Kostel sv. Mikuláše souvisí s kupeckou osadou Újezdec, která se kolem něj rozkládala. Tehdy byl vybudován jako románský kostelík někdy na počátku 12. století. Roku 1190 je darován nově vzniklému louckému opatství. Při obrovských požárech v první třetině 14. století byl zničen. Následně již jako gotický byl postupně budován v 14. a 15. století. Od roku 1569 se vzrůstajícím rozmachem protestantů, zde začali působit jako katolický kněz tak luteránský pastor. Ovšem soužití protestantů a katolíků vedlo k řadě neshod. V roce 1576 ukradli protestanti chrámový poklad a o tři roky později vyvolali při procesí Božího těla výtržnosti. Situace se vyhrotila na konci 16. Století natolik, že v kostele začal kázat sám loucký opat. Roku 1619 byl kostel předán do správy protestantům a loucký opat byl uvězněn. Dlouho to však netrvalo, zlom nastal po Bílé hoře v roce 1620. Opat byl propuštěn a kostel navrácen do správy premonstrátům. Později pak byli všichni protestanti vyhnáni. V polovině 19. století byla přistavěna věž a to netradičně na východní straně za kněžištěm. Poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 1996-2007. Kostel je tak jedinečnou ukázkou gotické sakrální architektury v celé jihozápadní Moravě. Hlavní část gotického kostela tvoří vysoké trojlodí členěné vysokými válcovými sloupy se síťovou klenbou. Hlavní oltář sv. Mikuláše pochází z konce 17. století. Jeho dřevěná konstrukce byla zhotovena v roce 1679. Obraz sv. Mikuláše namaloval v roce 1754 J.L.Deyssinger. V nástavci se nachází obraz Boží Trojice a oltář dále doplňují sochy sv. Václava, sv. Leopolda, sv. Cyrila a Metoděje. Vrcholek oltáře pak tvoří Kalvárie s postavami Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. V kněžišti se nachází zajímavé gotické fresky namalované někdy po roce 1425, objevené roku 1897. Znázorňují Bolestného Kristuse s důtkami a ratolestí vystupujícího z tumby, Veroničinu roušku s otiskem obličeje mučeného Krista nesenou anděly, Poslední večeři Páně a namalovaný oltář sv. Aichla. Poblíž hlavní oltáře najdeme další vzácnou památku: do zdi zapuštěné gotické sanktuárium z let 1470-1490. Deset metrů vysoká schrána v podobě gotického sloupu s fiálami na ukládání nejsvětější svátosti oltářní. Dalšími památkami v kostele jsou gotická plastika bičovaného Krista u kůlu z první třetiny 15. století, barokní kazatelna z roku 1760 v podobě zeměkoule, oltář Nanebevzetí Panny Marie z první třetiny 17. století, oltář sv. Rodiny, na kůru novogotické varhany a další. Mezi kostelem a blízkou Svatováclavskou kaplí stával karner kruhového půdorysu, dnes vyznačen odlišnou dlažbou. Šlo o hřbitovní stavbu s podzemní prostorou sloužící jako kostnice (dochovaná), kde byly ukládány kosti vykopané ze hřbitova. Horní část pak sloužila jako kaple, kde byly slouženy mše za zemřelé. Tato část byla zbourána při výstavbě Svatováclavské kaple. Kostel je tradičním místem konání Hudebního festivalu Znojmo - krásné přehlídky historické hudby. 

