Barokní zámek Vranov nad Dyjí se nachází ve chráněné zóně Národního parku Podyjí ve stejnojmenné obci s přibližně 900 obyvateli, okres Znojmo, Jihomoravský kraj. Z historie zámku Zámku Vranov původně předcházela románská stavba z 11. století, zmiňována již v Kosmově kronice v roce 1100. Byl to jeden z nejvýznamnějších hradů (patřil k nim také Bítov a Cornštejn) podyjské obranné soustavy, který byl vystavěn při jižní hranici země ve skalnaté zalesněné krajině. Roku 1323 dostal Vranov do zástavy Jindřich z Lipé a roku 1422 v léno rod Lichtenburků. V průběhu 16. století se na hradě střídali často majitelé. Získali jej pánové z Boskovic, z Pernštejna, Dietrichsteini a v roce 1601 Hanuš Volf Strein ze Schwarazenavy.  Úžasná světská barokní stavba Už v 17. století začal Vranov chátrat. Za třicetileté války jej poškodili Švédové a v roce 1665 dovršil zkázu požár. Přestavbu vranovského sídla na barokní rezidenci zahájil v roce 1687 hrabě Michal Jan II. z Althannu. Podle plánů architekta J. B. Fischera z Erlachu vznikl v letech 1687 - 1695 monumentální sál předků. Freskami jej vyzdobil J. M. Rottmayr, brzy poté byla vystavěna zámecká kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou. Od roku 1723 se na výstavbě hlavní trojkřídlé zámecké budovy podílel A. E. Martinelli, zadavatelkou byla Marie A. Pignatelli, favoritka císaře Karla VI. Koncem 18. století získal Vranov nakrátko pražský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, potom přešel zámek do vlastnictví dvou rodin polského původu Mniszků  a později Stadnických. Ti se také zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů. Vranovský zámek hostil četné umělce, například rakouského básníka Jakoba Julia Davida (1906) i polského romanopisce Henryka Sienkiewicze (1846— 1916). Počátkem 2. světové války se zámek stal majetkem německého barona Gebharda von der Wense-Mörse. Po roce 1945 přechází do vlastnictví státu a spravuje jej Státní památková péče v Brně. Podoba zámku Původní podobu středověkého hradu rozpoznáme dnes jen v hrubých rysech. Dochovala se nám pouze část hradebního zdiva a tři hranolové věže, v JZ předhradí pak mohutná věž, obklopená užitkovými renesančními budovami, pseudogoticky upravenými. Centrem nového vranovského zámku je stavba oválného půdorysu, zaklenutá kupolí s mansardovou střechou. Na jejím místě stávala původní hradní kaple. Na západní část sálu předků navazují tři křídla obytných místností, obklopující nádvoří, uzavřené terasou s výhledem do údolí a podhradí. Mezi dominanty zámku patří kaple Nejsvětější Trojice, vybudovaná na centrálním kruhovém půdorysu v letech 1698 – 1700.  Interiéru stejně jako exteriéru dominuje sál předků s galerií rodu Althannů. Italští mistři zde doplnili prostor reliéfní výzdobou s alegorickými výjevy. Vrcholem je freska Jana Michala Rottmayra se strhující barevností. Návštěvníci této významné národní kulturní památky mohou vidět prohlídku původních barokních interiérů sálu předků, kaple a dále více jak 20 místností dokládající způsob šlechtického bydlení koncem 18. a celé 19. století. Štuková a tapetová dekorace, v interiérech 1. patra, doplněná nástěnnými malbami, osciluje mezi pozdně barokním a klasicistním výrazem. Sály jsou doplněny o ukázky z tvorby místní keramické manufaktury. Krásná příroda a bohatá kulturní nabídka     Zámek Vranov nad Dyjí je nádherná barokní památka, která nabízí i příjemný oddych ve zdejší přírodě, zejména kolem Vranovské přehrady. Torzo původního lesoparku se zachovalými stavbami, ale i volná krajina vyvolává estetický zážitek i pohled na botanické bohatství, pestrou faunou i geologické rarity. Na vranovském zámku se natáčela také pohádka Nesmrtelná teta a film Andělská tvář. Návštěvníci vranovského zámku můžou zhlédnout kromě zdejší památky také nepříliš vzdálenou zříceninu středověkého hradu Nový Hrádek, zničený Švédy roku 1645. V letní sezóně se koná na zámku mnoho akcí pro veřejnost.  Tipy na výlet V nedalekém Znojmě najdete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, děkanský chrám sv. Mikuláše, rotunda sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum, Znojemský hrad nebo barokní zámek. V Hlubokých Mašůvkách je k vidění barokní kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo ve Vranově nad Dyjí.

