Autobusová zastávka Ke Krči ve stejnojmenné ulice je určena pro dopravu ve směru Braník, Smíchov, Krč, Kamýk, Lhotka.Pojmenování je odvozeno od ulice Ke Krči, ve které se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Albrechtice nad Vltavou je obec ležící v okrese Písek v Jihočeském kraji. Je situovaná do kotliny mezi Písecké hory a řeku Vltavu. Má necelých tisíc obyvatel. V obci leží jedna z nejvýznamnějších jihočeských románských památek, kterou je albrechtický hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Původní vesnice, která je v pramenech poprvé zmíněna roku 1352, přerostla v průběhu staletí v městečko. V té době patřila pod bechyňský děkanát, jehož soupis majetku je právě tím prvním písemným pramenem. Obec, ale pravděpodobně vznikla mnohem dříve, zřejmě společně se vznikem kostela, který byl postaven ve druhé polovině 12.století. Majitelé městečka se často střídali. Na konci 16.století byli držiteli rytíři Oudražští z Kestřan. Albrechtice byly městečkem do roku 1635, ale během třicetileté války byly zničeny, zpustly a staly se vesnicí. To již byl jejich majitelem císařský generál hrabě don Baltazar de Marradas a byly přiřazeny pod správu Hluboké. Dalšími majiteli byli mezi jinými například Vrtbové, ale Albrechtice již nepřekročily svým významem svou lokalitu.Jak už bylo naspáno dominantou obce je románský kostel sv. Petra a Pavla ze 12.století, který je zřejmě dílem milevské stavební hutě. Kostel je v obci situován na mírném kopečku. Jeho původní románský sloh, kostel byl totiž přestavěn, prozrazuje hlavně hranolová věž s charakteristickými podvojnými okénky v nejvyšším patře. Jeho současná podoba je tedy výsledkem barokních úprav, jež byly provedeny v 18. století. Z původní výzdoby kostela se zachovaly monumetální románské malby na stěnách, které jsou nejstarší v jižních Čechách. Kolem kostela se rozprostírá vesnický hřbitov obehnaný zdí. Mimořádnou zvláštností je 108 kapliček u této hřbitovní zdi s malbami lidových malířů, doprovázenými básničkami lidového umělce. Malby i texty vznikly v první polovině 19. století a vyprávějí o významných událostech v životě pochovaného.

Slovácké muzeum se sídlem v Uherském Hradišti je významnou regionální institucí, jež etnograficky, archeologicky, umělecky a historicky dokumentuje život národopisné oblasti Slovácko. Z původně malého kulturního zařízení, zrozeného z obětavého úsilí a nadšení vlastenecky zaměřených pracovníků, vznikla profesionální a vysoce odborná instituce, která slouží veřejnosti v několika budovách. Hlavní budova Slováckého muzea Hlavní budova muzea je situována do Smetanových sadů v Uherském Hradišti. Expozice se zaměřují na Slovácko a konají se zde národopisné, archeologické a historické výstavy. Stálé expozice Slovácko - Život v kruhu výročních zvyků s podtitulem Jak člověk na vesnici žil a tvořil je průřezem výročním zvykoslovím od předvelikonočního zahájení hospodářského roku až po jeho ukončení vinobraním a posvícením - hody jako přežitků děkovných slavností za úrodu. Slovácko - Lidové odívání V oddílu krojové retrospektivy je možné zhlédnout ukázku nejcharakterističtějšího z dvaceti osmi druhů krojů na Slovácku, které specifikoval Josef Klvaňa v roce1923. Výběr krojů, obřadních krojových součástek, výšivek a krajek je dokladem variability druhů a typů - od honosných krojů obřadních a svátečních, přes polosváteční, pracovní, letní a zimní, oděv starých lidí i svobodných. Slovácko - Tradiční sídlo a dům Závěr expozice přibližuje návštěvníkovi tradiční sídlo a lidové obydlí na Slovácku. Osídlení této oblasti je známé od pravěku a má svůj základ ve středověkých sídlištích, kde splňovaly jednotlivé usedlosti předpoklady pro ochranu před počasím a jinými negativními vlivy a vytvářely podmínky pro hospodaření a život rodiny. Objekty Slováckého muzea Galerie Slováckého muzea v Otakarově ulici v Uherském Hradišti  - zde je možnost seznámit se s výtvarným uměním jihovýchodní Moravy a s díly našich i zahraničních autorů, Památník Velké Moravy ve Starém Městě -  v něm se nachází expozice dokumentující významnou část dějin naší země. Dvě zemědělské usedlosti – jsou památkou lidového stavitelství Čtyři archeologické lokality -  v Uherském Hradišti, Starém Městě, Modré u Velehradu a u Osvětiman. Všechny jsou vyhlášeny národními kulturními památkami, je možno prohlédnout si rekonstruované základy velkomoravských chrámových staveb. Expozice Leteckého muzea Kunovice – sbírku tvoří 22 historických letadel a vrtulník Mi-4.  

