Barokní zámek v Mikulově stojící na Zámeckém vrchu, je nejvýznamnější památkou tohoto jihomoravského města. Historie zámku Původně zde stával románský hrad, jehož existence je doložena v roce 1218 kdy patřil Kounicům. Velmi brzy ovšem spojil hrad i osada pod ním svůj osud s významným šlechtickým rodem Lichtenštejnů. Stalo se tak roku 1249 kdy Přemysl Otakar II., tehdy ještě markrabě moravský, celé panství daroval Jindřichu z Lichtenštejna. V jejich držení byl Mikulov až do roku 1560. Během té doby rozšiřovali hrad obrannými a obytnými přístavbami. Největší přestavba proběhla ve 14. století. Tehdy se pozdně románský hrad změnil v hrad gotický. Rozšířilo se předhradí, v opevnění byly přistavěny další věže. Díky poloze blízko jižní hranice, kterou od počátku 16. století ohrožovaly turecké nájezdy, bylo nutné neustále zdokonalovat obranný systém. Proto byly postaveny mohutné bastiony, které stojí dodnes. V roce 1560 Lichtenštejnové o Mikulov přicházejí. Mikulov za Ditrichštejnů Po krátké epizodě, kdy byl hrad v moci uherského válečníka Ladislava Kereczenyiho z Kanyaföldu, se novými majiteli roku 1575 stávají Ditrichštejnové. Ti vlastnili zámek až do roku 1945 a významně se tak zasloužili o přeměnu pevnosti v pohodlné šlechtické sídlo. První přestavba a vzestup celého panství je spojena s kardinálem Františkem z Ditrichštejna, olomouckým biskupem a nejmocnějším mužem na Moravě. Ten v letech 1601-1618 učinil z Mikulova svou hlavní rezidenci a hrad nechal přestavět na renesanční zámek. Za třicetileté války byl Mikulov roku 1645 dobyt Švédy, kteří odvezli cennou zámeckou knihovnu. Další přestavbu provedli po požáru roku 1719. Zámek dostal nový vzhled v duchu vrcholného baroka. Kromě zámku, kde byly bastiony přestavěny na sály, zámek a věže byly zvýšeny, se velká pozornost věnovala i vnějším prostorům. Nový vzhled dostala nádvoří, vznikly terasy, zámecká zahrada a čestný dvůr. Interiéry zámku vyzdobili významní umělci z celé říše. Mikulov se stal i dvakrát centrem nejvyššího politického dění. Nejdříve zde v roce 1805 po bitvě u Slavkova krátce pobýval císař Napoleon, aby zde podepsal mír s Rakouskem a v roce 1866 tady bylo uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem. Tragedií byl pro zámek samotný konce druhé světové války. Ustupující německé jednotky zámek vypálily. Zámek dnes Ruiny zámku byly postupně zrekonstruovány do dnešní podoby. Dnes na zámku sídlí Regionální muzeum, které návštěvníkům nabízí stálé expozice o vinařství s unikátním obřím renesančním sudem v zámeckém sklepě a také výstavu o stavebním vývoji zámku – Od gotiky k empíru. Dále je k vidění historická zámecká knihovna a galerie. V areálu je také zámecké divadlo a pro společenské potřeby upravena barokní jízdárna. Tipy na výlet V Mikulově dále najdete synagogu, židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku. Výlet si můžete udělat na nedalekou zříceninu Sirotčí hrádek, zříceninu Dívčí hrady nebo do Dolních Věstonic za slavnou Věstonickou Venuší. Zde také najdete Muzeum Dolní Věstonice a zajímavou expozici Věk lovců a mamutů. Nezapomeňte ani na krásný Lednicko-Valtický areál, ktarý je i na Seznamu UNESCO. Bohatý výběr ubytování najdete přímo v Mikulově.

Památník Bedřicha Smetany umístěný do prostor Jabkenické myslivny, do domu, kde skladatel žil a tvořil, je jednou ze stálých expozic Národního muzea. Myslivna, zasazená do krásné přírodní scenérie, byla původně sídlem lesního úřadu knížat Thurn-Taxisů. Od r. 1875 zde působil zeť Bedřicha Smetany Josef Schwarz, manžel jeho dcery Žofie. U nich prožil hluchý Smetana se svou rodinou poslední léta života (1875-1884) a vznikla zde i řada jeho nejvýznamnějších děl.   Popis expozice Návštěvníci expozice se mohou těšit na mnoho obrazových a písemných dokumentů, předměty osobní i rodinné povahy, které přibližují život Smetanovy rodiny i rodiny Žofie a Josefa Schwarzových v Jabkenicích. Exponáty přibližují kontakty B. Smetany s Mladoboleslavskem ještě před jeho příchodem do Jabkenic a dokumentují Smetanovu tvorbu jabkenického období – především její provozování a šíření na koncertech, operních scénách a prostřednictvím hudebních vydavatelství v Čechách i v zahraničí. Těžištěm expozice jsou interiéry Smetanovy pracovny a rodinného salónu zrekonstruované podle dobových svědectví a zařízené zčásti i originálním dochovaným nábytkem ze Smetanovy rodiny a dalšími původními památkami. V sále s malou galerií obrazů skladatelova vnuka Zdeňka Schwarze je možné se zaposlouchat do Smetanových skladeb dle vlastního výběru.Od r. 2004 je v Památníku nainstalována zrestaurovaná opona jabkenických ochotníků namalovaná v r. 1877 skladatelovou manželkou Betty Smetanovou. Na co se můžete těšit Jabkenická myslivna, původně sídlo lesního úřadu Thurn-Taxisů Dům, kde skladatel žil, tvořil a kde vznikla většina mistrových vrcholných děl Zde vznikla unikátní opona jabkenických ochotníků s výjevem „Příchod praotce Čecha na Říp“ namalovaná 1877 Smetanovou druhou ženou Bettinou Možnost individuálního poslechu Smetanových děl podle vlastního výběru   Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích je spravován Národním muzeem. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, se každoročně pořádá na přelomu června a července na zámku v Litomyšli.   

