Zřícenina hradu Brumov se nachází severně od města Bylnice, ve Zlínském kraji na samé hranici se Slovenskem. Historie hradu Byl postaven v polovině 13. století v raně gotickém slohu. Hrad tak patřil k nejstarším na Moravě. Nechal jej vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici. Z Uher v té době hrozilo nebezpečí v podobě nájezdů divokých Kumánů. Až do poloviny 14. století je hrad, který byl střediskem panství i tzv. luckého provincie, královským majetkem a sídlem purkrabích. Poté byl zřejmě dán do zástavy a často střídal majitele. Za husitských válek hrad několikrát neúspěšně obléhalo Zikmundovo vojsko, po roce 1450 se ho však zmocnil Matyáš Korvín. Ten jej dal do zástavy v roce 1480 Podmanínům. Za jejich držení bylo zdokonaleno opevnění a opevnilo se podhradí. Hrad tak získal podobu strohé pevnosti. Renesanční přestavba Za Meziříčských z Lomnice proběhla renesanční přestavba, která kladla důraz na pohodlné bydlení. Na podzim 1621 se vzbouřili zdejší poddaní proti utiskování vrchnosti a spolu s uherskými vojsky Bethlena Gábora hrad dobyli a vyplenili. V držení se poté rychle střídalo mnoho majitelů, zejména uherských rodin. Brumov ale postupně pustl a i když ještě v průběhu 18. století plnil strážní funkci, byl po požáru v roce 1760 jen provizorně opraven a brzy opuštěn definitivně. Po opuštění Brumova dali tehdejší majitelé panství vybudovat v městečku nový úřednický dům, označovaný i jako zámek. Rekonstrukční práce pak začaly přibližně od roku 1970 a pokračovaly do konce století. V roce 2000 mohly být zříceniny hradu zpřístupněny veřejnosti. Podoba hradu Z hradního areálu, který byl rozdělen na severní předhradí a vlastní hrad, se zachovaly části hradeb se dvěma hranolovými věžemi, z nichž jedna je upravena jako vyhlídka, nádvoří, obvodové zdivo budov, přízemní a sklepní místnosti. V těchto prostorách je nyní umístěna stálá expozice o historii hradu. V chodbách jsou repliky zbraní středověkých obránců hradu, prapory se znaky šlechticů, kteří hrad drželi a řada dalších zajímavostí. V současné době se zde provádí také rozsáhlý archeologický průzkum. V roce 2001 byl Brumov vyhlášen za strážní a hraniční bod Valašského království a v letních měsících se zde pořádá řada kulturních akcí. Tipy na výlet V Brumově-Bylnicích najdete také městské muzeum nebo židovský hřbitov. V nedalekých Valašských Klobúkách je k vidění také městské muzeum. Památník místním obětem 2. světové války, Ploština, stojí nedaleko odsud. Podívat se můžete i na barokní zámek Vizovice. Ubytování najdete ve Zlíně.

