Nedaleko Zbořeného Kostelce se nachází Vlčí rokle. Menší údolí pokryté žulovými balvany porostlý mechem, náskladané jakoby bez ladu a skladu. Pod balvany teče potok, mizící na horním konci údolí. Prochází tudy turisticky značená cesta.

Původně farní kostel sv. Víta se nachází na Svatovítském náměstí severně od centra města. Založen byl kolem poloviny 13. století v gotickém slohu. Za husitských válek sloužil k mši svaté pod obojí. Okolo roku 1463 byla farnost přenesena ke kostelu sv. Bartoloměje a kostel se stal hřbitovním až do roku 1787. V první polovině 17. století je stavba renesančně přestavěna a vyzdobena sgrafity. Roku 1646 kostel vyhořel a v letech 1739-1740 barokně upraven. Kostelní věž pochází z roku 1575 a při barokní přestavbě byla zvýšena o jedno patro. Kostel je trojlodní stavbou s kněžištěm uzavřeným pětiboce s opěráky. K němu pak přiléhá sakristie. Presbytář je nejstarší dochovanou částí kostela (gotický). V interiéru na klenbách a stěnách můžeme vidět malby znázorňující výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta a dále pak alegorie Víry, Naděje a Lásky. Hlavní oltář je barokní, portálový, sloupcový s obrazem sv. Floriána (1687), po stranách s plastikami biskupů v nástavci je umístěna socha sv. Václava. V objektu se dále nacházejí renesanční náhrobníky. Kostel dnes slouží k výstavním účelům, slavnostním obřadům a k pořádání koncertů.

Rozsáhlé zříceniny hradu Templštejn stojí na skále nad řekou Jihlavou. Nejblíže položenou obcí jsou Jamolice, z nichž ke hradu vede přibližně 4 km dlouhá značená turistická trasa. Hrad je volně přístupný. Historie hradu Hrad, jak již jeho jméno napovídá, založil řád templářů, kteří jsou na nedalekých Jamolicích doloženi již k roku 1279. Stavba hradu probíhala mezi lety 1281-1298. V roce 1312 francouzský král Filip Sličný násilně ukončil existenci řádu a Templštejn se jako konfiskát dostal do rukou kutnohorskému podnikateli Bertoldu Pirknerovi. Bertoldovi synové pak hrad prodali roku 1349 Přibíkovi ze Šelmberka. Roku 1379 hrad získali páni z Lipé a připojili ho ke krumlovskému panství. Páni z Lipé nechali pro své pohodlí Templštejn opravit a na přelomu 14. a 15. století přistavět nový palác. Okolo roku 1470 pak posílili hradní opevnění zbudováním mohutné štítové zdi na nejzranitelnější straně hradu jako obranu před palnými zbraněmi. V roce 1482 se hrad s panstvím opět osamostatnil a stal se sídlem pánů z Doubravice. Soudě dle archeologických nálezů byl Templštejn opuštěn někdy po polovině 16. století a začal pustnout. Podoba hradu Hrad v první fázi své existence řadíme k typu hradů s plášťovou zdí, tj. bezvěžovému. Hlavní jádro tvořila hradba v půdorysném tvaru pětiúhelníka se zaoblenými rohy, která v sobě obsahovala obytné budovy. Toto jádro pak obíhala vnější hradba předhradí, v jehož nároží nad řekou stála dvoutraktová budova. Další stavení, postavená patrně až v době držby hradu šlechtici, stávala v severním nároží a vedle vstupní věže do předhradí. Počátkem 15. století páni z Lipé přistavěli vedle vstupní věže již výše zmíněný palác, který se stal hlavní obytnou budovou hradu. Páni z Lipé též hrad obehnali ještě další hradbou a přestavěli hradní jádro. O štítové zdi, která patrně nebyla zcela dokončena, již bylo psáno výše. Do dnešních dnů se z hradu zachovalo poměrně dost. Velmi výrazná je dosud hradba jádra (vnitřní příčky paláců jsou již méně znatelné), zdi paláce pánů z Lipé i dvoutraktové budovy nad řekou. Méně znatelné jsou již ostatní hradby a menší stavby. První však, co příchozí spatří, je mohutná štítová zeď, stojící dosud celistvě ve své nedokončenosti. Tipy na výlet U Ivančic najdete zámek Hrubšice nebo zámek Ivančice. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Levnov, zříceninu hradu Rabštejn u Dukovan nebo zříceninu Sedleckého hradu.  Ubytovat se můžete v Moravském Krumlově. M.K.

