Chrudimský hrad, dnes již zaniklý, stával na místě a v blízkém okolí arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v jihovýchodní části centra města. Část areálu (nezastavěná), je volně přístupná. Historie hradu Hrad byl spolu s městem založen před rokem 1276 českým králem Přemyslem Otakarem II. na místě bývalého hradiště. Písemné prameny nám přináší svědectví o pobytech českých králů na hradě až do roku 1335. Nedlouho poté byl z větší části stržen, neboť již roku 1349 na jeho místě stál farní kostel Panny Marie. Jeden z jeho posledních pozůstatků, tzv. Žižkova věž, stál až do roku 1846. Dispozice hradu Hradní dispozice byla zcela jistě dvojdílná, ovšem o samotné podobě hradu toho moc nevíme. Vnitřní hrad, jenž byl součástí města, byl od ostatní zástavby oddělen příkopem a hradbou. Východní hradba lichoběžníkovitého půdorysu vnitřního hradu tvořila součást hradeb. V jeho čtyřech rozích předpokládáme čtverhranné věže (z nichž doloženou máme pouze již zmíněnou Žižkovu). Vnitřní zástavba nám, kromě kaple, jejíž zdivo je obsaženo v lodi kostela, není známa. Na východní straně, ven z města, pak bývalo obdélné předhradí, obsahující v rozích malou čtverhrannou věž a další objekt, dodnes částečně zachovaný v domě čp. 57. Obecně se tento typ hradu nazývá středoevropským kastelem a je typický pro královské hrady založené ve městech. Tipy na výlet V Chrudimi dále najdeme Kotěrovu vilu, kostel sv. Katěřiny, kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa, městské opevnění. V nedalekých Slatiňanech najdeme renesanční zámek a přímo v jeho prostorách se nachází Hippologické muzeum. Po okolí se můžeme rozhlédnout z rozhledny Hůra u Slatiňan. O něco dále najdeme zámek Heřmanův Městec. Ubytovat se můžete v Chrudimi.  M.K.

Židovský hřbitov Mirovice založený částečně ve svahu se nachází asi 1,2 km severozápadně od centra obce, při turistické značené cestě z Mirovic do Myslína. Byl založen v roce 1680, rozšířen roku 1731 a pak ještě v polovině 19. století do dnešní plochy cca 4.102 m2. Svému účelu přestal sloužit po druhé světové válce. Je zde dochováno více než 200 náhrobků pocházejících z let 1764-1965. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná márnice. O hřbitov je pečováno, ohradní zeď i márnice jsou opraveny. Střežený hřbitov je volně přístupný.

Dříve románský hrad, později přestavěný na barokní zámek. To je dnešní dominanta města Znojma. Řeka Dyje tvořila přirozenou obrannou překážku proti Rakousku. Proto v těchto místech vždy stávalo opevněné místo, které bylo opěrným bodem při obraně hranic. Původně zde tedy bylo slovanské hradiště a za Břetislava I. v první polovině 11. století sem bylo přeneseno sídlo znojemských údělných přemyslovských knížat. Historie zámku Tehdy vznikl první kamenný hrad, kolem kterého začalo vznikat samotné město. V polovině 11. století byla vybudována románská rotunda P. Marie. Hrad byl v majetku krále a na přelomu 12. a 13. století byl přestavěn do gotické podoby. Bylo vylepšeno opevnění a hradní jádro se rozšířilo o nové paláce. Na hradě často pobývali přemyslovští králové a později i Lucemburkové. Byl často místem významných diplomatických jednání a roku 1437 na znojemském hradě zemřel císař a král Zikmund Lucemburský. Od poloviny 15. století význam hradu klesá a ocitá se často v zástavě. Postupně chátrá a během třicetileté války je značně poškozen švédskými jednotkami. V roce 1710 postoupil císař Josef I. znojemský hrad pánům z Deblína. Ti jej zbořili a na jeho místě postavili barokní zámek. Později ještě nechalo město Znojmo zbořit hradby a v jejich místech byl postaven areál pivovaru. Když roku 1784 Deblínové vymřeli, byla na zámku zřízena vojenská nemocnice. Ještě v 19. století byly klasicistně upraveny fasády a zámek získalo do vlastnictví město. Z románského hradu se po přestavbě na trojkřídlý barokní zámek dochovaly zejména rozsáhlé sklepy. Na nádvoří je Břetislavská studna s dřevěným rumpálem. V prostorách zámku je dnes umístěna expozice Jihomoravského muzea věnovaná historii Znojma. Tipy na výlet Ve Znojmě a jeho okolí najdete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, děkanský chrám sv. Mikuláše, rotundu sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum nebo Znojemský hrad. V nedalekých Hlubokých Mašůvkách najdete zříceninu hradu Lapikus nebo kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete dále zámek Plaveč, zámek Kravsko, rotundu Nanebevzetí Panny Marie nebo zámek Jevišovice a vodní nádrž Jevišovice. Ubytovat se můžete přímo ve Znojmě.

