Bývalý klášter augustiniánů poustevníků se nachází na okraji historického centra města. V současné době je budova konventu využívána Krkonošským muzeem, přístupným celoročně v otevíracích hodinách. Iniciátorem založení kláštera se stal Maxmilián František hr. Morzin. Roku 1705 byl položen základní kámen ke stavbě konventu, který vznikl dle plánů Adama Auera. O osm let později se konala slavnost položení základního kamene ke stavbě kostela sv. Augustina. První řeholníci přišli do Vrchlabí až roku 1714, a to 4 kněží a jeden bratr laik. Místní komunita přečkala rušení klášterů za vlády Josefa II. a působila zde až do roku 1950, kdy byla její činnost ukončena komunistickým režimem. Od té doby je budova konventu využívána Krkonošským muzeem, které zde mělo pronajaté prostory již v roce 1941. Klášterní komplex tvoří jednolodní kostel sv. Augustina s nástropními freskami od Gottfrieda a Ignáce Tauchmannových a rodinnou hrobkou hrabat Morzinů. Na východní straně kostela se napojuje čtyřkřídlá jednopatrová budova konventu, jehož interiér byl v druhé polovině 20. století upraven pro potřeby muzea. A. Š.

Poprsí hraběte Strozziho je dílem Mořice Černila z roku 1663. Je zhotoveno z bílého tyrolského mramoru. Plastiku vytvořil podle podobizny. Vysoký hranolový podstavec pochází ze sochařské a kamenické školy v Hořicích. Na současné místo, na východním okraji Kaizlových sadů, byla osazena v roce 1898.

Skromné zříceniny hradu Starý Světlov se nacházejí 2 km severně od Pozlovic, z nichž k volně přístupnému hradu turistické značení. Historie hradu První zmínka o hradu pochází z roku 1360, kdy byl majetkem Alberta ze Šternberka. V roce 1412 jej převzal Jaroslav ze Šternberka, který roku 1420 padl v bitvě na Vyšehradě. Dva roky poté český král Zikmund Lucemburský postoupil Světlov své manželce Barboře Celské. Úřadem purkrabího na hradě byl pověřen Pankrác ze Svatého Mikuláše, který však odtud v době pohusitské vyjížděl loupit do okolí. Moravští stavové proto hrad roku 1449 vykoupili a postoupili čtyřem šlechticům, kteří se poté mezi sebou často přeli. Těchto neshod využil Matouš ze Šternberka a hradu se zmocnil. Hrad, poškozený v česko-uherských válkách, byl opuštěn až po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a jako pustý se uvádí roku 1517. Dispozice hradu Nepříliš příkrý vrchol by hrad příliš neochránil, a proto byl vybudován okolo celého hradu velmi hluboký příkop s mohutným valem. Malá plošina jihozápadně od hradu sloužila jako předhradí, zastavěné pouze dřevohlinitými konstrukcemi. Hrad byl ze tří čtvrtin obehnán parkánovou hradbou, parkánem a věžovitou bránou též vedl přístup do hradu. Hradní jádro bylo vymezeno další přibližně kruhovou hradbou, několikrát zalomenou. K ní se na severovýchodní straně přimykal palác. Hradby i palác dnes připomínají jen velmi malé a nevýrazné střepy zdiva. Tipy na výlet Vydat se můžete na poutní místo Malenisko, které najdete u Provodova. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Engelsberg a do Městského muzea Slavičín. V Luhačovicích se nachází Muzeum Luhačovického Zálesí, Luhačovickou přehradu a známé lázně Luhačovice. Nezapomeňte na barokní zámek Vizovice a rozhlednu Doubrava u Vizovic. Ubytovat se můžete v Luhačovicích. M.K.

Zbytky bývalé rozhledny se nacházejí na vrchu Rudný (613 m.n.m.) kousek severně od Jihlavy. První ještě dřevěná rozhledna tu byla postavena v roce 1853, kterou zničila bouře v roce 1870. Druhá vznikla v roce 1907, po ní tu zbyla vyzděná základna. Na ní pak bylo pět dřevěných pater s ochozem, jenž poskytoval panoramatický výhled. Rozhledna vysoká 27 m ve tvaru osmiúhelníku vyhořela v roce 1940 a již nebyla obnovena. Dnes kopec sám o sobě téměř žádný výhled neposkytuje, jen odlesněný pruh přilehlé sjezdovky s vlekem dává možnost se trochu rozhlédnout severním směrem. Na vrchol vede naučná stezka, nejbližší možnost parkování je cca necelý kilometr pod vrcholem při silnici vedoucí do krematoria.