Výrazné zříceniny tvrze Vyšehořovice se nacházejí v blízkosti centra stejnojmenné obce, ležící v polovině cesty mezi Čelákovicemi a Úvaly. Již ve 12. století získala vyšehradská kapitula od knížete Soběslava ve vsi Vyšehořovice popluží. V průběhu 13. století je ve vsi zmiňováno několik dalších popluží, z nichž několik náleželo pod vliv pražské kapituly. Vyšehradská kapitula není v tu dobu ve Vyšehořovicích v pramenech zmiňována. Historie tvrze Tvrz nechal na počátku 15. století postavit Vilém z Rožmitálu, kanovník vyšehradské kapituly. V pramenech jako stavitel není zmiňován, ale dokládá to dnes již ze stěny nad vchodem do tvrze snesená erbovní deska s rožmitálským erbem, která je uložena mimo tvrz. K dispozici měl Vilém prvotřídní řemeslníky a kvalitní materiál, proto byla tvrz velmi výstavná. První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1456. Do roku 1524, kdy byla připojena k Přerovu nad Labem, jehož majiteli bylo Staré a Nové Město pražské, sloužila tvrz obytným účelům. V roce 1527 při dělení majetku Vyšehořovice získalo Nové Město pražské. Ovšem již v roce 1547 pro účast ve stavovském povstání o ně přišlo. Vyšehořovice pak jako konfiskát připadly královské komoře. Po důkladné přestavbě v druhé polovině 16. století tvrz sloužila přibližně po jedno století jako sýpka. V 18. a 19. století nebyla tvrz již udržována a pomalu pustla. Podoba tvrze Tvrz stojí na nejvyšším místě jádra vesnice. Hradba již od počátku vymezovala pro areál tvrze čtvercový půdorys. Obsahovala v sobě trojprostorový palác, věž a vstupní stavení, jímž vedla na jihovýchodní straně hradby brána do areálu. V druhé polovině 16. století při přestavbě na sýpku byla obvodová hradba ukončena atikou a k hradbě byly na volná místa přistavěny další budovy s pultovými střechami. Dnes se z tvrze dochovaly mohutné zříceniny, gotická věž zcela zanikla, z ostatních objektů stojí zdi někdy až do původní výše. V roce 1991 se prolomila hradba v jihovýchodním nároží. Areál tvrze není volně přístupný. Další výlet odsud můžete podniknout do Městského muzea v Čelákovicích nebo navštívit krásný rebnesanční zámek Přerov nad Labem. Zde stojí za vidění i skanzen. Ubytovat se můžete v Mochově nebo v Jirnech. M.K.

Židovský hřbitov v Brně najdeme v Nezamyslově ulici ve čtvrti Židenice. Hřbitov, který je svou rozlohou tří hektarů největší na Moravě, byl založen roku 1852. V letech 1911 a 1936 byl rozšířen, aby sem mohly být přeneseny kamenné stély ze zrušených hřbitovů v okolí Brna pocházející ze 17.-19. století. Hřbitov přečkal bez poškození druhou světovou válku a dokonce se na něm během války pohřbívalo. Bylo zde pohřbeno celkem 776 zemřelých, z toho 188 lidem nebyl vztyčen náhrobní kámen s vyrytým jménem. Dnes je na hřbitově přibližně 11 tisíc hrobů s 9 tisíci náhrobky. Mezi nejnavštěvovanější patří pomník herce Hugo Haase (1901-1968). Součástí hřbitova je památník 13.000 obětí holocaustu a také obřadní síň z roku 1900 postavená v novorománském slohu s maurskými prvky. Hřbitov je otevřen denně kromě soboty.

Vznik mohutného kostela při jihozápadním nároží náměstí Míru je spjat s jezuitským řádem, který ho nechal vystavět po roce 1656. Počátečním autorem je Carlo Lurago, později pak ještě Giovanni Domenico Orsi. Jeho současná podoba pochází z barokní přestavby po požáru v roce 1810. Chrám je dlouhý 49 m, 28 m široký a výška jeho hlavní lodi činí 23,4 m. Je postaven na půdorysu latinského kříže s kupolí nad křížením ramen. Jde o klasický koncept jezuitských chrámů. Barokní portály pocházejí od architekta K.I.Dientzenhofera, malovaný iluzivní oltář od J. Hiebla a další malby od autorů Ignáce Raaba, F.X.Palka a J. Heinsche. Pod kostelem se nachází klatovské katakomby. Současně s kostelem byla na místě spáleniště 12 domů vystavěna jezuitská kolej, kde nějaký čas trávil B. Balbín. Po zrušení řádu zde byla kasárna, seminář a pivovar. Dnes z části slouží obchodním účelům a část knihovně.

