Horská chata a rozhledna Onen svět stojí na stejnojmenné vrchu (327 m) v pohoří Hrby v Březnické pahorkatině, blízko obce Lašovice. Chata je mnohem starší, stojí zde již šedesát let. Zatímco rozhledna spatřila světlo světa až v roce 2001. Je to dřevěná rozhledna vysoká 14 metrů se čtyřmi patry, ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Ta je ve výšce 11 metrů. Vede na ni 47 schodů a nabízí nádherný výhled do krajiny v okolí Orlické přehrady.

Bradlo (599 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem Úsovské vrchoviny, nacházející se jihovýchodně od Šumperka. Na zdejším vrchu se vyskytuje mohutná soustava skal a zajímavých kamenů. Na samotném vrcholu se nachází skála vysoká až 25 metrů, na které je upravená vyhlídka. Již na konci 19. století zde dobrovolná parta nadšenců zřídila schodiště a na vrcholu skály usadila železné zábradlí. Konala se zde řada slavností, manifestů a setkaní tu měly i dělnické spolky. Místo vzniklo v době ledové a základem je hornina zvaná kvarcit, který je nejodolnější formou křemene. Upravená vyhlídka je zde dodnes, dokonce relativně nově, podlaha vyhlídky je rovněž upravena aby umožnila pohodlný pobyt. Za dobrého počasí místo poskytuje kruhový výhled do širokého okolí. Například na Kralický Sněžník, Jeseníky, Hostýnské vrchy a dokonce i Chřiby.

Bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera se nacházejí zhruba 4 km severozápadně od Osvětiman. Původní hradisko opředené pověstmi a spojované s cyrilometodějskou tradicí bylo osídleni zřejmě nejpozději v 9. století. Nebylo nijak rozsáhlé, obytná část tvořila je několik desítek metrů. Jeho účelem bylo patrně jako opevněné místo chránící okolní obyvatelstvo v době nebezpečí a jako strážný bod na obchodní cestě. Existence kostela zde nebyla věrohodně doložena, pokud zde nějaký byl, pak patrně dřevěný, který pak zmizel beze stopy. Tato středověká pevnost byla osídlena patrně do počátku 11. století, poté její další osud není znám. Stejně tak není znám její zánik, zda to bylo vlivem klesajícího významu a tím nezájmu, či záměrné fyzické zničení. V průběhu 13. století došlo o oživení zájmu o toto místo a v roce 1350 zde byl založen klášter augustiniánů. Kamenné duchovní stavby byly ještě časem rozšířeny o hospodářská stavení obehnaná opevněním. Rozsáhlý komplex, ale nebyl nikdy dostavěn. O jeho zánik se vedou spory. Možná se stal terčem moravských husitů, kteří počátkem roku 1421 neúspěšně obléhali Kyjov. Každopádně ke skutečnému zániku došlo v průběhu 15. století. Roku 1546 byl zpustlý areál zastaven městu Kyjov a následně se dostal do jeho majetku. Poté se jeho rozvaliny staly zdrojem laciného stavebního materiálu, část byla prý snad dokonce použita na přestavbu hradu Cimburka, ke stavbě zámku Buchlovice a jinde. Na počátku 18. století prý byly ještě patrné zbytky kostelních zdí. V první polovině 19. století se začal o zdejší bývalý areál zajímat osvětimanský farář Vavřinec Jugan. Roku 1837 odkopal základy kliementského kostela a z nalezených kamenů vytvořil jeho půdorys. Boršický farář Jan Studený zde zase nechal postavi dřevěnou kapli, kterou na konci 50. let 20. století nahradila dnešní stavba. V současné době se zde konají květnové poutě, kterých se zúčastňují stovky poutníků. Areál ve kterém dnes najdeme valy a příkopy bývalého hradiště a z kamenů vyznačený půdorys bývalého kláštera je volně přístupný.

Socha sv. Floriána v Praze Uhříněvsi u kostela Všech svatých.