Divadlo nechal v roce 1781 postavit hrabě František Antonín Nostic Rhieneck. Architektem budovy byl A. Haffenecker. Za založením divadla stála skupinka zemských šlechtických patriotů.První představení se zde uskutečnilo 21.4.1783. Hrála se Lassingova Emilia Galotti. Divadelní scéna byla pronajímána německým nebo italským společnostem. Česká vystoupení zde zazněla až v letech 1785 - 1786. Vedení divadla s jejich uváděním nesouhlasilo a tak čeština z tohoto divadla vymizela až do roku 1820. V té době zde působil jako dramatik, režisér a dočasně jako spoluředitel J. P. Štěpánek. Jeho zásluhou se opět začaly hrát i česká představení.Divadlo se může pyšnit tím, že v něm v roce 1787 W. A. Mozart dirigoval premiéru své opery Don Giovanni. A také tím, že tady měla premiéru Tylova Fidlovačka s hudbou Františka Škroupa, v níž poprvé zazněla dnešní česká hymna Kde domov můj.16.11.1920, po vzniku samostatného Československa, divadlo obsadily čeští herci. Stalo se z něho druhá scéna Národního divadla.

Významný přemyslovský hrad, přestavěný později na zámek a pivovar, stojí na ostrožně v jihozápadním cípu středověké části města Znojma. Expozice Jihomoravského muzea zde jsoucí jsou přístupné, stejně jako známá rotunda sv. Kateřiny, v otevíracích hodinách. Historie hradu Dřevohlinitý hrad, předchůdce svého kamenného potomka, vznikl již na počátku 11. století po připojení Moravy k českému knížectví. Po vyčlenění samostatného znojemského údělu roku 1092 se hrad stal jeho správním, politickým a vojenským sídlem, a proto byl důkladně upraven a zčásti již vybudován z kamene. Na přelomu 12. a 13. století pak došlo k přestavbě na vrcholně středověký hrad. Znojemský hrad byl po dlouhá staletí královským majetkem. Počátkem 15. století se jej zmocnili stoupenci moravského markraběte Prokopa pod vedením Jana Sokola z Lamberka a Hynka Suchého Čerta z Jevišovic, kteří v roce 1404 odolali dobývání hradu vojskem vévody Albrechta a krále Zikmunda. V husitském období bylo Znojmo katolické. Po husitských válkách začal být znojemský hrad zastavován. Prvním zástavním majitelem se roku 1439 stal Albrecht z Leskovce. Zástavní majitelé se často střídali. Ve vlně konfiskací po bitvě na Bílé hoře o hrad přišel Zdeněk z Roupova. Roku 1645 jej poničili Švédové. Až do 18. století byl hrad pouze udržován a dokonce i předhradí zůstávalo volné, pěstovala se na něm vinná réva. V roce 1710 se jedinými majiteli hradu stali bratři z Deblína, za nichž proběhla výrazná barokní přestavba, dokončená roku 1732. Město Znojmo od pánů z Deblína získalo část hradu včetně prostoru okolo rotundy sv. Kateřiny a vystavělo zde pivovar. Původní hradní jádro pak bylo přestavěno na barokní zámek. V roce 1784 zemřel poslední potomek pánů z Deblína a ze zámku se stal vojenský lazaret. Od roku 1865 je majitelem celého areálu město Znojmo, které sem postupně přemístilo Jihomoravské muzeum. Podoba hradu Stavení vývoj znojemského hradu je v počátcích zahalen tajemstvím. Nejstarší stavbou zde dosud jsoucí je rotunda sv. Kateřiny s nástěnnými malbami – galerií Přemyslovců – z roku 1134. Vrcholně gotický hrad zaujímal konec ostrožny, oddělený do skály vylámaným příkopem. Hradní jádro tvořil soubor válcové věže, paláce a románské kaple s protáhlou apsidou. Počátkem 13. století také vznikla osmiboká tzv. Loupežná věž u vstupu do předhradí, která byla dlouhá desetiletí považována za nejstarší objekt hradu. Zřítila se roku 1892. Pozdně gotické a renesanční úpravy hradu nebyly příliš výrazné. Dnešní podobu znojemskému sídlu dala barokní přestavba v první polovině 18. století, o níž je psáno výše. Později byly jen klasicistně upraveny fasády. Tipy na výlet   Ve městě najdete také Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, děkanský chrám sv. Mikuláše, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele nebo zámek Znojmo. V Hlubokých Mašůvkách najdete kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete také zříceninu hradu Lepikus, rotundu Nanebevzetí Panny Marie, zámek Plaveč, zámek Jevišovice a vodní nádrž Jevišovice.  Ubytovat se můžete hned ve Znojmě.   M.K.

