Židovský hřbitov se nachází 1,5 km západně od obce při silnici Křinec – Měčíř pod jižním svahem vrchu Chotuc. Byl založen roku 1884 a používán až do druhé světové války. Na počátku 80. let byla započata demolice již zpustošeného hřbitova. Areál byl pak prodán do soukromého vlastnictví. Než došlo v roce 1998 k převodu na Židovskou obec, zničil tehdejší majitel unikátní neorenesanční hrobku, jejíž torza lze zatím ještě nalézt (2010) vlevo od bývalé obřadní síně s bytem hrobníka. V současné době areál opět zarůstá náletovými křovinami, ohradní zeď je místy pobořená a je tak volně přístupný. Dnes se zde již nalézá jen torza a zbytky náhrobků, bývalá obdřadní síň má sice opravenou střechu, ale jinak je ve špatném stavu.

Rozhledna na vrcholku Chlumu 416 m n. m je vlastně takovým památníkem, na dnes již zapomenutý Svaz československých dělnických turistů. Svaz vznikl v roce 1921, a přestože byl celostátní, centrem jeho činnosti se brzy stala Plzeň.  A právě místní pobočka v Doubravce přišla s myšlenkou postavit na Chlumu výletní stavbu s rozhlednou. Po celé republice probíhaly sbírky, které vyvrcholily roku 1926 položením základního kamene. Stavitel Hegner, jenž měl k dispozici nasbíraný peněžní obnos ve výši 120 000 Kč, šetřil, kde se dalo. Přesto, ale nasbírané peníze stačily jen na stavbu chaty. Rozhledna byla postavena jen do třetinové výšky. Ke slavnostnímu otevření, 1. srpna 1926, se i přesto sjelo na tři tisíce lidí, aby si prohlédli stavbu, na níž přispěli. Turistická chata, byla pojmenovaná po plzeňském starostovi L. Pikovi. Rozhledna upravená do provizorního užívání byla dokončena v roce 1929, plzeňským stavitelem Tomáškem. 25 metrů vysoká rozhledna, uvítala první návštěvníky 23. června 1929. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 21,8 metrů museli vystoupat 121 kamenných schodů. Krátce po dokončení byl na rozhledně umístěn světelný maják, který sloužil rozvíjející se letecké dopravě. A právě díky němu byla na vrchol Chlumu zavedena elektřina a zbudována silnice. V roce 1939 se Svaz dělnických turistů sloučil s KČT a chata se stala jeho majetkem. Paradoxem je, že během druhé světové války restaurace s rozhlednou výborně prosperovaly. Tehdejší majitel pan Krbec, zaměstnával několik číšníků, kteří se museli velmi ohánět, aby všechny hosty uspokojili. K oblibě místa jistě přispěla skutečnost, že zde byla zbudována sáňkařská dráha a 2 skokanské můstky. Po válce se rozhledna pronajímala a měnili se i její majitelé. Mezi vlastníky patřili Potraviny, Bukovská papírna a nakonec Slavie VŠ. V roce 1999 byla chata zbourána, takže tu stojí osamocená věž, která je od roku 2001 památkově chráněným objektem. Je přístupná o víkendech a výhled, který nabízí, zahrnuje Šumavu, Čerchov, Přimdu a Plzeň.

Monolit je zhotoven z měřínské žuly a je 12 m vysoký. Na vrcholu sloupu je jónská hlavice se zlatou koulí. Monolit stojí na Moravské baště a nechal ho zde v roce 1923 umístit J. Plečník.

Studna s kovovou mříží na II. nádvoří Pražského hradu pochází z roku 1702.