Zahradní domek na Smetanově ulici v Brně je další ze stálých expozic Moravského zemského muzea (MZM). Je zde umístěna stálá expozice Život a dílo Leoše Janáčka. Památní vznikl roku 1956 a odkazuje na období 1910-1928 kdy v domku bydlel právě světoznámý skladatel, svého času ředitel brněnské varhanické školy. K vidění je tak původní Janáčkova pracovna s klavírem, v další části domku je moderní expozice, která podává základní textové a obrazové informace o životě skladatele a připomíná jeho nejznámější díla. Je zde i možnost poslechu hudebních ukázek a zhlédnutí videodokumentů.Na počátku 21. století prošel památník rekonstrukcí a je dnes doplněný o výstavu věnovanou Mistrovým stěžejním dílům včetně audiovizuálního sálu. Stálá expozice Kompletně dochovaná pracovna Leoše Janáčka. Památník Leoše Janáčka je pod správou Moravského zemského muzea.

Zámek Hluboká nad Vltavou je jedním z nejznámějších a nejzdobnějších českých zámků. Je považován za nejkrásnější obytné panské sídlo v Čechách. Tyčí se 10 km severně od Českých Budějovic na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou ve stejnojmenné obci, původně pojmenované Podhradí, která koncem 19. století přejala jméno zámku. Královský majetek Původně býval raně gotickém hradem, který byl vystaven za vlády Přemysla Otakara II. ve 2. polovině 13. století, který jeho stavbu i sám inicioval. Když byl Přemysl Otakar II. poražen roku 1278 na Moravském poli, o Hlubokou přišel. Za pomoc proti němu ji získal rod Vítkovů. Poté co byli Vítkovci jeho synem Václavem II. poraženi a před Hlubokou byl sťat jejich předák Záviš z Falkenštejna, se Hluboká opět navrátila do královských rukou. Hlubocké panství pak bylo často zastavováno, vždy když panovnickému dvoru došly peníze. V 15. století se Hluboká stala centrem vznikající rybníkářské oblasti. Tehdy byl založen i nedaleký rybník Bezdrev. Prvním velmožem, jemuž panovník prodal Hlubokou do dědičného vlastnictví, se stal roku 1562 Jáchym z Hradce, za něhož hrad čekala náročná přestavba, která změnila středověký hrad na renesanční zámek. Zámku nebylo souzeno mít stálého majitele. To se mu poštěstilo až od 17. století, kdy zámek společně s Třeboňským panstvím zakoupil rod Schwarzenberků, který jej vlastnil až do roku 1947. Za jejich držení prošla Hluboká dalšími dvěma přestavbami. Neogotický skvost Nejdříve barokní zámek a do současné podoby byla Hluboká upravena v období vrcholného romantismu v letech 1839 - 1871 vídeňským architektem F. Beerem ve stylu tzv. tudorské gotiky po vzoru anglického královského zámku ve Windsoru. Má překrásné interiéry. Uvnitř je k vidění 140 bohatě vybavených místností. Zámek má jedenáct věží (hlavní 60 metrů) a bašt. Jeho členitému průčelí dominuje velký schwarzenbergský znak s rodovým heslem "NIL NISI RECTUM" (Nic než právo). V blízkosti zámku se rozprostírá zámecký park v anglickém stylu. V původní jízdárně se sálem s otevřeným krovem jsou dnes instalovány sbírky Alšovy jihočeské galerie. Původním majitelům byl zámek po roce 1989 vrácen a Schwarzenberkové na zámku uložili mnohé cennosti a zajímavosti. Proslulá je hlubocká sbírka koberců (zejména bruselských gobelínů Baudouina van Beverena se scénami z lidových přísloví z poloviny 17. století). V zámecké kapli je uložena tzv. Netolická archa z 15. století. Kromě toho jsou zde sbírky obrazů, keramiky, porcelánu, skla, zbraní atd. Rozsáhlá a cenná je též hlubocká knihovna. Až budete na Hluboké, určitě se zastavte i v místní zoologické zahradě a na zámku Ohrada. Kousek od Hluboké najdete zříceninu Karlův hrádek. Ubytovat se můžete ve městě Hluboká nad Vlatvou.

Zajímavý geomorfologický útvar „Geologické varhany“ se nachází necelé tři kilometry východně od obce Mladeč. Jde o krasový jev vzniklý za specifických klimatických podmínek, korozním rozpouštěním vápence podél puklin do hloubky. Navíc byla tato koroze urychlena působením vodních roztoků nasycených oxidem uhličitým, které tak působily jako slabá kyselina. Ideální podmínky pro vznik tohoto útvaru byly během tropického třetihorního klimatu. Útvar tvoří větší či menší svislé kapsovité prohlubeniny, zpravidla dosahující hloubky až 20 m. Vytvořené prohlubeniny jsou pak vyplněny klesajícím jílem, hlínou, pískem, štěrkem nebo jiným materiálem. To vše se dělo pod povrchem a tak tento jev není viditelný z povrchu. To je možné pouze v umělých odkryvech například na lomových stěnách nebo zářezech. A právě zde v bývalém vápencovém lomu Brodka došlo k obnažení tohoto útvaru.

Dochovaný větrný mlýn holandského typu stojí při silnici vedoucí do Slušovic, kousek východně za obcí. Mlýn byl vystavěn v letech 1858-1860. Mlelo se tu až do roku 1941, kdy další činnost zakázali nacisté. Na černo se tu však mlelo i během války. Po ní pak mlýn fungoval občasně, až v 50. letech 20. století provoz ustal nadobro. Díky péči potomků posledního mlynáře se stavba zachovala dodnes. Budova mlýna je třípatrová, vysoká 8,5 m a průměru 5,9 m. Materiálem pro stavbu se stal lomový kámen a cihly. Stavbu kryje šindelová střecha ve tvaru osmibokého jehlanu. Zachovalo se i větrné kolo o průměru 11 m. Uvnitř se nachází kompletní mlecí zařízení. Mlýn stojí na soukromém pozemku. Parkování je možné krátkodobé na nedaleké asfaltové odbočce.