Městská část Praha - Řeporyje je součástí správního obvodu Praha 13.

Schwarzenberská hrobka u zámku Orlík, okres Písek.

Nejstarší stopy na území Dolních Počernic byly zachyceny nad severním bokem Počernického rybníka v lokalitě kde je dnes vilová čtvrť Vinice. Našly se zde pozůstatky osady lidí řivnáčské kultury (tedy asi 4.000 let před n.l.). Rozpadem osady v raném středověku a s doplněním o další grunty, došlo potom zřejmě k vytvoření shlukové vsi, jejíž základní urbanistický rozvrh setrval dodnes. Lze předpokládat, že nejpozději ve 2. polovině 12. století získal osadu s okolím jako výsluhu za vojenské či jiné služby některý z knížecích družiníků, jehož jméno (ves lidí „Počerného“). Velmož si potom dal vybudovat při cestě výše nad osadou při hraně bažinatého údolí Rokytky (dnešního zámeckého parku) nepochybně dosud dřevěný sídlení dvorec. U dvorce vyrostl současně nebo o něco později nevelký vlastnický kostelík, jehož panská tribuna navazovala možná – jak bývalo obvyklé – lávkou přímo na obytné patro feudálního sídla. Základní hmota jednolodního románského kostelíka s pravoúhlým kněžištěm, zděná z tesaných pískovcových kvádrů, zůstává dodnes zachována jako vzácný doklad románské stavební kultury na vesnici.Jako o Počernicích se poprvé píše ve 20. letech 14. století. Na základech dvorce zde vyrostla gotická tvrz. Na rozvoji vsi pak ve druhé polovině 16. století měli velký podíl Matěj a Jan Hůlkové z Počernic. Ti uskutečnili přestavbu trvze na renesanční zámek. V letech 1644-1706 byl zámek a přilehlé statky v držení hraběcí rodiny Colloredo-Wallsee a mezi roky 1720-1755 páni von Saltza. V 19. století představuje nejvýraznější zásah do půdorysu obce vybudování státní pražsko-olomoucké dráhy, dokončené v roce 1845, která oddělila starou obec od nové železničním náspem s klenutým podjezdem. Druhá polovina 19. století proměňuje obraz Dolních Počernic zejména výstavbou „nového zámku“, jehož realizací pro hrabata z Dercsenyi byl v roce 1857 pověřen pražský architekt V. Bělský. Následně byl po roce 1858 zbořen starý mlýn na zámeckém nádvoří a ve stylu anglické novogotiky postaven při rybniční hrázi mlýn dnešní, zapsaný dnes vedle obou zámků, kostela a souboru pivovaru rovněž mezi chráněné kulturní památky. Ve 20. a 30. letech 20. století dochází k bouřlivému rozvoji výstavby rodinných domků. Po druhé světové válce pak došlo k výstavbě panelových domů. V roce 1968 byly připojeny Dolní Počernice k Praze a dnes je MČ Praha – Dolní Počernice součástí správního obvodu Praha 14.

Vrch Velký Beškovský kopec (474 m.n.m.) se vypíná přibližně necelé 4 km jihovýchodním směrem od obce Dubá.Vrch tvoří pískovcový hřeben s četnými terasami. Z těchto skalních teras jsou dobré rozhledy do okolí.