Historie zámku Dominanta Opočna, renesanční zámek, který se nachází v malebné krajině nedaleko Orlických hor, je přestavbou původního gotického hradu, který nechal vystavět rod Trčků v 16. stol. Značný rodový majetek byl předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu. Roku 1560 byla započata renesanční přestavba. Vznikl zámek podle vzoru italských renesančních paláců. Vnější fasáda byla opatřena sgrafitovou výzdobou a renesančními štíty nad hlavním vchodem. Jako další stavby vznikly míčovna a v parku jednopatrový letohrádek z roku 1602. Za vlastnictví Colloredů, kteří zámek získali jako pobělohorský konfiskát a vlastnili jej až do druhé světové války, byly interiéry upraveny v duchu evropského aristokratického prostředí. Koncem 17. století propukl na zámku požár. Dále byla na zámku postavena nová kaple sv. Anny. Na počátku 19. století byl zařízen zámecký park. Vznikl tak romantický park se spletí tajemných cestiček a s výhledy do kraje Orlických hor. Zlatý potok s umělými vodopády byl rozšířen o dva rybníčky a doplněn kamennými i dřevěnými můstky. Svahy a zelená prostranství parku jsou osázeny množstvím křovin a stromů. Poslední úprava zámku byla v letech 1903-1912, kdy se upravovaly interiéry. Dispozice zámku Zámeckou budovu tvoří tři dvoupatrová křídla s arkádovými ochozy, spojená do tvaru písmene U, které obepínají velké nádvoří. Ze strany čtvrté je otevřené do širokého údolí Zlatého potoka s anglickým parkem. Z bývalého hradu se nám dochovaly jenom válcová věž a zbytky opevnění. Zámecké expozice Prohlídka zámku začíná v etnografické hale, v místnosti věnované africkým a americkým sbírkám. Na zámku můžeme vidět velkolepou obrazárnu, která obsahuje převážně díla italských mistrů. Dále zde vidíme rozsáhlou zámeckou knihovnu, lovecký a rytířský sál, orientální zbrojnici a bohaté sbírky zbraní. A také obytné místnosti zařízené převážně nábytkem 17. - 19. století, jako třeba pracovnu s dřevěným obložením a obrovským krbem, bílo-zlatou jídelnu, kuřácký salonek, reprezentační salon, ložnici, hernu, koupelnu a oblékárnu a další společenské místnosti, které jsou doplněny obrazy, benátským, českým i německým sklem nebo vídeňským a míšenským porcelánem. I přes veškeré změny, kterými si zámek v minulosti prošel si dodnes udržel obrovskou historickou a uměleckou hodnotu, ale i značné kouzlo a půvab. Tipy na výlet Navštívit můžete třeba pevnost Dobrošov. V Novém Městě nad Metují pak stojí za vidění barokní zámek, Městské muzeum nebo galerii Zázvorka. V Dobrušce si můžete prohlédnout Vlastivědné muzeum Dobruška. Ubytování najdete v Novém Městě nad Metují.

Kostel sv. Martina pochází z přelomu 14. a 15. století kdy byl postaven na místě původního dřevěného kostela zmiňovaného v roce 1281. V roce 1554 byly dostavěny obě věže a v polovině 16. století přistavěna kaple sv. Kříže. V roce 1779 při velkém požáru města vyhořel i kostel. Tehdy se zřítily i původní klenby. Následně při opravách v 80. letech byl zásadně přestavěn jeho interiér. Kostel je trojlodní monumentální gotická stavba s pozdně barokní přestavbou a dvěma věžemi které kdysi patřily k obranné linii města. Na severní straně kostela se nacházejí renesanční náhrobky ze 16. století, v boční kapli pak polychromovaný náhrobní kámen zámeckého lékaře Kryštofa Bilického z Bilic

Ruiny kostela sv. Mikuláše se nacházejí na vyvýšeném místě v obci Šitboř zhruba 1,5 km jižně od Poběžovic. První zmínka o kostele je z roku 1359, ale zřejmě je starší a pochází z poloviny 13. století. V roce 1710 byla nad sakristií postavena osmiboká kostelní věž s cibulovou střechou. Brzy po druhé světové válce zpustl a na konci 70. let se propadly stropy a klenby. V současné době (2009) je volně přístupný, ale ruina tohoto kostela stále chátrá.Kostel je jednolodní raně gotickou stavbou s polygonálně zakončeným presbytářem.