Severní brána Pražského hradu spojuje II. nádvoří s Prašným mostem. Jsou v ní zachovány zbytky bosované brány z počátku 16. století, kterou pravděpodobně projektoval architekt V. Scamozzi. Jsou zde rovněž zachovány zbytky bývalých koníren, které byly postaveny v době vlády Rudolfa II., v roce 1569 a lze tudy projít do takzvané slévárny, která byla postavena v roce 1569. Brána umožňuje také přístup do zahrady Na baště a do Jeleního příkopu.

Na místě staré školy stával již ve 14. století dřevěný kostel. V roce 1798 byl postaven kamenný kostel v místech kde se dnes nachází kamenný kříž (v blízkosti dnešního kostela). Nynější kostel byl postaven vysvěcen v roce 1907. Na jeho stavbě pracovalo na 90 zedníků a každý měl k ruce 3 pomocníky. Díky tomu stavba kostela trvala jen 1,5 roku. Za druhé světové války byl poškozen, ale za pomoci farníků bylo vše opraveno. Kostel je jednolodní, postavený z červených režných cihel s věží vysokou 75 m. Kněžiště je polygonální se sakristií a na kaplí na bocích. Klenby jsou žebrové, hvězdicové. Hlavní oltář je ve tvaru archy a doplněný dřevořezbami.

Socha není umístěna přímo na mostě, ale pod ním, na podstavci ve vodě, pod sousoším sv. Vincence Ferrerského a sv. Prokopa. Je to rytíř Bruncvík, postava českých bájí a pověstí. Zde je vyobrazen s taseným zlaceným mečem v pravici, erbem se znakem Starého Města pražského po boku a se lvem u nohou. Pod podstavcem je 11 štítků se znameními neznámého původu. Snad by se mohlo jednat o značky mistrů, jež se podíleli na stavbě mostu. Byla vytesána podle fragmentu původní sochy z 15. století v kombinaci s vlastní představou sochaře Ludvíka Šimka, který ji zhotovil roku 1884. Originál byl zničen Švédy roku 1648. Původní socha měla představovat symbol městské pravomoci a ochrany města. Torzo a původní podstavec je uložen v lapidáriu Národního Města. Staročeská legenda o Bruncvíkovi vypráví, že se vydal do cizích zemí vydobýt si právo na vylepšený erb s vyobrazením lva místo dosavadní černé orlice. Lva na svých cestách opravdu potkal a podařilo se mu ho zachránit před drakem. Bruncvík vlastnil kouzelný meč, který podle pověsti sám srážel hlavy nepřátelům. Po návratu domů ho zakopal na Karlově mostě. Má ho vyzvednout sv. Václav v místě, kde jeho kůň kopytem rozkopne zem na mostě při cestě na pomoc české zemi. Meč zničí nepřátele a bude navždy klid v Čechách. Při opravě Karlova mostu po povodni z r. 1890 byl prý v mostovce skutečně objeven velký zrezivělý meč.

Renesanční zámek Bučovice s unikátními interiéry najdeme v mírné kotlině, přibližně uprostřed stejnojmenného městečka, asi 32 km od Brna. Za zámkem se rozléhá renesanční zahrada. Bučovický zámek je unikátem mezi našimi renesančními zámky, protože se nejedná o přestavbu původního hradu či tvrze, ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby palazzo in forteca, asi stylově nejčistější severně od Alp. Historie zámku Zámek je klasickou ukázkou architektury pozdní renesance (manýrismu). Postaven byl v letech 1575 – 1583 podle jednotného projektu jako celý komplex včetně zámecké zahrady a předzámčí, to vše obehnané hradbou a vodním příkopem. Zámek nechal postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic, majitel bučovického panství, bohatý a učený šlechtic, který se rozhodl pro reprezentační sídlo místo staré tvrze. Stavba zámku započala v roce 1567 a dokončil ji roku 1582. Vybral si k tomu v té době bažinatou část městečka na jižní straně náměstí (na opačné straně původní tvrze). Autorem projektu byl Jacopo Strada, architekt a správce uměleckých sbírek na Habsburském císařském dvoře. Zámecký komplex byl projektován na půdorysu velkého obdélníku, chráněného zdí, nárožními věžemi a vodním příkopem. Tím získal bučovický zámek částečně charakter pevnosti. Stavbu zámku prováděl brněnský kameník Petr Gabri. Konec rozkvětu zámku Po smrti Jana Šembera se jeho dvě dcery, Anna a Kateřina, provdaly za bratry Lichtenštejny, a tím se staly Bučovice součástí lichtenštejnského majetku. Dne 22. června 1645 se zámek bráněný jen panskými úředníky, vrchnostenskými myslivci a hrstkou měšťanů ubránil velké přesile Švédských žoldnéřů, městečko však bylo vyplundrováno. Lichtrenštejni přestali na zámku sídlit již v roce 1685, od té doby zde sídlila jen panská správa a od roku 1720 ústřední účtárna všech Liechtenštejnských statků. Bohaté vybavení bylo odvezeno do Valtic a Lednic, vodní příkop zasypán, děla z bastionů odvezena do slévárny, odstraněna nádrž kašny a zámecká zahrada rozparcelována na zahrádky a sady pro panské úředníky. Tomuto účelu sloužilo bučovické sídlo až do roku 1924.     Po roce 1945 se stal zámek majetkem státu a sloužil jako depozitář zemědělsko - lesnického archívu až do roku 1958. Vzhledem k jeho vynikající renesanční architektuře bylo rozhodnuto zařadit jej mezi objekty s kulturním posláním. Po restauraci reprezentativních místností v přízemí západního křídla byly Bučovice zpřístupněny veřejnosti. V letech 1960 - 65 byla rekonstruována i zahrada do původní renesanční podoby. Její plochu člení pravoúhlé trávníky s ornamentálně zastřiženými zimostrázy, tvarovanými habry a symetricky vysázenými zeravy.   Zámecké expozice  Zámecká expozice ukazuje klenot renesanční architektury u nás - štukovou výzdobu od Hanse Monta a freskovou výzdobu od neznámého autora. Autorem štukové výzdoby kaple, dokončené roku 1637 je Bernardo Bianci. Na nádvoří stojí manýristická kašna navržená G. G. Tencallou, která je považována za jednu z nejkrásnějších ve střední Evropě. Za návštěvu určitě stojí interiéry nejkrásnějších zámeckých sálů v přízemí (Císařský, Venušin a Zaječí sál, sál Pěti smyslů) s unikátní štukovou a malířskou výzdobou. Unikátní fresky Zaječího sálu zachycující převrácený svět, v němž zajíci vyhráli nad lidmi a psi. Sály jsou dnes náznakově vybaveny dobovým mobiliářem. Zpřístupněna je také kaple v 1. patře objektu. V zámku je instalována i výstava dýmek a sídlí zde také pobočka Vyškovského muzea se zaměřením na dějiny Bučovicka. Tipy na výlet V Bučovicích najdete také židovský hřbitov nebo Muzeum Bučovice. Vydat se můžete třeba na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, Vlastivědné muzeum Kyjov, renesanční zámek Nové Zámky, barokní zámek Milotice, rozhlednu Johanka u Hýsel nebo pseudogotický zámek Bzenec. Zámek Slavkov u Brna, kde sídlí i Austerlitz muzeum, najdeme stejně jako synagogu u města Slavkov u Brna. Ubytovat se můžete ve Slavkově u Brna.