Barokní zámek Vranov nad Dyjí se nachází ve chráněné zóně Národního parku Podyjí ve stejnojmenné obci s přibližně 900 obyvateli, okres Znojmo, Jihomoravský kraj. Z historie zámku Zámku Vranov původně předcházela románská stavba z 11. století, zmiňována již v Kosmově kronice v roce 1100. Byl to jeden z nejvýznamnějších hradů (patřil k nim také Bítov a Cornštejn) podyjské obranné soustavy, který byl vystavěn při jižní hranici země ve skalnaté zalesněné krajině. Roku 1323 dostal Vranov do zástavy Jindřich z Lipé a roku 1422 v léno rod Lichtenburků. V průběhu 16. století se na hradě střídali často majitelé. Získali jej pánové z Boskovic, z Pernštejna, Dietrichsteini a v roce 1601 Hanuš Volf Strein ze Schwarazenavy.  Úžasná světská barokní stavba Už v 17. století začal Vranov chátrat. Za třicetileté války jej poškodili Švédové a v roce 1665 dovršil zkázu požár. Přestavbu vranovského sídla na barokní rezidenci zahájil v roce 1687 hrabě Michal Jan II. z Althannu. Podle plánů architekta J. B. Fischera z Erlachu vznikl v letech 1687 - 1695 monumentální sál předků. Freskami jej vyzdobil J. M. Rottmayr, brzy poté byla vystavěna zámecká kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou. Od roku 1723 se na výstavbě hlavní trojkřídlé zámecké budovy podílel A. E. Martinelli, zadavatelkou byla Marie A. Pignatelli, favoritka císaře Karla VI. Koncem 18. století získal Vranov nakrátko pražský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, potom přešel zámek do vlastnictví dvou rodin polského původu Mniszků  a později Stadnických. Ti se také zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů. Vranovský zámek hostil četné umělce, například rakouského básníka Jakoba Julia Davida (1906) i polského romanopisce Henryka Sienkiewicze (1846— 1916). Počátkem 2. světové války se zámek stal majetkem německého barona Gebharda von der Wense-Mörse. Po roce 1945 přechází do vlastnictví státu a spravuje jej Státní památková péče v Brně. Podoba zámku Původní podobu středověkého hradu rozpoznáme dnes jen v hrubých rysech. Dochovala se nám pouze část hradebního zdiva a tři hranolové věže, v JZ předhradí pak mohutná věž, obklopená užitkovými renesančními budovami, pseudogoticky upravenými. Centrem nového vranovského zámku je stavba oválného půdorysu, zaklenutá kupolí s mansardovou střechou. Na jejím místě stávala původní hradní kaple. Na západní část sálu předků navazují tři křídla obytných místností, obklopující nádvoří, uzavřené terasou s výhledem do údolí a podhradí. Mezi dominanty zámku patří kaple Nejsvětější Trojice, vybudovaná na centrálním kruhovém půdorysu v letech 1698 – 1700.  Interiéru stejně jako exteriéru dominuje sál předků s galerií rodu Althannů. Italští mistři zde doplnili prostor reliéfní výzdobou s alegorickými výjevy. Vrcholem je freska Jana Michala Rottmayra se strhující barevností. Návštěvníci této významné národní kulturní památky mohou vidět prohlídku původních barokních interiérů sálu předků, kaple a dále více jak 20 místností dokládající způsob šlechtického bydlení koncem 18. a celé 19. století. Štuková a tapetová dekorace, v interiérech 1. patra, doplněná nástěnnými malbami, osciluje mezi pozdně barokním a klasicistním výrazem. Sály jsou doplněny o ukázky z tvorby místní keramické manufaktury. Krásná příroda a bohatá kulturní nabídka     Zámek Vranov nad Dyjí je nádherná barokní památka, která nabízí i příjemný oddych ve zdejší přírodě, zejména kolem Vranovské přehrady. Torzo původního lesoparku se zachovalými stavbami, ale i volná krajina vyvolává estetický zážitek i pohled na botanické bohatství, pestrou faunou i geologické rarity. Na vranovském zámku se natáčela také pohádka Nesmrtelná teta a film Andělská tvář. Návštěvníci vranovského zámku můžou zhlédnout kromě zdejší památky také nepříliš vzdálenou zříceninu středověkého hradu Nový Hrádek, zničený Švédy roku 1645. V letní sezóně se koná na zámku mnoho akcí pro veřejnost.  Tipy na výlet V nedalekém Znojmě najdete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, děkanský chrám sv. Mikuláše, rotunda sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum, Znojemský hrad nebo barokní zámek. V Hlubokých Mašůvkách je k vidění barokní kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo ve Vranově nad Dyjí.