Divadlo nechal v roce 1781 postavit hrabě František Antonín Nostic Rhieneck. Architektem budovy byl A. Haffenecker. Za založením divadla stála skupinka zemských šlechtických patriotů.První představení se zde uskutečnilo 21.4.1783. Hrála se Lassingova Emilia Galotti. Divadelní scéna byla pronajímána německým nebo italským společnostem. Česká vystoupení zde zazněla až v letech 1785 - 1786. Vedení divadla s jejich uváděním nesouhlasilo a tak čeština z tohoto divadla vymizela až do roku 1820. V té době zde působil jako dramatik, režisér a dočasně jako spoluředitel J. P. Štěpánek. Jeho zásluhou se opět začaly hrát i česká představení.Divadlo se může pyšnit tím, že v něm v roce 1787 W. A. Mozart dirigoval premiéru své opery Don Giovanni. A také tím, že tady měla premiéru Tylova Fidlovačka s hudbou Františka Škroupa, v níž poprvé zazněla dnešní česká hymna Kde domov můj.16.11.1920, po vzniku samostatného Československa, divadlo obsadily čeští herci. Stalo se z něho druhá scéna Národního divadla.

Zdálo by se, že kamenná vyhlídka stojící na Dobětické výšině v Ústí nad Labem, vzdává svým názvem hold klasikovi české literatury. Zmýlená ovšem neplatí, svůj název dostala podle Alexandra Erbena, předsedy ústeckého spolku. Ovšem nepředbíhejme a začněme od začátku. Dějiny vyhlídkových staveb na této výšině jsou pestré a dlouhé. Roku 1888 slavil císař František Josef I. 40 let panování. Spolek pro České středohoří a Krušné hory přišel s nápadem oslavit jubileum stavbou vyhlídkové věže. Stavitelem dřevěné trámové rozhledny, vysoké 20 metrů, byl Alwin Köhler. Věž však sloužila turistům jen 9 let. Za prudké zimní bouře na počátku roku 1898 se její dřevěná část zřítila. Rok nato zde byla vztyčena stejným stavitelem rozhledna nová – trámová, aby lépe odolala větru. Vydržela však jen 5 let. V roce 1903 ji strhla vichřice. I přesto rozhledna tvořená kamennou podezdívkou sloužila dále. Její osud zpečetil roku 1911 úder blesku. V první polovině 30. let se vedení ústeckého spolku rozhodlo, že na výšině, které se také říká Brand, postaví novou věž. Stavitel Köckert vybudoval hranolovou věž s otevřenou vyhlídkovou plošinou. Osmimetrová kamenná věž byla pojmenována Erbenova na počest již zmíněného někdejší předsedy spolku. Za komunistů volný přístup, vandalové a macešský postoj té doby k rozhlednám zhoršovl její stav a také vzrostlé stromy zhoršovaly výhled. Drobnější opravy proběhly na počátku 80. let a také v 90. letech. Snahy o zvýšení a opravu rozhledny narážely na finanční těžkosti a také na snahu ochránců přírody a občanských iniciativ. Snahy nakonec vyústily k opravě a navýšení věže o 7 metrů, které proběhly v létě 2006. Upravená věž byla znovuotevřena 15. října 2006 a je volně přístupná.

Nádraží Praha Řeporyje leží na železniční trati mezi Prahou Smíchovem a Berounem. Slouží pro osobní i nákladní dopravu.