Renesanční zámek Zákupy stojí ve stejnojmenné obci asi 8 km na východ od České Lípy v Libereckém kraji. V majetku Toskánských Habsburků i Napoleona Historie panských sídel na tomto místě se počíná ve 14. století. Tehdy zde stála menší gotická tvrz Pancířů ze Smojna. Na počátku 16. století ji koupili Berkové z Dubé a Zdislav Berka, nejvyšší sudí a královský hofmistr věrný Habsburkům, na jejím místě nechal vystavět roku 1541 dvoukřídlý renesanční zámek. V roce 1612 Berkové zadlužené panství prodali Janu Novohradskému z Kolovrat. V průběhu třicetileté války byl zámek poničen nejprve císařskými vojáky a později v roce 1638 švédskou armádou. Za třicetileté války byly Zákupy nejen poničeny, ale znovu také změnily majitele. Sňatkem je roku 1632 získal vévoda Sasko-Lauenburský Julius Jindřich. Vévoda Julius František dal zámek na počátku 70. let 17. století barokně přestavět a vznikl tak rozlehlý komplex vlastního zámku, předzámčí s rozlehlými konírnami, hospodářským dvorem, zahradami, závodištěm a drobnými stavbami v okolí. Jako architekti se v Zákupech vystřídali Domenico Orsi a Giulio Broggio. V 18. století byl zámek sídlem Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské a plnil, spolu se zámkem v Ploskovicích roli rezidenčního sídla rozsáhlého Toskánského panství. Za Marie Terezie musel rod Čechy opustit a Zákupy přestaly být šlechtickým sídlem a využívali je jen úředníci. V roce 1803 se Zákupy staly majetkem toskánské větve Habsburků a panství mělo být povýšeno na vévodství. V roce 1815 byl zákupským vévodou jmenován syn Napoleona Bonaparta – Napoleon II. zvaný též Orlík. Jeho brzká smrt mu ovšem nedovolila se zámku ujmout. Sídlo posledního českého krále Po revolučních událostech ve Vídni roku 1848 se staly Zákupy letním sídlem odstoupivšího císaře Ferdinanda I. Dobrotivého. Ten využíval zámek v letech 1853-75, a také proto byly pro jeho účely Zákupy opraveny, vyzdobeny a vybaveny mobiliářem ve stylu rokoka. Podobně jako na zámku v Ploskovicích se na této úpravě podíleli umělci jako architekt Bělský, malíři Navrátil a Kandler a sochař Levý. Mezi pamětihodné dny této rezidence patřila návštěva ruského cara Alexandra II, který se zde sešel s císařem Františkem Josefem I. a svatba rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Zákupy byly po první světové válce znárodněny a veřejnosti byly znovu zpřístupněny roku 1951. Od roku 2002 jsou národní kulturní památkou. Dispozice zámku Dvoupatrová zámecká budova má čtyři křídla, která uzavírají obdélné nádvoří s přízemními arkádami. Mostem a příkopem je od zámku odděleno předzámčí, které tvoří patrová úřednická stavba s hranolovou věžičkou a raně barokním portálem a kousek odtud hospodářské budovy. Krásné interiéry jsou cenné zejména díky malířské rokokové výzdobě. Ty doplňuje starší barokní nábytek, obrazy, tapety, porcelán, sklo a další výrobky uměleckých řemesel. Součástí prohlídkového okruhu je množství sálů, salónů a kabinetů, z nichž nejcennější je apartmán, který sloužil císařské rodině. Město od zámku odděluje terasovitá barokní zahrada s plastikami, vzácnými stromy a jezírkem. Tipy na výlet   Nedaleko odsud v České Lípě najdete barokní klášter obutých augustiniánů, Galerii vlastivědného muzea a Vlastivědné muzeum. Můžete si dále prohlédnout městské opevnění nebo vystoupit na rozhlednu na Špičáku. Výlet si můžete také udělat na zříceninu hradu Frýdlant, zříceninu hradu Lipí, zříceninu hradu Pihel nebo na zámek Zahrádky. Ubytování najdete v České Lípě.