Stavebníkem Šternberského paláce byl Václav Vojtěch ze Šternberka. Nejdříve si dal postavit zámek v Troji a pak „zimní palác“ tady na Hradčanském náměstí. Plány mu připravil J.B.Mathey, ale brzy ze stavby odešel a prací se ujali dva vídeňští architekti Domenico Martinelli a Giovanni Alliprandi. Od roku 1949 hostí tento vrcholně barokní palác expozici sterého evropského umění. V malé místnosti v prvním patře jsou soustředěny ikony a práce antického umění. Vstoupíme-li do velké místnosti v prvním patře, přivítá nás skvělá řada dvoudílných a trojdílných, bohatě zlacených deskových kostelních obrazů Toskánska a severní Itálie.

Východočeské muzeum v Pardubicích sídlí na pardubickém zámku. Počátky panského sídla v místech zámku sahají do konce 13. století. Hrad byl přestavěn na zámek za Pernštejnů ve 14. a 15. století. Pozoruhodný fortifikační systém s hliněným valem a hradbou na úpatí se dochoval dodnes. V rytířských sálech 1. patra zámku se dochovaly cenné raně renesanční nástěnné malby.  V ostatní prostorách jsou stálé expozice muzea.Počátek muzejnictví sahá v Pardubicích do roku 1880 a u jeho zrodu byl Musejní spolek. Sbírky se rychle rozrůstaly a tak vyvstal problém s jejich umístění. Ten se vyřešil v roce 1920. Musejní spolek tehdy koupil s přispěním města a dalších příznivců pardubický zámek a o rok později dokonce i hrad na Kunětické hoře. Byl to dobrý krok. Zámek pod správou muzea vzkvétal a stal se chloubou města. Doba po válce a období totality přineslo chátrání zámku, ale bohužel k celkové rekonstrukci došlo až v 90.letech 20. století. V době kdy zámek přešel pod správu Východočeského muzea a prošel postupnou rekonstrukcí. Od konce roku 1997 je zámek postupně znovu uváděn do provozu. Vedle rytířských sálů s nástěnnými malbami tu je několik stálých expozic nejhodnotnějších sbírek. K dispozici jsou dva výstavní sály pro krátkodobé výstavy, přednáškový sál a muzejní knihovna se studovnou. V prostorách zámku se koná během roku několik desítek kulturních a společenských akcí. Ve svých sbírkách má Východočeské muzeum kolem 800 tisíc kusů sbírkových předmětů. Stálá expozice   EXPOZICE ČESKÉ SKLÁŘSKÉ TVORBY (především je zde prezentována česká ateliérová sklářská tvorba 20. a 21. stol.). EXPOZICE SBÍRKY POHLEDNIC ORBIS PICTUS (vývoj pohlednic na území dnešní ČR) EXPOZICE SBÍRKY ZBRANÍ (těžiště expozice je v ukázce palných zbraní) PENÍZE V ČECHÁCH 1520 – 1620 (expozice je v prostorách, kde se dochoval cenný dřevěný raně renesanční malovaný strop) PŘÍRODA VÝCHODNÍHO POLABÍ (expozice oceněna v r. 2004 národní cenou Gloria Musealis) EXPOZICE SBÍRKY HRAČEK „BYLO, NEBYLO...“ (hračky od 19. stol. instalované tak, že připomínají svět tradičních pohádek)