Renesanční hrad a zámek Frýdlant stojí na okraji stejnojmenného města na mohutném čedičovém ostrohu nad říčkou Smědou a patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v České republice. Těžiště moci Albrechta z Valdštejna Původně, na místě dnešního Frýdlantu, zde stával raně gotický pozemní hrad, který založili v polovině 13. století Ronovci. Nám se dodnes z něho zachovala pouze mohutná válcová věž - Indica. Přemysl Otakar II. odňal Frýdlant Berkům z Dubé a prodal jej Biberštejnům v roce 1278. Ti patřili k nepřátelům husitů i krále Jiřího. V roce 1558 se hrad dostal do majetku Redernů. K významné stavební aktivitě došlo z iniciativy Melchiora z Redernů po roce 1582, který z Frýdlantu vytvořil rodovou rezidenci. Renesanční úpravu hradu provedl italský stavitel Marcus Spazzio a postavil zde také renesanční Dolní zámek. Výstavbou kaple sv. Anny byla v letech 1598 – 1602 přeměna hradu v podstatě dokončena. Frýdlant, jako jiná panství, přešel po Bílé hoře do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Ten nazval své rozsáhlé panství vévodstvím frýdlantským, i když sídlil hlavně v Jičíně. Po vévodově smrti přešlo sídlo na Gallase, poté se jej pětkrát zmocnili Švédové a v letech 1645 – 1647 značně zasáhli do hradní stavby, především zesílili opevnění na severní straně. Po požárech na konci 17. století došlo, za Františka Ferdinanda Gallase, k raně barokním přestavbám. Další barokní úpravy byly provedeny roku 1749 za Filipa Josefa Gallase, kdy vznikly terasy při dolním nádvoří. První náznaky romantické neogotiky lze na Frýdlantu sledovat již roku 1805, kdy byly sneseny renesanční štíty, a sgrafita byla zabílena. V letech 1867 – 1870 pak došlo k neorenesančním zásahům a přístavbě nového křídla pro Eduarda Clam-Gallase podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Heckeho. Fasády tehdy opět doplnila nová sgrafita. Rodu Clam-Gallasů, kteří na frýdlantském sídle také sídlili, patřil hrad až do roku 1945, kdy jim byl zestátněn. Od gotického hradu po renesanční zámek Areál Frýdlantu představuje velmi cenné spojení dvou architektonických útvarů – středověkého hradu a renesančního zámku. Dnes vidíme hrad jako mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž. Barbakanem, postaveným Švédy, a Dolní branou z 15. století se vstupuje na dolní zámecké nádvoří. Severní stranu nádvoří tvoří kastelánské křídlo. Rytířská cesta vede k hornímu (starému) hradu, prochází Horní (třetí) branou a pod prampouchem. Na vnějším hradním nádvoří stojí zámecká kaple. Zámek je obehnán švédským opevněním s pětiúhelnými baštami a hradním příkopem.  První hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě Návštěva frýdlantského zámek nabízí návštěvníkům velký počet zpřístupněných místností. Prohlídkový okruh zahrnuje dvě trasy. Můžeme vidět zámecké prostory, které zahrnují interiéry připomínající zdejší život Albrechta z Valdštejna, je zde rytířský sál s portréty členů hraběcích rodin Gallasů a Clam-Gallasů, uniformy zámeckého služebnictva, sbírka zbraní, vrchnostenská kancelář, unikátní sbírka dýmek, zámecká kaple sv. Anny, pokoje hraběnky, reprezentační a jiné místnosti. Na zámku je také síň spisovatele V. Kaplického a zdejší zajímavostí je určitě soudní síň, v níž probíhal proces s O. Stelzigem – aktérem selského povstání z roku 1608. Zámecké místnosti jsou vybaveny předměty velké historické ceny - hodnotným nábytkem, gobelíny, obrazy, porcelánem, sklem, keramikou, zrcadly, lustry aj., které si určitě stojí zato prohlédnout. Tipy na výlet V nedaleké Raspenavě najdete kostel Nanabevzetí Panny Marie nebo v obci Hejnice klášter františkánů s kostelem Navštívení Panny Marie, vodopády Velkého Štolpichu či Frýdlantské cimbuří. Za návštěvu stojí i Lázně Libverda. U obce Chrastava stojí velmožské sídlo - Curia Vítkov. Ubytovat se můžete ve Frýdlantu.