Kladruby (někdy nazývané Kladruby u Stříbra) jsou městem v západních Čechách, v okrese Tachov. Nacházejí se 30 km západně od Plzně a 5 km jižně od Stříbra. Ačkoliv v současné době nejsou Kladruby příliš významné ve středověku byl jejich význam podstatně větší – především díky benediktinskému klášteru, který stojí na okraji obce. A který i dnes je turisty vyhledávanou pamětihodností. Obec i klášter mají svázané osudy. Středověk byl pro ně dobou rozkvětu a významnosti. Výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí přispěly k výraznému rozkvětu Kladrub. Václav I. tak povýšil již v roce 1230 Kladruby na město a Kladruby získaly městská privilegia (především právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Klášter benediktinů, nejstarší v Čechách, byl založený v r. 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I., který je zde také pochován a je tak jedním z malá českých knížat pohřbených mimo Prahu. Ve 12. - 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního vikáře znemožnil. Zaplatil za to cenu nejvyšší. Od této události začalo i opatství ztrácet na svém lesku a moci. Během husitských válek a pokračujících bojích Jiřího z Poděbrad proti Panské jednotě byl několikrát vydrancován a pustošen. Po Třicetileté válce a zvýšeném vlivu katolické církve se zdálo, že se začíná znovu blýskat na lepší času. Ještě byl sice barokně přestavěn, ale jeho činnost byla ukončena osvíceným panovníkem Josefem II. a jeho dekretem o zrušení klášterů z roku 1785. Architektonicky nejcennější je klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie, původně románská dvouvěžová bazilika, přestavěná v letech J.B.Santinim 1712 – 1728 na monumentální barokně gotickou stavbu. Rovněž čtyřkřídlá budova nového konventu K.I.Dienzenhofera s galerií originálů soch M. B. Brauna patří k cenným stavitelským památkám českého baroka. Pro návštěvníky jsou dále zpřístupněny unikátní expozice sv. Jana Nepomuckého, zimní refektář, opatský byt a knihovna rodu Windischgrätzů. V letní sezóně se v klášteře koná velké množství kulturních akcí. K nejzajímavějším patří Kladrubské léto. 

Informace pro turisty, prodej suvenýrů, prodej vstupenek na kulturní akce, czech-point. Otevírací doba: Pondělí - Pátek     8.30 - 17.00 hod.Sobota - Neděle     9.00 - 16.00 (pouze v sezoně: červen - září) Zámek Vyškov V centru města stojí zámek, který byl přestavěn z gotického hradu. Zadní trakt zámku slouží od roku 1954 jako Muzuem Vyškovska, které nabízí k prohlídce jak aktuální výstavy, tak stálé expozice, které se zaměřují na historii města a regionu, zaniklý hrad Melice, lidovou keramiku, národopis, zdejší přírodu a pamětní síň orientalisty Aloise Musila. Více o zámku Vyškov najdete zde

Hrad Štramberk, nazýván také Strallenberg či Trúba, má nejasný původ. Jeho vznik je opředen pověstmi a tajemstvím. Jedna z nich praví, že štramberský hrad náležel snad koncem 13. století řádu templářů, druhá, že měl původně stát na protějším vrchu Kotouči, stavbu však překazili trpaslíci z jeskyně Čertova díra. Historie hradu Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů. Po zrušení řádu v r. 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 – 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od r. 1350 (1359 jako castrum Strallenberg) byl 25 let majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, od r. 1375 pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského. Nejvýznamnějším majitelem hradu po r. 1380 byla moravsko-slezská větev rodu Benešoviců - páni z Kravař. Z nich nejvýznamnějším byl Lacek, zemský hejtman moravský a dlouholetý ochránce Jana Husa. Po jeho smrti měnil Štramberk často majitele. Rychlý úpadek nastal po roce 1523, kdy hrad přestal být sídlem vrchnosti. Roku 1553 jej koupilo město Nový Jičín, které však pro účast na stavovském povstání ztratilo své postavení a Štramberk připadl jezuitské koleji v Olomouci. Po zrušení jezuitského řádu bylo panství proměněno v nadační velkostatek. Na hradě se ubytoval správce a malá posádka. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Zůstala jen věž a zbytky zdí paláce. Podoba hradu Hrad náleží k typu bergfritových hradů s obdélníkovým půdorysem a hlavní věží na východní straně. Válcová věž s vlastním opevněním střežila příjezd po jižním svahu Bílého vrchu. Hradní areál byl poměrně rozsáhlý. Obsahoval kromě fortifikací dva větší obytné objekty. Dvoupatrový palác navazoval na opevnění válcové věže, jednopatrový stával v místech dnešní turistické chaty. Vnější hlavní zeď doplňovaly dvě nárožní věže a vstupní brána; na jižní straně směrem k městu se dochovaly jen její nepatrné zbytky. V letech 1901-1903 byla válcová věž, 40 metrů vysoká, zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby byly místy dozděny a postaveny dvě hradní brány. V opevnění je vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky (1864-1931, štramberský starosta a lékař, neúnavný propagátor města) od akad. sochaře Františka Juráně. Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění, pro niž se ujal název Trúba (lidově Kulatina), tvoří výraznou dominantu města, které je od roku 1994 jejím majitelem. Tipy na výlet Ve Štramberku dále najdete památky lidové architektury nebo jeskyni Šipka. U nedaleké Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra, hrad Hukvaldy nebo zámek Kunín. Ubytovat se můžete přímo ve Štramberku nebo v Kopřivnici.

Veslařský ostrov leží při pravém břehu Vltavy jižně od Vyšehradu mezi Podolským nábřežím a Císařskou loukou. S nábřežím je spojen mostem ústícím na Podolské nábřeží. Název ostrova je odvozen od jeho využití. Sloužil veslařům. Dříve se také jmenoval Švarcenberský. I dnes je ostrov využíván k vodáckým účelům a k rekreaci. V severní části ostrova je zařízení Pražských vodáren.