duben-říjen) a to o víkendech povětšinou jen pár hodin (kvůli zachování klidu v rezervaci). Na vrchol vede turistické značení, pro parkování je nejlepší pozice při silnici č. 138 (Všeteč – Albrechtice nad Vltavou) v místech kde se setkává několik asfaltových lesních cest. Odsud je to pak kousek po jedné z nich na turistické značení vedoucí již na vrchol k rozhledně. Otevírací dobu najdete na uvedených webových stránkách v sekci turistické informace.

Kovová deska je připevněna na Staroměstské vodárenské věži. Připomíná stav vody ze dne 4.9.1980. Tato povodeň Praze způsobila značné materiální škody.

V rámci ZOO je možné navštívit zámek Lešná. Historie zámku Lešná začíná tam, kde končí historie dříve slavného valašského hradu Lukova. Hrad získali i s panstvím v roce 1724 hrabata z rodu Seilern-Aspangů. Moc na Moravě nepobývali a koncem 18. století zchátralý hrad opustili a nechali si na místě zvaném Lešná postavit jako pohodlnější šlechtické sídlo původní zámek. Letní sídlo Seilernů Byla to jednoduchá jednopatrová budova, která se pouze na jednom místě zvedala do úrovně druhého patra. Původní zámek po dobu 80 let sloužil hraběcí rodině pouze jako letní sídlo. Zimy trávila šlechtická rodina v Rakousku. Na sklonku 19. století se Seilernové rozhodli pro výstavbu nového reprezentativnějšího zámku. V roce 1886 byla budova starého zámku stržena a na jeho místě byl v letech 1887 - 1894 vybudován nový, dnešní zámek. Je vystavěn ve smíšeném historizujícím slohu - novogotiky, novorenesance a novobaroka. Stavbu zámku řídil autor projektu, vídeňský architekt Johann Mick. Interiéry zámku byly velmi komfortně a draze vybaveny. Přepychové dřevěné obložení stěn a stropů zhotovili vídeňští mistři z mořeného slavoňského dubu, nábytek se vozil z Londýna, látky pro čalounění z Paříže. Byla zde zavedena elektřina, vodovody se studenou i teplou vodou, pěkné a prostorné koupelny se splachovacími toaletami, domácí telefon a celý zámek byl vytápěn ústředním topením. Pohodlný zámek se stal prvním sídlem rodu Seilernů a až do roku 1945. ZOO Lešná Zámek je vyhledávaným zejména pro své interiéry, bohaté sbírky a blízkou ZOO, jejíž základy vlastně položili sami Seilernové. Největší místností celého zámku je sál předků. Je zde nejbohatěji vyřezávaný kazetový strop a portrétní galerie původních majitelů zámku hrabat ze Seilernu. Dnes se zde pořádají svatební obřady. Velmi zajímavá je také sbírka předmětů přivezených z cesty kolem světa, kterou podnikli bývalí majitelé zámku. Sbírka zahrnuje mimo jiné nejrůznější výrobky zhotovené ze slonoviny, vzácných dřevin, kovu či porcelánu a její součástí je i kolekce antických vykopávek. Romantický anglický park, který dodnes obklopuje zámek, vznikal někdy v letech 1884-1888. Najdete zde dřeviny z Evropy, severní Ameriky a Asie. Mnohé vzrostlé stromy jsou nejen esteticky velmi krásné, ale navíc značně staré. Celý komplex je majetkem města Zlína. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete vodní nádrž Fryšták a vodní nádrž Slušovice. Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, větrný mlýn holandského typu Štípa, poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete hrad Malenovice, Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně.

Rozhlednu se jménem Petřín můžete navštívit nejen v Praze, ale i v Jablonci nad Nisou. Konkrétně na jeho jižním okraji ve Vrkoslavicích. Místo, které nabízí nádherný výhled na město bižuterie, si občané Jablonce velmi oblíbili, pro své nedělní vycházky. Této skutečnosti chtěl využít podnikavý hostinský Richard Fellinghauer. Roku 1906 zakoupil pozemek a vystavěl na něm výletní restauraci. Udělal vše pro to, aby byla úspěšná. Objekt byl vybaven tanečním sálem, pánským salonem a kulečníkem a také dvacet metrů vysokou vyhlídkovou věží. Objekt se prvním návštěvníkům otevřel 2. prosince 1906. Jablonečtí občané v prvních letech navštěvovali Petřín v hojném počtu, ale nadšení brzy vyprchalo a podnik přestal prosperovat. Nešťastný Fellinghauer byl nucen objekt prodat. Majitelé se zde rychle střídali, ale nikomu se nedařilo. Nezabralo ani časté střídání názvů. Původní "Nickelkoppe", na "Öserwarte", potom na "Hohenwarte" až po současný Petřín. Po 2. světové válce sloužila jako dětský domov a ke svému původnímu účelu se vrátila opět až v polovině šedesátých let. Tehdy ji provozoval státní podnik „Restaurace a jídelny“. Po roce 1989 se dostal Petřín do privatizačního kolotoče. Koupili jej spekulanti, kteří měli jiné zájmy než jeho provoz. Budova zůstala opuštěna, okna byla zabedněna a došlo k celkové devastaci. Zlomem byl příchod nového majitele Evžena Hejska v roce 1996, který objekt po vyjasnění majetkových vztahů od ledna 1999 do června 2000 kompletně zrekonstruoval. Opravený objekt nabízí restauraci, ubytování a vyhlídkovou věž. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 15 metrů, vede 91 schodů, když je vystoupáte naskytne se Vám výhled na Jablonec nad Nisou, Liberec, Jizerské hory a Ještěd.