Dřevěný větrný mlýn stojící na jihovýchodním okraji obce Skalička byl původně postaven začátkem 19. století v nedalekých Dřevohosticích. Přitom již byly použity díly z některých starších větřáků. Sem do Skaličky byl převezen v roce 1850 a od roku 1879 až dodnes patří rodině Červeků. Začátkem 20. století ho postihlo několik pohrom, v roce 1900 zásah bleskem, roku 1906 vichřice ulámala křídla, stejně tak v roce 1941, vždy však byl mlýn opraven. V roce 1942 byl mlýn zamplombován a mletí zakázáno. To trvalo až do roku 1950, kdy byl provoz obnoven. Poté bylo sice mletí obnoveno, u místních se to setkalo spíše se závistí a dokonce byly podány návrhy na rozbrání a použití dřeva při stavbě JZD. Naposledy se v mlýně šrotovalo v roce 1966. Dřevěný mlýn má obvyklé rozměry základny (5,7 x 5,7 m) a výšku 11 m. Střecha šindelová sedlová, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Větrné kolo má průměr 16 m. Zachované převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Provozuschopný mlýn stojí na soukromém pozemku, pečlivě udržovaný a přístupný po dohodě s majiteli.

Český režisér.

Nosticova zahrada leží mezi Nosticovou ulicí a Čertovkou. Byla založena v roce 1765 Františkem Antonínem Nosticem. Západní část zahrady, za Čertovkou, byla začleněna do parku na Kampě. Zahrada byla součástí areálu Nosticova pláce, odtud také název a dochovala se z ní jen část. S ostrovem Kampa je spojena lávkou.

Z dříve nejsevernějšího hradu přemyslovského hvozdu se dodnes dochovaly již jen nepatrné zbytky zdí. Džbán, takto se tento hrad jmenoval, se rozkládal nad soutěskou zvanou Ve vratech nad Mutějovicemi.  Právě tudy procházela cesta spojující středočeskou oblast, kde tak Přemyslovci rádi lovili, se severočeským Lounskem. Lovecký letohrádek krále Václava I.? Přestože byl Džbán velký, výstavný a významný, nedochovaly se žádné písemné zmínky. I jeho stavitel je neznámý. Dle archeologů spatřil světlo světa v první polovině 13. století a jeho bezpečí chránily tři okrouhlé věž. Takovou stavbu mohl stěží postavit pouhý člen šlechtického rodu a tak existuje teorie, že hrad postavil snad sám král Václav I. jako lovecký letohrádek. Po vystavění hradu Křivoklát byl tento hrad opuštěn. Hrad však asi neměl dlouhého trvání, neboť dle průzkumů se jeho zánik řadí již do druhé poloviny 13. století. Jeho zánik byl nejspíše způsoben poruchami v opukovém podloží zapříčiněném vylámáním mimořádně mohutného okružního příkopu. Při výsadbě lesa na hradišti byla ale také odkryta silná vrstva popela a do červena vypálené kameny, což by zase nasvědčovalo, že byl hrad zničen požárem. Na přelomu 19. a 20. století byl hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky. Dispozice hradu Pro stavbu hradu byla vybrána rozsáhlá plochá ostrožna, na níž se nacházely pozůstatky halštatského pravěkého hradiště.  Hrad slučoval prvky hradu s obvodovou zástavbou a francouzského kastelu. Vnitřní nádvoří bylo pravděpodobně obestavěno budovami. Přístup do hradu byl pouze z východní strany, kde souvisí hradiště s planinou, a tady byly také hluboký příkop a val, které vedly kolem celého hradu. Značně silné zdi byly postaveny z opuky. Z hradu, z něhož se ještě v 19. století zachovaly zbytky všech tří okrouhlých věží, stojí dnes již jen nepatrné pozůstatky jediné z nich, části zdí a hluboký příkop s valem kolem části hradiště. Navíc je areál hradu zalesněn. Chystáte-li se navštívit hrad a hledáte ubytování, pak v jeho blízkosti v obci Mutějovice naleznete malý pivovar s ubytováním.