Téměř zaniklý hrad Levín stával na vyvýšenině uprostřed stejnojmenné obce, ležící severozápadně od města Úštěk. Historie hradu Prameny o existenci hradu mlčí, a proto jsme odkázáni na archeologické poznatky. Archeologové kladou počátek hradu do druhé poloviny 13. století a jeho zánik do 14. století. Do souvislosti s hradem je také dáván tzv. Levínský kocour, raně gotický klenební svorník, který se dnes nachází v novověkém kostele ve vsi. Mohl by pocházet z hradu, není to ovšem vůbec jisté. Dispozice hradu Hrad se pravděpodobně rozprostíral po celém horním prostoru návrší. Jediné pozůstatky hradu jsou střepy obvodové hradby na jižní straně a tzv. kaple na severovýchodní straně, obé pod hranou vrcholu. Tzv. kapli tvoří obdélný objekt, polygonálně zakončený, který svým tvarem vzbuzuje domněnku, že se může jednat o bývalou hradební kapli. V hradním areálu, který je volně přístupný, se ještě nachází zvonice, která byla roku 1699 vystavěna z hradního kamene. Tipy na výlet V Levíně najdete také Mauzoleum Josefa Schrolla. V Úštěku najdete synagogu, zříceninu kostela sv. Havla nebo hrad Úštěk. V Kravařích si můžete prohlédnout Víseckou rychtu. Ubytování je možné najít v Litoměřicích. M.K.

Historie hradu Hrad byl založen okolo první poloviny 13. století Načeratem z rodu Ronovců. V roce 1304 byl odňat králem Václavem II., ale jak dlouho byl v královských rukou, se neví. V roce 1371 byl již v držení pravděpodobně rodu Vartemberků, kteří zde však nesídlili. Husitské války se hradu nijak nedotkly. Po Vartembercích je hrad v majetku Machny z Veselé, následně Haška z Valdštejna a posléze Markvarta z Labouně. Za posledně jmenovaného se hrad stal opět rezidenčním. Hrad však dále mění své majitele. Když hrad v roce 1500 kupuje Mikuláš Trčka z Lípy a na Vlašimi, uvádí se již jako pustý. Při prusko-rakouských válkách, v roce 1866 zde byla umístěna rakouská baterie. V roce 1891 zde byla zřízena Kalvárie jako památka na bitvu, jíž se rakouská baterie zúčastnila. Zhruba ve stejném období poškodily zbytky hradu vzniklé pískovcové lomy. Podoba hradu Rozsáhlý hradní areál měl oválný půdorys, obklopoval ho příkop. Vlastní jádro mělo patrně čtvrcový půdorys. Dnes se na něm nachází skalka a pamětní kříž. Hrad byl patrně velmi rozměrný, měl poměrně hodně a blízko sebe umístěné bašty. Jeho alespoň přibližná podoba však není známa. Velkou část poničily pískovcové lomy a další činnost. Areál bývalého hradu je volně přístupný a do dnešní doby se z něj dochovaly jen drobné fragmenty. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat do Prachovských skal, na rozhlednu Čeřovka, zříceninu hradu Veliš nebo zámek Jičíněves. V Jičíně najdete zámek Jičín nebo Regionální muzeum a galerii. Za návštěvu stojí i barokní kaple Loreta u Podhradí. Ubytovat se můžete v Jičíně.

