Pískovcová socha světce sv. Jana Křtitele na Maltézském náměstí je dílem sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokofa z roku 1715. Sv. Prokop, patron maltézského řádu, je zde zpodobněn s praporem v pravé ruce. U nohou má beránka. Na nižších soklech jsou postavy andělů s kartušemi na kterých je v českém, latinském a německém jazyce nápis: „Mezi syny ženskými nebyl nalezen větší nad Jana Křtitele“. V dolní části soklu jsou reliéfy Stětí sv. Jana Křtitele, Navštívení Panny Marie a Zjevení sv. Jana Křtitele. Reliéf na kartuši s českým nápisem je údajně portrétem Ferdinanda Maxmiliána Brokofa.

Románský kostel pochází z konce 12. století. Z této doby pochází obvodové zdivo a čtyři patra věže. Stěny lodi byly vystavěna z kvádříků permského pískovce. V roce 1304 byl kostel poškozen při vpádu nománských kmenů. Obnoven a přestavěn byl roku 1338 a to již v gotickém slohu. Byla vystavěna příčná loď, takže kostel má dnes půdorys kříže. Dále pak presbytář s klenbami, žebry a svorníky. V letech 1782-83 byla přistavěno páté patro věže. V jejím přízemí se zachovala původní valená klenba. V interiéru najdeme původní románský portál a v presbytáři sedile z období gotické přestavby.

Oblast Doks je spjata se jménem romantického básníka Karla Hynka Máchy (1810 -1836).  Ten v Doksech pobýval u svého přítele Eduarda Hindla. Ten jej seznámil s okolní krajinou a pověstmi.  Dnes tak můžeme v Doksech navštívit expozici věnovanou Karlu Hynku Máchovi – jeho památník. Najdeme jej v dřevěném patrovém roubeném domě bývalého špitálu. Dům byl postaven roku 1669 a jako zázrakem unikl zničení při několika požárech. Po II. světové válce zde byla modlitebna československé církve, v 60. letech  pak knihovna. Současná expozice ukazuje návštěvníkům krásu dokské krajiny a Máchův život a dílo, vydávané v mnoha různých vydáních. To, že je i v současné době zájem o vydávání Máchova díla, ukazuje například zcela nový překlad Máje do esperanta, či bibliofilské vydání Máje, doprovázené 24 grafickými listy našich předních výtvarníků, kteří se nechali inspirovat Májem a jeho autorem. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si i nově otevřenou část památníku v Doksech - expozici Rybářství a rybníkářství na Českolipsku. K vidění jsou mnohé rybářské pomůcky, bez kterých se bývalí rybáři neobešli a které nám přiblíží dobu výlovů zdejších rybníků za času našich předků.Součástí muzea K.H.Máchy je také malý muzejní obchůdek s pestrým sortimentem pohlednic, knih a suvenýrů tematicky spojených se zaměřením muzea. Stálá expozice Doba a dílo K. H. Máchy - život a dílo významného českého básníka K. H. Máchy uprostřed kraje, kde vznikl jeho Máj. Galerie obrazů 19. století. Rybářství a rybníkářství na Českolipsku - chov a lov ryb, dějiny rybníkářství a nejvýznamnější rybníky okresu. Památník je pobočkou Vlastivědného muzea v České Lípě.

Chodby, kasematy Vyšehradu, po celém obvodu Vyšehradu dlouhé necelý 1 km mají průměrnou šířku  2,5 m, výšku stropu 2-10 m a nad klenbou stropů je 7-12 m silný zásyp. Kasematy ústí do monumentálního sálu zvaného Gorlice. Sál se nachází v bastionu č. XXXIII., má plochu asi 330 m2 a výšku 13 m. Sloužil jako schromaždiště vojska, sklad potravin a munice. Dodnes jsou tu patrné pozůstatky pater. Dnes je zde lapidárium některých originálních soch z Karlova mostu, nahrazené na něm kopiemi. Prostor byl zpřístupněn veřejnosti teprve v 90. letech 20. století. Před tím plnil úlohu protileteckého krytu a skladiště brambor a zeleniny. Z kasemat je veřejnosti zpřístupněno jen několik desítek metrů vedoucích z Cihelné brány do tohoto sálu.