Vlastivědné muzeum v Nymburce má dlouhou historii, jež se počala již roku 1885, kdy byly schváleny stanovy „spolku muzea královského města Nymburka“. V roce 1989 bylo nymburské muzeum převedeno pod správu Polabského muzea se sídlem Poděbradech.Vlastivědné muzeum Nymburk nabízí kromě krátkodobých výstav expozici věnovanou spisovateli Bohumilu Hrabalovi. Další expozice o historii města, jeho židovských obyvatel a o vývoji železnice jsou umístěny v bývalé synagoze. Stálá expozice Nymburk v proměnách věků (historická expozice) - seznámení s dlouhým historickým vývojem nymburské lokality prostřednictvím bohatých archeologických nálezů a mnoha památek hmotné kultury od nejstarších dob až po počátek 20. století. Dominantou výstavní síně je bezpochyby ob­raz úctyhodných rozměrů od Alfonse Muchy (z roku 1935) s husitským námě­tem „Poddání města Nym­burka L.P.1421 Bohu a Pražanům“. Z dějin železnice Městská expozice Bohumila Hrabala - Uspořádání expozice návštěvníka zcela vtáhne do soukromí spisovatele. Spatří skutečnou pracovnu spisovatele a mnoho rodinných fotografií. V imitaci české hospody s původním vybavením shlédne krátký videodokument o B.Hrabalovi a na přání dostane i pivo. Vlastivědné muzeum v Nymburce patří pod správu Polabského muzea v Poděbradech

Botanická zahrada v Benátské ulici je studijní zahradou Karlovy univerzity. Vznikla v roce 1775, původně na Smíchově, v dnešních Dienzenhoferových sadech. Do dnešní lokality byla přemístěna koncem 19. století. V zahradě je v několika pavilonech, především pro vědecké účely, pěstována řada vzácných a exotických rostlin. Zahrada je přístupná pro veřejnost a její název je dán jejím charakterem.

Mydlářovský dům najdeme v Břetislavově ulici, má čp. 74. Původně gotický dům byl přestavěn v letech 1573-1577 na vznosný renesanční objekt s arkádovým průčelím s alegorickými výjevy. V současné době se v objektu nachází loutkářské muzeum (od roku 1972).

Rozhledna na Doubské hoře (609 m) je poslední ze čtveřice karlovarských rozhleden. Vypíná se na nejvyšším místě okolí Karlových Varů, které je spíše známé pod jménem Aberg. Toto oblíbené výletní místo má bohatou historii vyhlídkových staveb. Jako první tu byl v roce 1845 postaven dřevěný vyhlídkový altán nazvaný Art Turm. I v těchto pravěkých dobách turistiky, se Doubská hora stala velmi rychle častým cílem lázeňských hostů. V červnu 1958 zachvátil ovšem okolní lesy požár a plameny sežehly kromě stromů i vyhlídku. V roce 1862 se městská rada rozhodla, že na Abergu vystaví novou kamennou rozhlednu. Na stavbu vyčlenila 1430 zlatých a za tři měsíce již první návštěvníci stoupali po jejích 87 schodech. Výhled, který 20 metrů vysoká věž nabízela, byl pěkný a zájem o rozhlednu prudce stoupal. Pro lepší pohodlí výletníků byla v roce 1878 postavena kamenná hrázděná kavárna. Lázeňské hosty k ní vozily fiakry nebo vozíky tažené osly. Později se však ukázalo, že rozhledna má vážné nedostatky a je nebezpečná svému okolí. Proto musela být roku 1904 zbourána. V roce 1904 proto městská rada rozhodla, že na Doubské hoře bude postaven nový, reprezentativní objekt. Architekt Rudolf Melichar navrhl stavbu moderní budovy s restaurací, tanečním sálem, verandou a 22 m vysokou vyhlídkovou věž. Stavba za 113000 korun byla slavnostně otevřena 16. července 1905. Do konce 40. let pak rozhlednu vlastnilo město. To se změnilo po roce 1945. Rozhledna změnila název na Gottwaldovu vyhlídku a do správy ji převzal podnik Restaurace a jídelny. Pak vyhlídku spravoval Svazarm a nakonec se dostala do vlastnictví Severočeských chemických závodů Lovosice. Objekt začal sloužit jako rekreační zařízení a byl přístupný nepravidelně. V devadesátých letech se rozhledna vrátila do vlastnictví města, které ji zprivatizovalo. Nový majitel provedl rekonstrukci a přeměnil objekt na luxusní hotel s názvem Aberg. Ve věži bylo zřízeno apartmá a přístup byl za účelem výhledu možný jen po domluvě a v případě, kdy nebyl pokoj obsazený. Výhled z věže se tak zkomplikoval. V případě, že pokoj není obsazený lze spatřit Krušné a Doupovské hory, část Slavkovského lesa, zahlédnout lze také hrad Andělskou horu a nad Karlovými Vary rozhlednu Dianu a Goethovu rozhlednu.