Pozdně renesanční zámek Tatenice můžeme vidět přímo ve stejnojmenné obci nedaleko kostela sv. Jana Křtitele na Pardubicku.      Historie zámku                     V minulosti důležitá ves Tatenice, ležící na významné obchodní stezce vedoucí z Moravy do Čech, byla ve 2. polovině 13. století rozdělena mezi zboží kláštera Koruna Mariina u Krasíkova a panství hradu Hoštejn. Právě v této části vsi byla postavena tvrz, doložená od roku 1287, kdy Tatenice drželi Šternberkové. Rodu náležela tvrz až do roku 1418. Z původní tvrze zřejmě pochází sklepy pod dnešním východním křídlem tatenického zámku a část obvodových zdí. V následujících letech se na panství vystřídala řada majitelů, až jej v roce 1600 koupil majitel moravskotřebovského panství Ladislav Velen ze Žerotína. Ten nechal roku 1606 přestavět tvrz na jednopatrový pozdně renesanční lovecký zámek. Na přestavbě se zřejmě podílela stavební huť vlašského stavitele Jana Mottaly de Bonnamone působící v té době i na moravskotřebovském zámku. Podoba zámku Tatenický zámek byl pojat jako čtyřkřídlá stavba uzavírající nevelké nádvoří, přičemž část původní tvrze byla zahrnuta do novostavby. Vstupní severní křídlo bylo ozdobeno renesančním portálem. Zdejší štuková výzdoba představuje jeden z vrcholů moravského renesančního štukatérského umění. Nejimpozantnější je výzdoba hlavního sálu, jehož nádheru předčí pouze císařský sál Bučovického zámku. Italská renesance měla na Ladislava zřejmě velký vliv, což se projevilo na mnoha jeho stavbách na Moravě. Pro účast na protihabsburském povstání musel Ladislav Velen uprchnout ze země a jeho majetky byly zkonfiskovány a prodány Lichtenštejnům. Úpadek zámku Zámek a statek Tatenice byl poté připojen k zábřežskému panství Lichtenštejnů. Ti však neměli zájem o pobyt na renesančním venkovském sídle, a tak se zámek změnil jen v sídlo správy dvora, byty úředníků a část byla využívána k hospodářským účelům. V roce 1787 za Aloise Josefa Lichtenštejna byl tatenický statek rozparcelován a prodán. Vedlejší budovy byly strženy a zámek přeměněn na venkovské obydlí statkáře. Rekonstrukce a dnešní využití Úpadek objektu pokračoval dále, v roce 1945 už byla celá budova ve velmi špatném stavu a sloužila hospodářským účelům, část také jako hostinec. Po válce byl objekt využíván účelově, nadále chátral a uvažovalo se i o jeho demolici. V roce 1972 se začalo s rekonstrukcí celého objektu a práce byly dokončeny roku 1985. Dnes slouží prostory zámku obci Tatenice (kanceláře, obřadní síň, knihovna). Ke kulturním a společenským akcím je využíván společenský sál a salonek. V části východního křídla je umístněna restaurace. Tipy na výlet Podívat se můžete na rozhlednu Lázek u Lanškrouna, renesančně barokní zámek Lanškroun nebo městské muzeum v  Lanškrouně. U Rudoltic najdete Nový zámek, kostel sv. Jana Křtitele pak v Damníkově. Ubytovat se můžete v Lanškrouně.

Zříceniny kostela sv. Jana Křtitele se nacházejí nedaleko obce Kočov, přibližně 7,5 km východním směrem od Tachova. Pravděpodobně již v 11. století zde stával kostel. V letech 1728-32 zde na jeho místě vyrostla barokní svatyně sv. Jana Křtitele, kterou nechali postavit Sinzendorfové. V 18. století v rámci reforem Josefa II. byl kostel zrušen a během několika desítek let se proměnil v ruinu. Jednolodní stavba s presbytářem zevně trojboce, uvnitř půlkruhově uzavřeným, měla po stranách čtvercové sakristie a v patře oratoře. Střed lodi byl patrně zkřížený a měl nejspíš kupoli. Presbytář je sklenut valeně s lunetami, závěr pak konchou s lunetami. Místy lze ještě najít zbytky maleb, jimiž kostel vyzdobil Václav Samuel Teodor Schmidt z Plané.