Kamenné řady se nacházají nad obcí Kounov na plošině zvané Na rovinách. Poprvé na ně upozornil v roce 1934 kounovský učitel Patejdl. Jejich záhadou se nezabývají jen arechologové, ale mnoho dalších odborníků včetně astronomů. Jsou vytvořeny z křemencových balvanů seskupeny do 14 téměř úplných řad. Délka řad se pohybuje od 400 do 450 metrů, celkem tedy jde o přibližně 2.500 kamenů. Průměr kamenů se pohybuje nejčastěji okolo 80 cm. Největší kámen s názvem Gibon I. váží přes 6 tun. Vede k němu značená odbočka. Archeologický výzkum prokázal v blízkosti hradiště datované do doby haštalské. Přímý vztah kamenných řad s tímto hradištěm však nebylo prokázáno. Pro někoho tak představují astronomickou, kalendářní nebo kultuvní povahu. V historických pramenech má oporu také názor související s rozměřováním lesních parcel.

Zámek Zruč stojí v parku na návrší nad městem, na pravém břehu řeky Sázavy a je vidět již od nádraží. Je to trojkřídlá dvoupatrová budova s třípatrovou věží v jihovýchodním nároží. Do nádvoří se otvírá několika zasklenými arkádami. V zámeckém parku jsou zachovány zbytky pseudogoticky upravených hradeb a bašt, v severozápadní části parku stojí zbytek hranolové věže z původního hradu.  Historie zámku                         Zruč nad Sázavou se poprvé připomíná již v roce 1335, kdy náležela Heřmanovi ze Zruče. V roce 1364 ji získal Ješek z Kolovrat. Kolovratům pak náležela Zruč až do roku 1433 a právě za nich byl zde ve 14. nebo počátkem 15. století vystavěn gotický hrad. Později se držitelé hradu střídali, až byl za Kaleniců v druhé polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek.  Tomuto rodu náleželo zručské panství až do roku 1623, kdy bylo Albrechtovi Kalenicovi z Kalenic pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno. Po stavovském povstání se Majitelé Zruče rychle střídali. Roku 1781 zámek vyhořel a z důvodu střídání pánů se provedly jenom nutné opravy sídla. Teprve v letech 1872 – 1878 za Jana Skrejšovského byla provedena rozsáhlá oprava a přestavba zámku. Nádherné zámecké zahrady Další úpravy objektu byly provedeny Adolfem Schebekem v letech 1891 – 1892 v pseudogotickém slohu. Byla zbořena část hradeb a bašt dosud zachovalých na východní straně a v těch místech byla postavena nová pseudogotická vstupní brána do zámeckého areálu. Bašty a části hradeb, které byly ponechány, byly pseudogoticky upraveny a upraveny jako altány a zahradní terasy. Pseudogoticky upraveno bylo i torzo velké věže v severovýchodním rohu hradeb. Výrazně se změnil vnější vzhled zámku. Byly odstraněny starší fasády a budova upravena tak, aby měla vzhled stavby z lomového kamene. Zámek byl nově zastřešen vysokou valbovou střechou. Celá stavba byla ozdobena několika gotickými štíty, věžičkami a vikýři. V majetku Schebků zůstal zručský zámek až do roku 1948, kdy přešel do správy Městského národního výboru a byly zde umístěny jeho kanceláře. V 90. letech 20. století byl zámek Schebkům v restitucích navrácen. Současnost... Zámek ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku je po rekonstrukci znovu přístupný. V podkroví je otevřeno muzeum panenek a víceúčelový sál. Ze Zruče nad Sázavou se můžete vydat na výlet do Kácova, kde najdete barokní zámek a pivovar.

Skanzen lidových tradic a řemesel Bolatice, vybudovaný v roce 2002, je jedno z mála dosud zachovalých příkladů tradičního vesnického stavení v 19. a na počátku 20. století. Je umístěn ve staveních vedle kostela a na jeho výstavbě se podíleli ve velké míře občané Bolatic, kteří také věnovali většinu exponátů.Skanzen má za úkol zachytit život našich předků před padesáti a více lety, má se stát místem, kam si lidé přijdou zavzpomínat na své mládí a kde se mladší generace seznámí s životem a prací našich předků. Ve skanzenu můžete zhlédnout život na vesnici před desítkami let. K vidění je stará kuchyně, ložnice, prádelna, místnost služky, stáj pro koně, chlév pro krávy, srubek (špýchar), stodola vybavená starými stroji. V dalších dvou místnostech, kůlně a stodole se seznámíte s řemeslnými nástroji, zemědělskými stroji a nářadím, používaným v domácnosti a při práci na statku.Skanzen v Bolaticích je místem, kde se konají kulturně - společenské akce.  Kulturní akce, konané každoročně ve skanzenu Velikonoce na dědině (duben) - ukázky vesnických lidových tradic, tradiční výroba kraslic a karabáčů, řehtaček a velikonoční výzdoby, soutěž o nejkrásnější kraslici Stavění májky (květen)- kulturní akce s bohatým programem a občerstvenímLidová vyprávění a humorné scénky ze života lidí na Hlučínsku (září)- malá divadelní představení, zachycující život lidí na vesniciSetkání seniorů (červenec)- vesnické klebety u ohňa a šnapsuVesnická zabíjačka (listopad)- pravé zabíjačkové hody s výrobou tradičních pokrmů, ochutnávkaKoledy ve skanzenu (prosinec)- setkání u vánočního stromu a skleničky svařeného vína, při poslechu vánočních písní a koledŽivý Betlém (prosinec)- divadelní představení o narození KristaMše svaté (v průběhu celého roku)Koncerty dechové hudby (v průběhu celého roku) 

Zde na návrší pod Anenským vrchem stávala jož od roku 1696 dřevěná poutní kaple. Zájem o toto místo byl takový, že kaple přestala brzy postačovat. Bylo rozhodnuto o výstavbě kamenného chrámu. Ta probíhala v letech 1767-1770 a slavnostní vysvěcení proběhlo 26.7.1770 na svátek sv. Anny. Od té doby se zdejší místo stalo památným a každý rok sem přicházelo tisíce poutníků. Poutě na čas ustaly za josefínských reforem. Tehdy byl kostel uzavřen, zařízení odvezeno a dokonce hrozila demolice objektu. K tomu naštěstí nedošlo a po smrti Josefa II. se na svátek sv. Marka v roce 1795 opět konala mše. Rozmach opět pokračoval až do 50. let 20. století. Tehdy zase vlivem komunistického režimu začalo místo upadat a v roce 1970 byly dokonce zakázany poutě ke sv. Anně. K opětovnému obnovení došlo v roce 2002. Ke kostelu vede alejí křížová cesta. Samotný kostel je v současné době v relativně dobrém stavu. Za komunistické éry se na něm podepsal nezájem, přírodní vlivy, vandalové a také staré důlní šachty na zlato a jiné rudy, které se v okolí nacházejí. lokalizace: Andělská hora (SZ 1,5 km)              přístup: exteriér volný, interiér občasný-nepravidelný               turistické značení: ANO (červená)                       hromadná doprava: BUS Andělská hora 1,5 km                  parkování: v blízkosti kostela - z Andělské hory malou silničkou místy v nedobrém stavu