Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem je jedno z muzeí patřící pod Polabské muzeum v Poděbradech. Jeho počátky nás zavedou do roku 1893, kdy členové spolku Čtenářská jednota ustavili v rámci svých aktivit muzejní odbor. O rok později se muzejní odbor od Čtenářské jednoty oddělil a vzniklo tak samostatné muzeum. Vůdčí postavou byl ředitel školy František Otruba a základem sbírek se staly předměty vystavované během Národopisné výstavy v Praze.Roku 1912 se název muzea změnil na Městské muzeum v Lysé nad Labem a nové výstavní prostory vznikly v budově Městského úřadu - ve staré radnici. Zásadním mezníkem v muzejní práci se stal rok 1952, kdy byly všechny sbírky přeneseny do historické barokní budovy z r. 1752 (z doby Swett-Sporcků), kde muzeum sídlí a spravuje své sbírky dodnes. V šedesátých letech se stává pobočkou Polabského muzea se sídlem v Poděbradech, od roku 1951 nese čestný název Muzeum Bedřicha Hrozného.Jak z názvu plyne muzeum v Lysé nad Labem připomíná a představuje život a dílo zdejšího rodáka předního světového orientalisty, který rozluštil chetitský jazyk. Stálá expozice Staré orientální kultury v životě a díle B. Hrozného. Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem patří pd správu Polabské muzeum v Poděbradech.

První zmínka o kostelu sv. Petra na náměstí B.Rejta je z roku 1359, ale nejspíše je daleko staršího původu. V letech 1456-1463 byl přestavěn a v 90. letech 19. století restaurován Josefem Mockerem. V roce 1892 byl evangelickým kostelem a dnes je v majetku města. V západním průčelí se nacházejí románské fragmenty, což právě potvrzuje domněnku, že je kostel staršího data, než je o něm první zmínka. Na jihovýchodní straně můžeme vidět zazděný renesanční portál.

Je to jediná z mramoru vysekaná socha nejen na Karlově mostě, ale v celé české barokní výtvarné kultuře. Byla sem přivezena už hotová ze Salcburku, kde ji vytvořil rakouský sochař Michal Bernard Mandel v roce 1714. Sv. Filip Benicius byl pro svoji horlivost v hlásání víry roku 1267 jmenován generálním vikářem řádu servitů. Světec má na sobě roucho servitů, v levé ruce drží kříž, ratolest a knihu. Vedle nohou má položenu papežskou korunu, jelikož měl být roku 1268 zvolen papežem. ale odmítl a raději před tímto úkolem uprchl. V salcburském muzeu se nachází hliněný model. Roku 2000 byla socha restaurována.

Hřbitov se nachází na severním okraji obce v blízkosti Podveského rybníka. Založen byl kolem roku 1785. Na jeho ploše přibližně 5.013 m2 se nachází okolo 600 náhrobků, z nichž nejstarší čitelný je z roku 1720. Hřbitov dnes již není ohrazen zdí (rozebrána ve 40. letech 20. století) a je tak volně přístupný. Plocha hřbitova je poměrně dobře zaplněna náhrobky. Většina jich je barokních nebo klasicistních a jsou zde samozřejmě i novodobé. Ke hřbitovu vede od křižovatky na okraji obce polní cesta vedoucí k rybníku. Od silnice je to cca 50 m ke hřbitovu. T.A.