Kunětická hora tyčící se 308 m.n.m. je osamocený vrch 5 km severovýchodně od Pardubic. Je charakteristickou dominantu východočeského Polabí a Pardubicka. Ve středověku byl na vrcholu vystavěn stejnojmenný kamenný hrad. Gotická pevnost Husitů I přes svou strategickou polohu v blízkosti obchodních cest nebyl vrchol dlouho osazen. Písemné záznamy sice chybějí, ale podle archeologů byl první hrad založen na přelomu 13. a 14. století jako královský hrad a ve zmatcích na počátku 14. století asi zanikl. Do další historie Kunětické hory promluvila husitská revoluce. V roce 1421 se majetku opatovického kláštera, do kterého v té době Kunětická hora spadala, zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a s použitím zříceniny si zde postavil své sídlo. Typický husitský hrad, který se stal strategickým opěrným bodem Husitů. Vyznačoval se rozsáhlým a dobře opevněným předhradím, které zahrnovalo nádvoří za dnešní šestou branou. Sloužilo k ubytování a zimování polních vojsk. Hluboký příkop odděloval palác na severní straně s vysokou válcovou věží. Bylo to jednoduché a prosté obydlí. Úpadek hradu po třicetileté válce V roce 1464 se Kunětická hora dostala do majetku českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho dědiců, kteří ji v roce 1491 prodali Vilémovi z Pernštejna. Za Viléma z Pernštejna dochází v letech 1491–1548 k největším přestavbám hradu, který se přeměnil ve výstavné pozdněgotické sídlo. Ve čtyřkřídlém hradním paláci vznikly v té době hlavní společenské sály v prvním a druhém patře jižního a západního křídla a reprezentativní místnosti v severním křídle. Kunětická hora zaujímá v té době významné místo v dějinách hradních opevnění výstavbou mohutných zemních valů a kruhových rondelů sloužících k nasazení dělostřelectva. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené pardubické panství včetně Kunětické hory královské komoře. Hrad Kunětická hora měl strategický význam ještě za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 dobyt Švédy a vypálen. Tím dějinná úloha Kunětické hory skončila. Hrad chátral a jeho kámen byl postupně rozebírán jako stavební materiál. Snaha o záchranu hradu proběhla na počátku 20. století, kdy byl částečně rekonstruován. Při prohlídce hradu lze navštívit rytířský sál, hradní kapli sv. Kateřiny, sklepní prostory paláce hradu, archeologickou expozici nebo vystoupit na věž. Legenda o Kunětické hoře Povídá se, že se Kunětická hora jednou do roka otevírá. V jejích útrobách pak prý můžete projít podzemním bludištěm, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří monstrózní sály se zlatavými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického kláštera, který byl vypálen husity v roce 1420. Hledají poklad, o který přišli vlastní vinou. Dnes se hrad stává místem s velmi pestrým kulturním životem. Řada pořádaných akcí jej po právu řadí mezi kulturní centra celého Pardubicka. V blízkosti hradu je také pěkné golfové hřiště - Golf resort Kunětická hora. Kudy na Kunětickou horu Autem Od Prahy: Cesta autem od Prahy je nejsnazší po dálnici D11 k prozatímnímu konci v Libišanech. Projedeme touto obcí po silnici 333 a odbočíme doprava na Opatovice nad Labem. Zde se stočíme směrem na Pardubice, ale u sjezdu Hrobice pokračujeme po silnici č. 324 směrem na Staré Hradiště. Na první křižovatce za Hrobicemi odbočíme doleva, kde už nás návěsti dovedou k parkovišti pod Kunětickou horou. Z Moravy: Po silnici č. 35 dojedeme do Holic, kde odbočíme na silnici 36 do Pardubic. V Sezemicích se odkloníme od hlavní silnice doprava a pokračujeme přes Počáply a Kunětice do Rábů, kde po odbočení vpravo brzy dojedeme na parkoviště pod Kunětickou horou. MHD Na Kunětickou horu se nejsnáze dostaneme autobusem, který odjíždí od budovy hlavního vlakového nádraží v Pardubicích, které leží na hlavních tratích Praha-Brno a Praha-Přerov. Jezdí sem také přímé vlaky z Jihlavy či z Liberce. Před nádražní budovou je zastávka autobusu č. 16 pardubické MHD, který vás několikrát denně zaveze přímo pod Kunětickou horu. Kolem Kunětické hory také jezdí některé autobusy z Pardubic do Hradce Králové, které v Pardubicích odjíždějí z autobusového nádraží. To se nachází kousek od nádraží vlakového, za benzínovou pumpou. Tipy na výlet V Pardubicích můžete navštívit zámek, v obci Ráby najdete Muzeum perníku a pohádek. V Jezbořicích najdete kostel sv. Václava. Za návštěvu stojí i zámek Choltice. Ubytovat se můžete v Pardubicích.