Zámek Jezeří, stojící na svazích Krušných hor, můžeme navštívit v okrese Most, zhruba 12 km jihozápadně od Litvínova, v Ústeckém kraji. Historie zámku Zámek Jezeří byl kdysi považován za jednu z nejvýznamnějších barokních staveb v Evropě. Na místě dnešního zámku stával od 2. poloviny 14. stol. gotický hrad, založený pány ze Rvenic a přestavěný roku 1549 Mikulášem Hochhauserem z Hochhausu na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získal panství Vilém ml. z Lobkovic, který brzy přikročil k rozšíření objektu. Koncem 17. stol. započal Ferdinand Vilém z Lobkovic přestavbu sídla v barokním slohu. Kulturní význam zámku Konec 18. a začátek 19. stol., období knížat Josefa Františka Maxmiliána a Ferdinanda z Lobkovic, znamenaly pro zámek vrchol stavebního a kulturního rozmachu. Od r. 1802 bylo na Jezeří zámecké divadlo, v němž hrála i řada vídeňských herců. Vznikla také zámecká myslivecká kapela s 22 členy, která dosáhla největších úspěchů pod vedením kapelníka italského původu Josefa Cartellieriho. Kromě ní zde vystupoval i známý pěvecký „eisenberksý“ kvartet a hudební oktet. Na koncerty pořádané v zámeckém parku se pravidelně scházelo množství posluchačů. Jezeří navštěvovali i významné osobnosti, pobýval zde skladatel Ch. W. Gluck a z nedalekých teplických lázní sem zajížděl J. W. Goethe a Ludwig van Beethoven. Součástí areálu zámku bylo i unikátní arboretum s mnoha druhy exotických dřevin, které však bylo z velké části zničeno kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí, jako i jezeřické okolí. Kulturní význam si zámek udržel i počátkem 20. stol. Na konci 30. let, v době ohrožení republiky nacismem, se stalo Jezeří českým centrem. Na zámku se hrály pro veřejnost české hry. V době 2. světové války byl zámek pod nacistickou správou, poslední majitel kníže Max Lobkovic byl vyslancem československé vlády v Londýně. Na Jezeří byl vybudován zvláštní tábor pro prominentní vězně ze spojeneckých armád. Po válce se zámek stal majetkem státu, kde sídlila chvíli československá armáda, později sloužil i jako internát pro hornické učně. V roce 1993 bylo Jezeří v restituci navráceno Lobkovicům. Ti ho však v roce 1996 darovali opět státu, a od té doby je zámek přístupný veřejnosti. V současné době je zámek postupně renovován a konají se v něm různé kulturní a společenské akce. Podoba zámku Zámek Jezeří má půdorys ve tvaru nízkého a širokého písmena H. Zámek, v některých částech dvou, v jiných třípodlažní, má celkem 114 pokojů a přes 130 menších místností a komor. Na koncích západních křídel jsou dvě kruhové věže uzavírající nehluboký dvůr. Po stranách hlavního vchodu do budovy se nachází velkolepý portál s plastikami Atlantů z počátku 18. stol. Jejich autorem je pravděpodobně J. A. Dietz. Nad touto branou se tyčí čtyřhranná věž s hodinami, zvonky a cibulovitou střechou. Na východní straně zámku je kaple Panny Marie Bolestné (1805). V ní visel oltářní obraz Madony od Karla Škréty, který je od 40. let 20. stol. nezvěstný. Nad obrazem visíval krucifix vyřezaný z jediného kusu dřeva. V kapli dříve bývala také železná truhla s relikviemi a harmonium. Zámecké expozice V současné době je pro návštěvníky k dispozici jeden prohlídkový okruh. Zahrnuje část přízemí (kaple, lovecké pokoje, stříbrnice, pokoj alchymisty, sklepení s instalací pohádkových bytostí), prostor reprezentativního schodiště a část patra severozápadního křídla (Kulečníkový sál, Malý sál, pracovna a šatna kněžny). Současné vnitřní zařízení zámku pochází z depozitáře v Roudnici nad Labem a od štědrých dárců, případně je dílem paní kastelánky. K zámku patřil také rozsáhlý park, který však byl zničen ve 20. stol. těžbou hnědého uhlí. Až její útlum započal nové lepší časy pro Jezeří. K dalším památkám, které nalezneme v okolí zámku patří Hraběcí kaple a zaniklá myslivna. Za zmínku stojí též bývalá zámecká vodárna s přehradou na Šramnickém potoce v jezeřských lesích. V okolí zámku je rovněž několik pozůstatků po středověké těžbě železné rudy, např. historická štola u parkoviště. Tipy na výlet Poblíž můžete navštívit zámek Janov a vodní nádrž Janov. V nedalekém Mostě najdete hrad Hněvín, planetárium nebo oblastní muzeum. Ubytovat se můžete v Mostě.

Na vrchu Špičák nedaleko města Česká Lípa byla 10.5.1885 otevřena nová cihlová rozhledna. Celkem 14 metrů vysoká rozhledna z několika tisíc litoměřických cihel byla postavena za 5.000 zlatých Severočeským exkursním klubem. Návštěva rozhledny byla tak hojná, že byla při ní vybudována restaurace. Ta natolik prosperovala že byla v létě doplňována o verandu. Za druhé světové války se stala rozhledna protileteckou hláskou. Už dva roky po otevření rozhledny se ji pokoušel zničit neznámý žhář, stejně tak se o ni pokoušelo počasí, přesto však byla rozhledna vždy uvedena spolkem zpět do původního stavu. To co nedokonal žhář ani počasí, málem dokonal komunistický režim. Po roce 1945 se totiž na rozhlednu jaksi pozapomělo a objekt začal chátrat. V roce 1997 ji sice zakoupila společnost Real Invest a za 5 milonů korun ji opravila, ovšem ne pro turisty. Rozhledna se stala telekomunikačním uzlem a po jejím obvodu byla doslova osázena různými vysílači. Ačkoliv zpočátku byla alespoň několikrát do roka zpřístupněna veřejnosti, v poslední době se tak neděje.