Honosná Goethova vyhlídka je další z rozhleden lázeňského centra. Tyčí se nad údolím říčky Teplé ve výšce 638 metrů nad mořem na Výšině věčného mládí východně od centra města. Novogotická kráska Její historie je spjata s návštěvou princezny Stefanie, manželky korunního prince Rudolfa Habsburského. Ta navštívila Karlovy Vary v roce 1887 a při té příležitosti navštívili i Výšinu věčného života. Byla tak ohromena výhledem na město, že navrhla, aby zde byla postavena rozhledna. A protože přání princezen se musí plnit, už za dva roky, přesně 21. července 1889, zde byla slavnostně otevřena rozhledna. Vyrostla zde honosná výletní stavba, jejíž náklady se vyšplhaly na tehdejších astronomických 35 000 zlatých. Mecenášem se stala městská spořitelna, která tak chtěla oslavit čtvrt století své existence. Duchovními otci stavby byli dva významní vídeňští architekti, Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Karlovarští radní s nimi měli tu nejlepší zkušenost. Předtím postavili v Karlových Varech Vřídelní kolonádu a divadlo. Časté střídání jmen  Pod jejich vedením vzniklo nádherné vyhlídkové místo, novogotického stylu. Stavbě z cihel dominovala vyhlídková válcová věž s cimbuřím, z níž vyrůstala další věžička. Přes čtyřicet metrů vysoká věž dostala jméno „Vyhlídka korunní princezny Stefanie“. Místo se stalo velmi rychle, oblíbeným vyletním cílem lázeňských hostů a představitelé města uvažovali dokonce o vybudování lanové dráhy, která by strmou Výšinu věčného života spojila s lázeňskou čtvrtí. Kvůli válečným událostem však tento záměr nebyl nikdy realizován. Oč méně se měnil vzhled vyhlídky, o to častěji se střídala její jména. Snad žádná jiná rozhledna u nás neměla za dobu své existence tolik jmen. Původní jméno ji vydrželo do roku 1918. Po vyhlášení samostatnosti se přejmenovala na Stifterovu vyhlídku. Po druhé světové válce dostala rozhledna opět nové jméno: tentokrát se stala Stalinovou rozhlednou. Nynější název Goethova vyhlídka dostala v roce 1957. Snad už se měnit nebude. Co by se ovšem změnit mohlo je současný stav. Rozhledna je od roku 2006 bohužel uzavřena. Z Goethovy vyhlídky se na město prozatím podívat nemůžeme, ale secesní krásy Kaarlových Varů, můžete obdivovat z vyhlídkové ochozu rozhledny Diana.   Výhled   sever: Krušné hory se Špičákem, Plešivcem či Klínovcem východ: Andělská hora, Doupovské hory jih: Vítkův vrch, Slavkovský les s Krudumem, Lesným či Krásenským vrchem západ: Doubská hora, Karlovy Vary, Sokolovská pánev, Háj u Aše Popis cesty Autem - až na vrchol se dá vyjet autem. Lze to z hlavní silnice vedoucí z Prahy do lázeňského města. Před městem se zabočí na obec Hůrky odkud vede cesta na parkoviště ke Goethově vyhlídce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Karlových Varech. Je nutné dojít podél Teplé na začátek lázeňské části k infocentru, kde přijdete k zeleně značené turistické trase. Ta vás dovede ke Třem křížům, kde navazuje až k rozhledně žlutě značená turistická trasa, která vás dovede až k rozhledně. Připravte se na 3 kilometry.  

Hrad Mírov, okres Šumperk

Fulštejn je zřícenina rozsáhlého raně gotického hradu v Osoblažském výběžku v okrese Bruntál, v Moravskoslezském kraji. Historie hradu Hrad založil v polovině 13. století Herbort z Vulmu ve Vestfálsku, leník olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Ten zvolil pro jeho výstavbu strategicky výhodné místo na zalesněném vršku nad řekou Osoblaha. Stavitel hradu Herbort byl mimo jiné jedním z účastníků tažení Přemysla Otakara II. proti pohanským Prusům a v roce 1278 se zúčastnil osudné bitvy na Moravském poli. Na přelomu 13. a 14. století byl hrad rozšířen o dvě předhradí. Od roku 1437 byl v majetku Supů z Fulštejna a roku 1476 jej dobyl a vážně poškodil Matyáš Korvín. Byl však opraven a nově byl postaven goticko-renesanční palác. Od roku 1566 patřil hrad Sedlickým z Choltic. Konec jeho slávy přinesla třicetiletá válka, kdy byl zničen Švédy. Stal se neobyvatelným a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí na soukromém pozemku, je však volně přístupný. Dispozice hradu Jádrem hradu byla zřejmě čtvercová budova. Dlouho se mělo za to, že se jedná o palác. Nicméně dispozice a umístění okenních otvorů v této nejzachovalejší stavbě hradu více než přesvědčivě dokazují, že se jedná o hradní kapli. Jeden starý německý turistický časopis celkem logicky uvádí, že lidé měli z rozebrání sakrální stavby přirozenou obavu a tato skutečnost přispěla k jejímu zachování. Dále se zachovaly zbytky zdí hradeb, nevelké zbytky okrouhlé věže, jejíž velikost ukazuje na to, že zřejmě měla obytný charakter, bašt a obvodové zdivo goticko-renesančního paláce. Dobře je zachován systém vnějšího opevnění s mohutnými valy a soustavou příkopů. Tipy na výlet Navštívit můžete Muzeum v Bohušově, zámek Slezské Rudoltice, zámek Dívčí Hrad, renesanční zámek Linhartovy, Liptaňský bludný balvan nebo se rozhlédnout z rozhledny Strážnice u Liptaně. Ubytování najdete v Osoblaze.