Původní kostel zřejmě dřevěný byl postaven ve Vranově jako vděk za uzdravení Viléma moravského zemského maršála. V kostele byla umístěna soška Panny Marie z lipového dřeva. V letech 1617-1633 byl vystavěn dnešní nový monumentální chrám, iniciátor byl Maxmilián z Lichtensteina. Současně s tím byl v letech 1626-1633 při chrámu vystavěn klášter pro řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly – paulánů. Za josefínských reforem byl klášter zrušen a zčásti pobořen. Z jeho cihel byla postavena kasárna v Brně-Cejlu. V roce 1992 se konal návrat paulánů, kteří zde budují duchovní centrum. Jednolodní barokní kostel s klasicizujícími prvky doplňují dvě věže. Interiér zdobí několik uměleckých děl od různých autorů a kostelní klenbu freska od Jana Jiřího Etgense. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice od malíře P. Trogera a soška Panny Marie Vranovské od neznámého francouzského řezbáře z počátku 16. století. Pod kostelem se nachází krypta rodu Lichtensteinů. Kromě zhruba 50 pochovaných členů rodu jsou zde i umístěna balzamovaná srdce manželek, které kvůli svému původu nemohly být pochovány vedle svých manželů.

Další z krušnohorských rozhleden stojí na Tisovském vrchu (977 m) u Nejdku. Místní lidé vrch nazývají také Pajndl, podle někdejšího německého názvu Peindlberg. Jedna z našich nejkrásnějšch Podle mnohých je zdejší rozhledna, vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbou na našem území. O její výstavbu se zasloužil v letech 1895 – 1897 Krušnohorský spolek z Nejdeku. Spolek byl inspirován úspěchy vyhlídkových staveb na Klínovci a Plešivci. Její stavba byla svěřena staviteli Schöberlemu. Ten pro její stavbu využil desetimetrového žulového skaliska na vrcholu Tisovské hory. Stejného materiálu, tedy žuly, využil i při samotné stavbě. Nutno podotknout, že na materiálu nešetřil a od začátku bylo jeho snahou postavit věž, která by každého oslnila svou mohutností, byla by pevná a odolná. Zdi proto měly tloušťku 130 cm. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkový ochoz obehnaný litinovým zábradlím činí 18 metrů. Na nekrytý ochoz vede 114 schodů, v jeho středu je 3 m vysoký dřevěný přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Věž, jejíž stavba stála 4000 zlatých, byla slavnostně otevřena 1. Září 1897. Velký zájem turistů vyústil do realizace projektu chaty v roce 1908. Během druhé světové války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. Na začátku 80.let byla rozhledna v havarijním stavu. Po dlouholetém úsilí několika nadšenců se podařilo přesvědčit městský národní výbor v Nejdeku, aby v letech 1986-87 provedl rekonstrukci objektu. Rozhledna na Tisovském vrchu byla v roce 1995 prohlášena za Národní Kulturní Památku. V roce 1997 byla věž opět opravena a oslavila 100. narozeniny. O rok později došlo k obnově malé turistické chaty u věže. Rozhledna je volně přístupná a nabízí rozsáhlý kruhový výhled.   Výhled sever: Zaječí hora, Blatenský vrch, Fichtelberg východ: Klínovec, Plešivec, Doupovské hory jih: Nejdek, Karlovarské rozhledny, Slavkovský les s Krásenským vrchem západ: Zelená hora Popis cesty   Autem - K rozhledně se nejlépe přiblížíte, když se vydáte z Nových Hamrů, vesnice mezi nejdkem a Horní Blatnouo úzké asfaltce směrem k vlakové zastávce Nejdek-Tisová. U přejezdu, 200 metrů před zastávkou necháte auto a nejprve po modré a následně po zelené značce se vydáte na 1,5 kilometru dlouhý výlet k rozhledně.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Nejdek-Tisová. Vydáte se po kolejích ke zmiňovanému přejezdu směrem na Nové Hamry a odtud je popis stejný jako v případě auta. Délka trasy je necelé 2 kilometry.

Gočárovo schodiště bylo postaveno na konci uličky Na Kropáčce, kde původně stávala vodárenská věž, která sloužíla také jako šatlava. V letech 1909-1910 tu vzniklo výjmečné schodiště od architekta Josefa Gočára. Vzhledem ke kompozici a použitém materiálu armovaného betonu předběhla stavba svoji dobu.