Kostel sv. Františka z Assisi stojí na turnovském centrálním náměstí (náměstí Českého ráje). Kostel s klášterem založil Maxmilián z Valdštejna, na místě po vyhořelých domech. Kostel s přilehlou trojkřídlou budovou byl dokončen roku 1651. Uvnitř se nacházel ze čtyř stran uzavřený „rajský“ dvůr obklopený arkádovým ambitem. V roce 1707 kostel i klášter vyhořel. V následujících letech bylo započato s obnovou na původních základech. V roce 1803 opět další požár poškodil chrám natolik, že se zřítila klenba i štít. Je až zázrak, že vnitřní zařízení z větší části přežilo. V letech 1803-1825 byl obnoven do nynější podoby.

Malostranské náměstí tvořilo centrum města Malé Strany od jeho vzniku. Spojují se zde komunikace vedoucí od Klárova, Karlova mostu a od Smíchova. Náměstí je na mírném svahu a tak se jeho horní část původně jmenovala Horní rynk a spodní Dolní rynk. Od 16. do 19. století získalo pojmenování Vlašský plac podle italských osadníků obývajících převážně nedalekou Vlašskou ulici. Do roku 1869 se nazývalo Štěpánské náměstí podle arcivévody Štěpána, který byl v letech 1844 – 1847 českým místodržícím. Současný název je oficiálně používán od roku 1869. Po nějakou dobu se však v téže době spodní část nazývala Radeckého náměstí. Stále zde totiž socha rakouského maršála hraběte Václava Radeckého z Radče. V současné době je umístěna v lapidáriu Národního muzea. Mezi dolní a horní částí Malostranského náměstí je rozlehlý komplex bývalého jezuitského profesního domu, raně barokní stavba Giovanniho Domenika Orsiho a Franceska Luraga, postavená v letech 1674-91 a později několikrát upravována. už dlouho před příchodem Tovaryšstva Ježíšova zde stála řada měšťanských domů, první malostranská radnice a prastará rotunda sv. Václava. V bezprostředním sousedství těchto staveb, oddělených úzkou Ševcovskou uličkou, byl farní kostel sv. Mikuláše se hřbitovem. Jezuity to centrálně položené místo přitahovalo a tak není divu, že za podpory Albrechta Valdštejna a Karla z Lichtenštejna na výstavbu svého domova nakonec získali. V roce 1625 došlo k předání a po zadaptování se o rok později mohli profesní bratři do domů nastěhovat. Novostavba jezuitského domu byla umožněna až velkým darem Václava Františka hraběte z Kolowrat, který se stal v roce 1650 členem tohoto řádu. Dne 6.9.1673 byl položen základní kámen k novému kostelu sv. Mikuláše a 28.3.1674 se začaly kopat základy Nového domu, jehož stavba byla dokončena v roce 1691. Ke kostelu a k bývalému profesnímu jezuitskému domu jsou přitulené tři menší stavby: středověký dům Moserovský čp. 3; dům „U bílého orla“ čp. 4 a Grömlingovský palác čp. 5, na jehož nároží v přízemí je proslulá Malostranská kavárna, kdysi Café Radetzky. Před kavárnou stál totiž pomník rakouského maršála Václava Radeckého z Radče, vojáka, který neblaze proslul v letech 1848-49 tvrdými zásahy proti italskému hnutí za svobodu a nezávislost. Později ho vystřídal bronzový pomník francouzského historika Ernesta Denise od Karla Dvořáka. Radeckého pomník je v lapidáriu Národního muzea. Kde skončil Denis, není známo. Kavárna sloužila za Rakouska důstojníkům a penzistům, za první republiky literátům a v poslední době nejvíce návštěvníkům Prahy a obdivovatelům Malé Strany.

Přibližně kilometr jihovýchodním směrem od obce Hlinky se nachází malý opuštěný čedičový lom, který odkryl výlev čediče se sloupcovitou odlučností.

Sluneční hodiny jsou umístěny severně od Štefánikovy hvězdárně. Díky své poloze neujdou pozornosti návštěvníků hvězdárny, či Růžového sadu. Jejich funkce je popsána v galerii.