Moravskoslezské městečko Štramberk leží 30 km od Ostravy v těsném sousedství města Kopřivnice. Městečko, ve kterém žije asi 3 500 obyvatel a patří do okresu Nový Jičín, leží v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory a Libotínských vrchů v předhůří Beskyd. Městečko, které je v krajině pěkně usazené je pro svou malebnost a zachovalou architekturu přezdíváno „Moravský Betlém“. Štramberk je unikátní díky svému středověkému členění. Zachovalo se zde typické rozdělení města na hrad, město a předměstí. Ve městě je ještě zachovalý soubor roubených i pevných staveb podbeskydské architektury. Právě proto byl Štramberk vyhlášen roku 1969 Městskou památkovou rezervací. Území města bylo osídleno již v době prehistorické. Svědčí o tom nálezy v jeskyni Šipka. Ve středověku bylo osídlení spojeno se stavbou hradu Strallenbergu, který je dnes zříceninou a je starší než městečko pod ním. Byl vystavěn pravděpodobně na konci první poloviny 13.století a jeho počátky jsou obestřeny tajemstvím, nejasnostmi a také legendou, že jeho prvními majiteli byli Templáři. Roku 1359 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, syn krále Jana Lucemburského a mladší bratr císaře Karla IV., povyšuje Štramberk na město a udílí mu řadu privilegií. Město obdrželo právo mílové, právo várečné, které mu zajišťovalo možnost vařit pivo, právo prodávat maso a péci chleba. Každé úterý byl povolen týdenní trh. Od 15. století zde zapustila kořeny českobratrská víra k níž se hlásila většina obyvatelstva včetně vrchnosti. Po Bílé hoře se stal nekatolický Štramberk majetkem olomouckých jezuitů, kteří si městečko vybrali jako základnu pro protireformační úsilí v regionu. Právě z této doby pocházejí dva městské kostely a také poutní místa Křížová cesta na Kotouč a Boží hrob v jeskyni Čertova díra, které jim v tomto úsilí měly pomoci a měly přispět k hospodářskému růstu. Osvícenské reformy císaře Josefa II. však obě pouti zrušily a Štramberk postihl odliv obyvatel a uvadal. K jeho obnově došlo přílivem valašských osadníků. V průběhu 19. století se začíná stavět i mimo městské hradby. Nově postavené domy byly dřevěné roubenky na zděné podezdívce, které Štramberku vtiskly charakteristický a jedinečný ráz. Obživo zajišťovalo městu převážně zemědělství. Město má velkou tradici ve spolcích, které byly jedny z prvních v českých zemích. V roce 1895 tak vznikla ve Štramberku odbočka Klubu českých turistů, který později odkoupil zříceninu hradu a rekonstrukcí ji zachránil. Větší hospodářský rozvoj města začal až koncem 19. století založením vápencového lomu na hoře Kotouči. V důsledku tohoto byla přivedena v roce 1881 do města železnice, dráha vedla ze Štramberku do Studénky. Poválečná doba přinesla Štramberku nový rozvoj těžby vápence na Kotouči, spojené s výrobou cementu a vápna. Městu i širokému okolí vévodí zřícenina gotického hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba. Komplex doplňuje kostel a zachovalý úsek hradeb. Dalším turistickým lákadlem jsou roubené maloměstské domy, povětšinou terasovitě nakupené na skalnaté stráně. Jsou zde k vidění dva typy staveb, dvoudílné se síní, jizbou a komorou a rozměrnější s větší komorou, chlévem a třemi okny v průčelí. Samotnou kapitolou je štramberské náměstí se souborem 22 barokních měšťanských šenkovních domů. Barvitost města je doplněna řadou plastik, původních studní s rumpály, bočních pavlačí domů a vzácnými sedlovými střechami. Štramberk proslavil voňavý cukrářský výrobek tzv. perníkové Štramberské uši, které zde pečou již dlouhá staletí v upomínku legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241.