Původně zde stálo sousoší Ignáce z Loyoly z roku 1711, jehož autorem byl Ferdinand Maxmilián Brokof. To bylo ovšem zničeno během povodní v roce 1890, kdy spadlo do Vltavy. Jeho fragmenty vytažené z vody jsou dnes umístěny v Lapidáriu Národního muzea na pražském výstavišti. Autorem nynější sochy je profesor Karel Dvořák, který ji zhotovil v roce 1928 na objednávku ministerstva školství k 10. výročí vzniku republiky. Sousoší vyjadřuje misijní činnost věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, kteří dávají křest pohanským Slovanům. Oba věrozvěsti jsou prohlášeni za patrony Evropy, protože v 9.století spojili střední Evropu s křesťanstvím.

Nejmodernějším muzejním objektem, patřícím pod Moravské zemské muzeum, je Pavilon Anthropos. V době nedávno minulé prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes tak nabízí návštěvníkům kvalitnější zázemí a rozsáhlejší výstavní prostory. Pavilon,který můžeme navštívit v Pisáreckém parku, navazuje na práci prof. Karla Absolona z období I. republiky. Jemu se podařilo v rámci pavilonu na brněnském výstavišti „Člověk a jeho rod“ soustředit roku 1928 nebývalé množství nálezů z nejranějších období lidských dějin. Výstava nesla název Anthropos. Na tuto tradici bylo navázáno stavbou Pavilonu Anthropos, jež byla dokončena roku 1962. V současnosti zrekonstruovaný výstavní prostor nabízí expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu. Expozice nenabízí pouze současné poznatky z výzkumů archeologie, antropologie, genetiky apod., ale přináší i interaktivní prezentace díky moderní audiovizuální technice a je obohacena řadou dioramat a rekonstrukcí prostředí i života paleolitických lovců a sběračů. Návštěvníci pochopitelně nepřijdou ani o oblíbenou rekonstrukci mamuta, který je nyní navíc obklopen přirozeným přírodním prostředím. Dále jsou zde dva sály určené pro dočasné výstavy, moderní přednáškový sál i kavárna. Stálá expozice Příběh lidského rodu Morava lovců a sběračů Nejstarší umění Evropy Genetika a vývoj člověka Primáti: naše rodina Technologie ve starší a střední době kamenné   Pavilon Anthropos patří pod Moravské zemské muzeum.

Židovský hřbitov se nachází v ulici Československé armády v blízkosti městského muzea, východně od centrálního náměstí. Založen byl asi v polovině 17. století, ale doložen je až v první polovině 18. století. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1941. Za celou svou dobu byl několikrát rozšiřován, až do dnešní velikosti 2.176 m2. Dnes se zde nalézá přibližně 230 náhrobků z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1731. Hřibtov je volně přístupný.

Staré skalní obydlí nacházející se v blízkosti obce Lhotka u Mělníka bylo vytesáno v pískovcích jako nouzové obydlí, patrně někdy na přelomu 17. a 18. století. Centrem obydlí je dolní místnost s pecí, ve které se muselo kvůli vlhku a chladu topit neustále. Pec, která je zde dnes není původní, je menší a stojí na trochu jiném místě, než její předchůdkyně. Poblíž vstupní chodby je klenutá prostora, která sloužila jako sklad potravin. Druhá menší místnost se nachází výše a je přístupná po vnějších krkolomných schůdcích, je nejsušší místností obydlí. Ve skále byl pak dále vytesán sklep a chlév. Posledním stálým obyvatelem byla paní Holubová, která zde žila až do počátku 80. let 20. století a dožila se 78 let i když zemřela v řepínském domově důchodců kam se byla nucena na zimu uchýlit. Jednou z rodin zde žíjících byla i rodina Benešů, kteří byli údajně spřízněni s prezidentem E. Benešem a jeho žena zde byla kdysi na návštěvě. V současné době funguje jako klubovna. Skalní obydlí je pod patronací Regionálního muzea Mělník.   Možnost návštěvy a vstupné v době od 1.5. - 30.9. 2009 každou sobotu a neděli, od 10 - 12 hod a od 13 - 17 hod. na požádání přímo na místě.   Vstupné základní 10,-Kč, snížené 5,-Kč.