V údolí řeky Odry nedaleko vsi Klokočůvek se nachází vrásový soubor, který je ukázkou vrásové stavby kulmských hornin. Nachází se zde souvislé skalní defilé v délce zhruba 200 m. Základním prvkem jsou rozsáhlé, kilometrové překocené vrásy s výraznou východní vergencí, mnohdy přetržené vrásovými přesmyky. Na odkryvech je možno spatřit soubory s přímými, šikmými, překocenými, ležatými i ponořenými vrásami, v rozměrech decimetrů až metrů.

Vrch Hostýn (736 m) u městečka Bystřice pod Hostýnem, ve Zlínském kraji, je známý jako poutní místo na jehož vrcholu stojí bazilika Nanebevzetí P. Marie, jež byla postavena v letech 1721-1748. Od roku 1898 zde stojí i kamenná rozhledna. Za její stavbou stál spolek Matice svatohostýnské, v čele s P. Cibulkou. Protože ve stejné době kdy se započalo s výstavbou rozhledny pobýval v Bystřici pod Hostýnem na vojenských manévrech císař František Josef I. 1 září 1897 navštívil vrchol Hostýna, podepsal zakládající listinu rozhledny a dotkl se základního kamene, jež byl posvěcen a vsazen do zdi věže. Rozhledna na počest této události začala nést jeho jméno. Samotné otevření rozhledny 10. září 1998 už takovou slávou nebylo, v té době totiž monarchie oplakávala zesnulou choť císaře Alžbětu. V přízemí rozhledny se nachází kaple sv. Kříže. Věž rozhledny tvoří dvě válcové stavby. Součástí větší je kaple a rozhledna a je vysoká 12 metrů. Nad střechou otevřené vyhlídkové plošiny bývala dříve štíhlá dřevěná věžička s druhým vyhlídkovým ochozem a pozlaceným obrazem P. Marie Hostýnské. Díky této nástavbě byla celá rozhledna vysoká 27 metrů. V roce 1915 byla z bezpečnostních důvodů snesena a k rozhlížení zbyla jen hlavní terasa zakrytá střechou. Střecha byla z věže odebrána v 60. letech a ochoz byl opatřen okny a zakryt plochou střechou. V letech 1957 až 1971 byla stavba pro veřejnost uzavřena a na jejím vrcholu bylo zařízení pro přenos televizního signálu. Pro vyhlížení byla znovu otevřena v roce 1987 a v letech 2003 až 2003 proběhla její celková rekonstrukce. Ovšem od roku 1994 vévodí Hostýnu nová dominanta, 32 metrů vysoká větrná elektrárna.

Vraní skála se nachází cca 5 km po turistických značkách od obce Zdice.Vraní skálu tvoří okolo 20 metrů vysoký skalní blok, vypreparovaný do pozoruhodných tvarů. Najdou se tu i pseudokrasové jevy. Poskytuje kruhový výhled na Berounské okolí.Vraní skála je dějištěm pověsti o nalezeném pokladu na němž může být i kousek pravdy. Za zlých časů třicetileté války nosili lidé své cennosti skrýt do lesních úkrytů. Někdy se stalo že tito lidé válečné útrapy nepřežili a cennosti pak našel někdo jiný. Takové štěstí měl o masopustu roku 1690 Vojta, čeledín u sedláka ve vsi Černín u Zdic. Ten našel pod Vraní skálou suchý dub a v něm zarostlý klín. Poznal, že by mohlo jít o úkryt, dub porazil a v jeho dutině našel nádobu plnou králodvorského panství. Jenže mládenec se prořekl a zpráva se dostala až ke správci panství. Dovedli ho na výslech, kde se sice přiznal, že našel poklad, ale vymyslel si fintu, že svůj nález skryl do jiného stromu, když se pak vrátil nic již nenašel. Víc z něho již nedostali. Vojta si pak pár let počkal, až se na vše zapomělo a pak si koupil statek v Kublově. 

Synagoga ve městě Český Krumlov byla postavena až roku 1909 zdejší Židovskou obcí. Najdeme ji na krumlovském předměstí Plešivec, kde byla vystavěna stavitelem Sosnou, podle návrhu architekta Kafky. To, že byla vystavěna poměrně pozdě souvisí s dějinami židovské komunity v Českém Krumlově. Ty rozhodně nebyly, podobně jako ve většině našich měst, jednoduché. Přítomnost Židů ve městě je doložena již ve 14. stoeltí. Tehdy Jan Lucemburský dovolil, aby se na zdejším panství usadily čtyři židovské  rodiny. Jeho syn Karel IV. počet povolení rozšířil na šest rodin. Přesto, ale nebyl jejich život jednoduchý, vrchnost jim nepřála. Vše vyvrcholilo roku 1494, kdy byli všichni Židé z Českého Krumlova vypovězeni. Zákaz pobytu Židů v Českém Krumlově platil až do 18. století, poté se sice mohli opět ve městě usadit, ale jejich počet byl stále omezen. Průlomem byl až polovina 19. století a po ní následující židovská emancipace, v rámci které se již mohli Židé svobodně stěhovat kamkoliv. Roku 1855 byl založen náboženský spolek, roku 1893 samostatná židovská obec. Než byla vystavěna synagoga, chodili se Židé modlit do větší samostatné modlitebny, ve které byl již chazan neboli předříkávač, tzn. nižší synagogální duchovní. Vlastní synagogy se dočkali až v letech 1908-09. Byla to jednoduchá stavba, s užitím novorománských prvků a s osmibokou věží. K bohoslužbám sloužila do zabrání Sudet roku 1938. Němci sice její interiéry zničili, ale samotná stavba zbořena nebyla. Bohužel podobné štěstí neměli krumlovští Židé, které Němci poslali do vyhlazovacích táborů. Na samém konci války sloužila jako interkonfesionální křesťanský kostel pro vojáky americké armády, kteří Český Krumlov osvobodili. Tuto skutečnost připomíná armádní znak, dochovaný na stěně modlitebního sálu. Další osudy synagogy nebyly dobré. V letech 1945 - 1968 byla synagoga užívána Církví československou husitskou. Po roce 1968 byla využita jako skladiště. V 90. letech se do ní ukládaly barokní kulisy ze zámeckého divadla. Dnes patří Židovské obci v Praze a připravuje se projekt na její začlenění do duchovního a kulturního života Českého Krumlova.