Pastýřská stěna, strmá pískovcová skála vypínající se do výšky 160 m nad hladinu Labe, je jednou z dominant Děčína. Už jen pohled na samotnou stěnu ve Vás vzbudí úžas a co teprve, když navštívíte stejnojmennou restauraci na jejím vrcholu, jejíž součástí je vyhlídková věž. Dominanta Děčína Ale začněme od začátku. Samotná skála sloužila jako zdroj stavebního materiálu. Pískovec z ní byl v průběhu 19. století použit na stavbu železnice Praha-Drážďany a také při stavbě řetězového mostu přes Labe. Na místě dnešní kamenné restaurace stálo již od roku 1892 dřevěné pohostinství. Rozmach turistického ruchu si ovšem vynutil velmi záhy stavbu nového objektu. Financovalo ji tehdy ještě samostatné město Podmokly. Projekt byl svěřen stavitelům z Děčína, Putzovi a Weberovi, kteří navrhli objekt s restaurací, ubytováním a s válcovou věží s vyhlídkovým ochozem. Romantická stavba napodobující středověký hrad byla slavnostně otevřena v roce 1905. Celková výše nákladů se vyšplhala na 23 000 korun. Návštěvníkům slouží dodnes a majitelem je stále město Děčín. Objekt prošel v devadesátých letech rekonstrukcí a bílé zdivo tak kontrastuje s tmavou barvou pískovce. Bohužel výstup na věž není možný, návštěvníci se musí spokojit s výhledem z terasy. Pohled z ní je ovšem také velmi pěkný. Zahrnuje město Děčín, s dominantou protějšího břehu, Děčínským zámkem a také okolí v údolí Labe. Kousek od rozhledny je možné navštívit ZOO Děčín. Důvodem proč není možné vystoupit až na vyhlídkový ochoz je přetvoření pokoje pod věží na soukromý byt. Pokud si ovšem návštěvu předem dohodnete, je možné v doprovodu číšníka na věž projít.   Výhled sever: údolí Labe a Děčín východ: Děčín, Sokolí vrch, Malý a Velký chlum jih: údolí Labe západ: částečně omezen stromy, lze zahlédnout Dečínský sněžník Popis cesty Autem - lze dojet až k rozhledně. Od Tyršova mostu asi 200 metrů na křižovatku s ulicí Teplická. Tady odbočte doleva po Teplické, až po 100 metrech uvidíte na jednom z domů obrovský poutač na restauraci Pastýřská stěna a ZOO Děčín. Podle něj se vydáte doprava a po kilometru stoupání dorazíte až k rozhledně.  Vlakem - vystupte na zastávce Děčín - hlavní nádraží. Po červené turistické značce 1,5 km na vrchol.     

Tento klub na Novotného lávce nabízí návštěvníkům zábavu na taneční party či vystoupení známýh DJs.

Římskokatolický kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází na náměstí v centru obce. Původní gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele byl ve Valči vystavěn již v polovině 13. století. Počátkem 16. století byla stavba vyzdobena freskami a po rozsáhlé přestavbě na počátku 17. století byl kostel znovu vysvěcen dne 10. října 1610. V letech 1694-1696 byla stavba na objednávku hraběte Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu barokně přestavěna italským stavitelem Franceskem Barellim. Jde o jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem se zkosenými nárožími. Před západním průčelím se tyčí hranolová věž z roku 1708 s dřevěnou nástavbou zvonice a ochozem. K jižní straně lodi je připojena sakristie se dvěma oratořemi v patře. K severní straně kostela byla v 18. století přistavěna dnes již nefunkční márnice a kaple sv. Štěpána, otevřená do lodi. Vnější stěny kostela jsou členěny štukovanými pilastry. Loď kostela je sklenuta valenou klenbou.  Na stěnách lodi jsou umístěny malby ze 17. století. Vnitřní zařízení kostela tvoří portálový hlavní oltář z druhé poloviny 18. století, který je opatřen obrazem Kristova křtu a sochami apoštolů sv. Petra a Pavla po stranách. V kapli sv. Štěpána je umístěn raně barokní oltář sv. Štěpána z roku 1680. Proti oltáři se nachází dřevěný pozdně renesanční epitaf Štampachů ze Štampachu z roku 1618. Kolem kostela se rozkládal dnes již zrušený hřbitov. Před vstupem na pozemek bývalého hřbitova stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Křtitele a světce se dvěma anděly. Od roku 1993 probíhá celková obnova kostela. Kostel je přístupný v době bohoslužeb v sobotu od 15 hod.

Stálá expozice:Muzejní expozice zahrnují přírodu a přírodní památky této části chráněného území, její nynější stav i záměry jejího rozvoje; historický vývoj obce s kulturními i přírodními zajímavostmi až do současnosti. Největší prostor je pak věnován osobě a dílu autora Schwarzen berského plavebního kanálu; exponáty dokládající a dokreslující život J. Rosenauera jsou vhodně prokládány dokumenty, obrazy, fotografiemi, hmotnými exponáty a historickými předměty dávajícími ucelený obraz o vzniku, významu a současném stavu plavebního kanálu i jeho okolí. Vše je vhodně doplněno expozicí s tematikou lesnictví a dřevařství na Šumavě.